06.05.2019 Kvalita bydlení v Plzeňském kraji je hodnocena příznivě

ČR patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou chudoby. Ze zemí EU 28 byl podíl domácností v ČR, které byly ohroženy mírou chudoby, nejnižší. V roce 2018 dosáhla míra chudoby v ČR 9,6 %. Plzeňský kraj se umístil na třetím nejnižším místě v podílu domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu v ČR. V porovnání s ostatními kraji patří Plzeňský kraj společně s Jihočeským krajem ke krajům s vyšší kvalitou bydlení. Neočekávaný výdaj 10 700 Kč si nemohlo dovolit zaplatit 22,1 % domácností v regionu a v mezikrajském porovnání byl tento podíl třetí nejnižší.

Šetření životních podmínek v domácnostech se konalo na jaře 2018 a zjišťovalo situaci českých domácností v roce 2018 (výjimku představovaly příjmy domácností, které byly zjišťovány za rok 2017). Šetření probíhá každoročně a cíl je zaměřen na sociální a ekonomické podmínky domácností. V šetření se sleduje příjmová situace domácností, k důležitým ukazatelům patří podíl osob ohrožených příjmovou chudobou a také osob, které žijí v domácnostech s určitým materiálním nedostatkem.

V roce 2018 žilo v ČR pod hranicí chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu) 996,2 tis. osob. Meziročně se zvýšil tento počet o 5,1 %. V roce 2018 se oproti roku 2013 zvýšil počet osob, které žily pod hranicí chudoby, o 12,4 %.

Mírou chudoby bylo v roce 2018 ohroženo 9,6 % Čechů (zhruba každý 10. obyvatel). V porovnání s rokem 2013 se zvýšila míra chudoby v roce 2018 o 1,0 procentní bod, meziročně vzrostla o 0,5 procentního bodu.

Hranice příjmové chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu) dosáhla v ČR v roce 2018 ročního příjmu 143 555 Kč na osobu, (tj. měsíční příjem 11 963 Kč). Tento měsíční příjem na osobu se meziročně zvýšil o 768 Kč, oproti roku 2013 pak vzrostl o 2 289 Kč. Růst příjmů paradoxně zvýšil hranici příjmové chudoby, do které se oproti předcházejícímu roku dostalo více osob.

Počet domácností v Plzeňském kraji (243 023) činil 5,5 % z počtu domácností v ČR. V průměru připadlo na 1 domácnost v kraji 2,34 osob, z toho 1,16 pracujících, 0,50 vyživovaných dětí, 0,04 nezaměstnaných a 0,56 nepracujících důchodců.

Roční hrubý příjem na osobu v roce 2017 dosáhl v Plzeňském regionu 219 540 Kč, v porovnání s ČR byl vyšší o 1,8 %. Struktura hrubého ročního příjmu se v Plzeňském kraji lišila od struktury  hrubého ročního příjmu v ČR především v příjmech ze závislé činnosti, které byly o 4,4 procentního bodu vyšší než v ČR, naopak příjmy z podnikání byly v kraji oproti ČR nižší o 3,8 procentního bodu.

V roce 2017 činil průměrný čistý roční příjem domácností v Plzeňském kraji 184,8 tis. Kč, v porovnání s ČR byl vyšší o 1,3 %. Meziročně se zvýšil o 11,7 tis. Kč, tj. o 6,8 %. Nejvyšší podíl domácností (23,3 %) pobíral čistý měsíční příjem mezi 15 001–20 000 Kč. Čistý peněžní příjem nad 50 000 Kč mělo jen 0,3 % domácností v kraji. Nejnižší příjem do 6 000 Kč mělo 1,9 % domácností v kraji.

Nejvyšší podíl domácností (13,6 %) do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu se vyskytoval v Olomouckém kraji, naopak nejnižší podíl (4,6 %) domácností byl v kraji Hl. město Praha. Podíl domácností v Plzeňském kraji v tomto ukazateli dosáhl 6,0 %, region se tak umístil na třetím nejnižším místě v mezikrajském porovnání. Meziročně se podíl domácností v Plzeňském kraji snížil o 0,8 procentního bodu.

V deseti krajích se meziročně podíl domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu snížil, naopak ve čtyřech krajích se zvýšil. Nejvyšší meziroční poklesy v podílu domácnosti v tomto ukazateli byly zaznamenány v krajích Jihočeském (o 3,5 procentního bodu) a Moravskoslezském (o 2,4 procentního bodu), naopak nejvíce se meziroční podíly domácností zvýšily v krajích Olomouckém (o 3,7 procentního bodu) a Karlovarském (o 2,6 procentního bodu).

Nejnižší podíl domácností, které byly schopny vyjít se svými příjmy velmi snadno, byl zaznamenán v krajích Plzeňském (0,8 %) a Karlovarském (1,2 %). V ČR celkem vycházelo se svými příjmy velmi snadno 2,6 % domácností. Naopak nejvyšší podíl domácností, které vycházely se svými příjmy velmi snadno, se vyskytoval v krajích Hl. město Praha (4,0 %) a Libereckém (3,8 %).

Velmi těžko se svými příjmy vycházely domácnosti v krajích Ústeckém (8,9 %), Pardubickém (7,1 %) a v Hl. městě Praha (5,9 %). V Plzeňském kraji vycházela jen velmi těžko se svými příjmy 4,0 % domácností, oproti ČR byl tento podíl domácností nižší o 0,9 procentního bodu. V porovnání s ostatními kraji byl dosažený podíl v Plzeňském kraji sedmý nejnižší.

Celkové měsíční náklady na bydlení dosáhly v roce 2017 v Plzeňském kraji hodnoty 5 192 Kč na domácnost, v porovnání s rokem 2013 se zvýšily o 1,0 %. V průměru zaplatili nejvyšší měsíční náklady na bydlení (7 593 Kč) obyvatelé kraje Hl. město Praha, nejnižší pak na Vysočině (4 689 Kč). V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj v celkové průměrné měsíční výši nákladů na bydlení umístil na šestém nejnižším místě.

Zaplatit měsíční náklady na bydlení bylo velkou zátěží pro 21,1 % domácností v Plzeňském kraji (čtvrtý nejvyšší podíl mezi kraji). V  porovnání s ostatními kraji představovalo zaplacení těchto nákladů nejvyšší zátěž pro 26,6 % domácností v Ústeckém kraji. Naopak nejnižší podíl domácností (12,0 %), které uvedly placení nájemného jako velkou zátěž, byl zaznamenán na Vysočině.

Nejvyšší podíl domácností s vyživovanými dětmi (36,8 %) žije ve Středočeském a v Ústeckém kraji. V Plzeňském kraji dosáhl podíl domácností s vyživovanými dětmi 33,1 %, v rámci ostatní krajů jsme se umístili na sedmém nejvyšším místě.

Nejvyšší podíl domácností bez vyživovaných dětí byl zaznamenán v krajích Hl. město Praha (72,0 %) a Jihočeském (68,8 %). V Plzeňském kraji dosáhl podíl domácností bez vyživovaných dětí 66,9 %, v rámci ostatní krajů se umístil na pátém nejnižším místě.

V rodinných domech žil nejvyšší podíl domácností (64,5 %) na Vysočině, nejnižší (12,3 %) pak v kraji Hl. město Praha. V Plzeňském kraji bydlelo v rodinných domech 44,0 % domácností, což byl šestý nejnižší podíl mezi kraji.

Kvalita bydlení se hodnotila prostřednictvím 6 kritérií: vlhkost bytu, tmavý byt, malý byt, hluk z domu resp. z ulice, znečištěné okolní prostředí, vandalství a kriminalita v okolí. S vlhkostí měl problémy nejvyšší podíl domácností (12,7 %) na Vysočině, naopak nejnižší podíl nespokojených členů domácností byl v Jihočeském kraji (3,0 %). Tmavý byt vadil nejvíce domácnostem v Libereckém kraji (5,0 %), naopak nejlépe dopadlo hodnocení v Plzeňském kraji, kde bylo nespokojených jen 1,3 % domácností. Na bydlení v malém bytě upozorňoval nejvyšší podíl domácností v kraji Hl. město Praha (9,4 %), nejnižší podíl domácností byl zjištěn v Jihočeském kraji (2,7 %). Na hluk z domu resp. v okolním prostředí si stěžovalo nejvíce domácností v krajích Hl. město Praha (20,9 %) a Ústeckém (18,2 %), nejméně domácností v Pardubickém kraji (9,7 %). Znečištěné okolní prostředí hodnotily nejhůře v krajích Ústeckém (15,6 %) a Hl. město Praha (15,3 %), naopak nejméně domácností v Jihočeském kraji (6,2 %). Vandalství a kriminalitu v okolí považovaly za nejhorší domácnosti v krajích Ústeckém (15,1 %), Hl. město Praha (10,4 %) a Středočeském (10,4 %). Nejméně vadila kriminalita a vandalství domácnostem v krajích Vysočina (2,2 %) a Pardubickém (3,3 %).

V porovnání s ostatními kraji patřil Plzeňský kraj společně s Jihočeským krajem ke krajům s vyšší kvalitou bydlení. Nejnižší podíl domácností v regionu (1,3 %) uvedl, že jim vadí tmavý byt. Vlhkost v bytě vadila 3,4 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji). Na hluk v domě resp. v okolním prostředí si stěžovalo 11,4 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji). Na malý byt upozorňovalo 4,9 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji), se znečištěným okolním prostředím nebylo spokojeno 7,1 % domácností (třetí nejnižší podíl mezi kraji) a s vandalstvím a kriminalitou mělo problém 4,2 % domácností (rovněž třetí nejnižší podíl mezi kraji).

V Plzeňském kraji bylo vybaveno 98,9 % domácností pračkou, 11,8 % domácností sušičkou, 44,5 % myčkou na nádobí, 79,9 % osobním počítačem a notebookem, 82,1 % mělo přístup na internet a osobní auto vlastnilo 76,9 % domácností.

Z finančních důvodů si nemohlo pořídit osobní automobil 6,2 % domácností, sušičku 8,3 % domácností, myčku nádobí 5,4 %, osobní počítač a notebook 3,0 % a přístup na internet 1,2 % domácností.

Půjčky, které byly sledovány s výjimkou bytových, nemělo 88,3 % domácností v ČR, v Plzeňském kraji byl podíl domácností bez půjček o 1,1 procentního bodu vyšší než v ČR. Nejvyšší podíl domácností bez půjček byl zaznamenán v krajích Hl. město Praha (92,1 %), Jihomoravském (91,2 %) a Pardubickém (91,0 %), naopak nejnižší podíl (76,6 %), kde půjčku neměly, byl v Karlovarském kraji. Splácení půjček představovalo nejvyšší zátěž pro 6,3 % domácností v Karlovarském kraji. V Plzeňském kraji mělo potíže se splácením půjček 2,8 % domácností a v porovnání s průměrem ČR byl tento podíl vyšší o 0,1 procentního bodu.

V roce 2018 si nemohlo dovolit ročně strávit týdenní dovolenou mimo domov 18,6 % domácností v Plzeňském kraji (třetí nejnižší podíl mezi kraji), v porovnání s průměrem ČR to bylo o 4,5 procentního bodu méně. Nejvyšší podíl domácností, které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, byl zjištěn v krajích Ústeckém (35,1 %) a Moravskoslezském (27,5 %), naopak nejnižší (16,4 %) byl vyšetřen v Hl. městě Praze.

Zaplatit neočekávaný výdaj 10 700 Kč si nemohlo dovolit 22,1 % domácností v Plzeňském kraji, oproti průměru ČR byl tento podíl nižší o 4,1 procentního bodu. Nejlepší situace v hodnocení tohoto ukazatele byla zaznamenána v Kraji Vysočina, kde si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj 17,3 % domácností (nejnižší podíl mezi kraji). Příznivé hodnocení v Kraji Vysočina do jisté míry ovlivňuje vyšší podíl starší generace, která je zvyklá více spořit. Největší problém zaplatit tento neočekávaný výdaj měly domácnosti Ústeckého (41,9 %) a Moravskoslezského kraje (31,2 %). Finanční situace v porovnání s ostatními kraji nedosahuje úrovně většiny zbývajících krajů, na tomto stavu se podílí celá řada nepříznivých faktorů (např. vyšší nezaměstnanost a celkově nižší vzdělanostní struktura obyvatelstva).

V časové řadě 2013–2018 se v Plzeňském kraji zvýšily průměrné roční čisté příjmy na osobu o 22,9 %. Podíl domácností s čistým měsíčním příjmem na osobu do 6 000 Kč klesl o 1,3 procentního bodu. Nejvíce vzrostl podíl domácností s příjmem od 20 001 do 30 000 Kč, a to o 11,9 procentního bodu.

Vzdělání osob v čele domácnosti Plzeňském kraji se v rámci časové řady zvyšovalo: vyšší odborné, bakalářské, vysokoškolské a doktorského o 2,1 procentního bodu, úplné střední, nástavbové a pomaturitní o 1,5 procentního bodu. Naopak podíl osob v čele domácností se základním vzděláním (včetně neukončeného) poklesl o 3,1 procentního bodu.

Podíl domácností v Plzeňském kraji, které vycházely s příjmem velmi obtížně, se oproti roku 2013 snížil o 4,5 procentního bodu. V roce 2018 vlastnilo osobní auto 76,9 % domácností v regionu, oproti roku  2013 vzrostl podíl domácností vlastnících auto o 1,7 procentního bodu. Splácení půjček (kromě bytových) představovalo v roce 2018 velkou zátěž pro 2,8 % domácností, pokles oproti roku 2013 činil 1,5 procentního bodu. Podíl domácností, které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, se snížil o 23,6 procentního bodu. Podíl domácností, které nemohly zaplatit neočekávaný výdaj v časové řadě 2013–2018 klesl o 17,2 procentního bodu. V porovnání s rokem 2013 se snížil podíl domácností, které si nemohly dovolit dostatečně vytápět byt, o 1,5 procentního bodu.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: 
zuzana.trneckova@czso.cz

Přílohy

  • Příjmy a životní podmínky v domácnostech Plzeňského kraje v roce 2018
  • Publikace - Příjmy a životní podmínky domácností - 2018 Odkaz [nové okno]

6. 5. 2019

Příjmy a životní podmínky v domácnostech Plzeňského kraje v roce 2018

ČR patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou chudoby. Ze zemí EU 28 byl podíl domácností v ČR, které byly ohroženy mírou chudoby, nejnižší. V roce 2018 dosáhla míra chudoby v ČR 9,6 %. Plzeňský kraj se umístil na třetím nejnižším místě v podílu domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu v ČR. V porovnání s ostatními kraji patří Plzeňský kraj společně s Jihočeským krajem ke krajům s vyšší kvalitou bydlení. Neočekávaný výdaj 10 700 Kč si nemohlo dovolit zaplatit 22,1 % domácností v regionu a v mezikrajském porovnání byl tento podíl třetí nejnižší.

 

Šetření životních podmínek v domácnostech se konalo na jaře 2018 a zjišťovalo situaci českých domácností v roce 2018 (výjimku představovaly příjmy domácností, které byly zjišťovány za rok 2017). Šetření probíhá každoročně a cíl je zaměřen na sociální a ekonomické podmínky domácností. V šetření se sleduje příjmová situace domácností, k důležitým ukazatelům patří podíl osob ohrožených příjmovou chudobou a také osob, které žijí v domácnostech s určitým materiálním nedostatkem.

V roce 2018 žilo v ČR pod hranicí chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu) 996,2 tis. osob. Meziročně se zvýšil tento počet o 5,1 %. V roce 2018 se oproti roku 2013 zvýšil počet osob, které žily pod hranicí chudoby, o 12,4 %.

Mírou chudoby bylo v roce 2018 ohroženo 9,6 % Čechů (zhruba každý 10. obyvatel). V porovnání s rokem 2013 se zvýšila míra chudoby v roce 2018 o 1,0 procentní bod, meziročně vzrostla o 0,5 procentního bodu.

Hranice příjmové chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu) dosáhla v ČR v roce 2018 ročního příjmu 143 555 Kč na osobu, (tj. měsíční příjem 11 963 Kč). Tento měsíční příjem na osobu se meziročně zvýšil o 768 Kč, oproti roku 2013 pak vzrostl o 2 289 Kč. Růst příjmů paradoxně zvýšil hranici příjmové chudoby, do které se oproti předcházejícímu roku dostalo více osob.

Počet domácností v Plzeňském kraji (243 023) činil 5,5 % z počtu domácností v ČR. V průměru připadlo na 1 domácnost v kraji 2,34 osob, z toho 1,16 pracujících, 0,50 vyživovaných dětí, 0,04 nezaměstnaných a 0,56 nepracujících důchodců.

Struktura hrubých ročních peněžních příjmů na osobu*)

         Příjmy ze závislé činnosti        

Příjmy z podnikání        Sociální příjmy        

Ostatní příjmy

*) příjmy domácností jsou šetřeny za předchozí rok 2017

 

 

Roční hrubý příjem na osobu v roce 2017 dosáhl v Plzeňském regionu 219 540 Kč, v porovnání s ČR byl vyšší o 1,8 %. Struktura hrubého ročního příjmu se v Plzeňském kraji lišila od struktury  hrubého ročního příjmu v ČR především v příjmech ze závislé činnosti, které byly o 4,4 procentního bodu vyšší než v ČR, naopak příjmy z podnikání byly v kraji oproti ČR nižší o 3,8 procentního bodu.

V roce 2017 činil průměrný čistý roční příjem domácností v Plzeňském kraji 184,8 tis. Kč, v porovnání s ČR byl vyšší o 1,3 %. Meziročně se zvýšil o 11,7 tis. Kč, tj. o 6,8 %. Nejvyšší podíl domácností (23,3 %) pobíral čistý měsíční příjem mezi 15 001–20 000 Kč. Čistý peněžní příjem nad 50 000 Kč mělo jen 0,3 % domácností v kraji. Nejnižší příjem do 6 000 Kč mělo 1,9 % domácností v kraji.

Podíly domácností podle čistého měsíčního příjmu*)

v %

 do 6 000

 6 001–8 000

 8 001–10 000

 10 001–12 000

 12 001–15 000

 15 001–20 000

 20 001–30 000

 30 001–50 000

 50 001 a více

*) příjmy domácností jsou šetřeny za předchozí rok 2017

 

 

 

Nejvyšší podíl domácností (13,6 %) do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu se vyskytoval v Olomouckém kraji, naopak nejnižší podíl (4,6 %) domácností byl v kraji Hl. město Praha. Podíl domácností v Plzeňském kraji v tomto ukazateli dosáhl 6,0 %, region se tak umístil na třetím nejnižším místě v mezikrajském porovnání. Meziročně se podíl domácností v Plzeňském kraji snížil o 0,8 procentního bodu.

V deseti krajích se meziročně podíl domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu snížil, naopak ve čtyřech krajích se zvýšil. Nejvyšší meziroční poklesy v podílu domácnosti v tomto ukazateli byly zaznamenány v krajích Jihočeském (o 3,5 procentního bodu) a Moravskoslezském (o 2,4 procentního bodu), naopak nejvíce se meziroční podíly domácností zvýšily v krajích Olomouckém (o 3,7 procentního bodu) a Karlovarském (o 2,6  procentního bodu).

Podíl domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu

na  osobu v ČR podle krajů*)

*) příjmy domácností jsou šetřeny za předchozí rok 2017

 

 

Nejnižší podíl domácností, které byly schopny vyjít se svými příjmy velmi snadno, byl zaznamenán v krajích Plzeňském (0,8 %) a Karlovarském (1,2 %). V ČR celkem vycházelo se svými příjmy velmi snadno 2,6 % domácností. Naopak nejvyšší podíl domácností, které vycházely se svými příjmy velmi snadno, se vyskytoval v krajích Hl. město Praha (4,0 %) a Libereckém (3,8 %).

Velmi těžko se svými příjmy vycházely domácnosti v krajích Ústeckém (8,9 %), Pardubickém (7,1 %) a v Hl. městě Praha (5,9 %). V Plzeňském kraji vycházela jen velmi těžko se svými příjmy 4,0 % domácností, oproti ČR byl tento podíl domácností nižší o 0,9 procentního bodu. V porovnání s ostatními kraji byl dosažený podíl v Plzeňském kraji sedmý nejnižší.

Celkové měsíční náklady na bydlení dosáhly v roce 2017 v Plzeňském kraji hodnoty 5 192 Kč na domácnost, v porovnání s rokem 2013 se zvýšily o 1,0 %. V průměru zaplatili nejvyšší měsíční náklady na bydlení (7 593 Kč) obyvatelé kraje Hl. město Praha, nejnižší pak na Vysočině (4 689 Kč). V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj v celkové průměrné měsíční výši nákladů na bydlení umístil na šestém nejnižším místě.

Zaplatit měsíční náklady na bydlení bylo velkou zátěží pro 21,1 % domácností v Plzeňském kraji (čtvrtý nejvyšší podíl mezi kraji). V  porovnání s ostatními kraji představovalo zaplacení těchto nákladů nejvyšší zátěž pro 26,6 % domácností v Ústeckém kraji. Naopak nejnižší podíl domácností (12,0 %), které uvedly placení nájemného jako velkou zátěž, byl zaznamenán na Vysočině.

Náklady na bydlení jsou pro domácnost velkou zátěží

 

 

Nejvyšší podíl domácností s vyživovanými dětmi (36,8 %) žije ve Středočeském a v Ústeckém kraji. V Plzeňském kraji dosáhl podíl domácností s vyživovanými dětmi 33,1 %, v rámci ostatní krajů jsme se umístili na sedmém nejvyšším místě.

Nejvyšší podíl domácností bez vyživovaných dětí byl zaznamenán v krajích Hl. město Praha (72,0 %) a Jihočeském (68,8 %). V Plzeňském kraji dosáhl podíl domácností bez vyživovaných dětí 66,9 %, v rámci ostatní krajů se umístil na pátém nejnižším místě.

V rodinných domech žil nejvyšší podíl domácností (64,5 %) na Vysočině, nejnižší (12,3 %) pak v kraji Hl. město Praha. V Plzeňském kraji bydlelo v rodinných domech 44,0 % domácností, což byl šestý nejnižší podíl mezi kraji.

Kvalita bydlení se hodnotila prostřednictvím 6 kritérií: vlhkost bytu, tmavý byt, malý byt, hluk z domu resp. z ulice, znečištěné okolní prostředí, vandalství a kriminalita v okolí. S vlhkostí měl problémy nejvyšší podíl domácností (12,7 %) na Vysočině, naopak nejnižší podíl nespokojených členů domácností byl v Jihočeském kraji (3,0 %). Tmavý byt vadil nejvíce domácnostem v Libereckém kraji (5,0 %), naopak nejlépe dopadlo hodnocení v Plzeňském kraji, kde bylo nespokojených jen 1,3 % domácností. Na bydlení v malém bytě upozorňoval nejvyšší podíl domácností v kraji Hl. město Praha (9,4 %), nejnižší podíl domácností byl zjištěn v Jihočeském kraji (2,7 %). Na hluk z domu resp. v okolním prostředí si stěžovalo nejvíce domácností v krajích Hl. město Praha (20,9 %) a Ústeckém (18,2 %), nejméně domácností v Pardubickém kraji (9,7 %). Znečištěné okolní prostředí hodnotily nejhůře v krajích Ústeckém (15,6 %) a Hl. město Praha (15,3 %), naopak nejméně domácností v Jihočeském kraji (6,2 %).

Vandalství a kriminalitu v okolí považovaly za nejhorší domácnosti v krajích Ústeckém (15,1 %), Hl. město Praha (10,4 %) a Středočeském (10,4 %). Nejméně vadila kriminalita a vandalství domácnostem v krajích Vysočina (2,2 %) a Pardubickém (3,3 %). 

V porovnání s ostatními kraji patřil Plzeňský kraj společně s Jihočeským krajem ke krajům s vyšší kvalitou bydlení. Nejnižší podíl domácností v regionu (1,3 %) uvedl, že jim vadí tmavý byt. Vlhkost v bytě vadila 3,4 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji). Na hluk v domě resp. v okolním prostředí si stěžovalo 11,4 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji). Na malý byt upozorňovalo 4,9 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji), se znečištěným okolním prostředím nebylo spokojeno 7,1 % domácností (třetí nejnižší podíl mezi kraji) a s vandalstvím a kriminalitou mělo problém 4,2 % domácností (rovněž třetí nejnižší podíl mezi kraji).

V Plzeňském kraji bylo vybaveno 98,9 % domácností pračkou, 11,8 % domácností sušičkou, 44,5 % myčkou na nádobí, 79,9 % osobním počítačem a notebookem, 82,1 % mělo přístup na internet a osobní auto vlastnilo 76,9 % domácností.

Z finančních důvodů si nemohlo pořídit osobní automobil 6,2 % domácností, sušičku 8,3 % domácností, myčku nádobí 5,4 %, osobní počítač a notebook 3,0 % a přístup na internet 1,2 % domácností.

Půjčky, které byly sledovány s výjimkou bytových, nemělo 88,3 % domácností v ČR, v Plzeňském kraji byl podíl domácností bez půjček o 1,1 procentního bodu vyšší než v ČR. Nejvyšší podíl domácností bez půjček byl zaznamenán v krajích Hl. město Praha (92,1 %), Jihomoravském (91,2 %) a Pardubickém (91,0 %), naopak nejnižší podíl (76,6 %), kde půjčku neměly, byl v Karlovarském kraji. Splácení půjček představovalo nejvyšší zátěž pro 6,3 % domácností v Karlovarském kraji. V Plzeňském kraji mělo potíže se splácením půjček 2,8 % domácností a v porovnání s průměrem ČR byl tento podíl vyšší o 0,1 procentního bodu. 

V roce 2018 si nemohlo dovolit ročně strávit týdenní dovolenou mimo domov 18,6 % domácností v Plzeňském kraji (třetí nejnižší podíl mezi kraji), v porovnání s průměrem ČR to bylo o 4,5 procentního bodu méně. Nejvyšší podíl domácností, které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, byl zjištěn v krajích Ústeckém (35,1 %) a Moravskoslezském (27,5 %), naopak nejnižší (16,4 %) byl vyšetřen v Hl. městě Praze.

Domácnosti podle krajů, které si nemohly dovolit týdenní dovolenou mimo domov

 

 

Zaplatit neočekávaný výdaj 10 700 Kč si nemohlo dovolit 22,1 % domácností v Plzeňském kraji, oproti průměru ČR byl tento podíl nižší o 4,1 procentního bodu. Nejlepší situace v hodnocení tohoto ukazatele byla zaznamenána v Kraji Vysočina, kde si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj 17,3 % domácností (nejnižší podíl mezi kraji). Příznivé hodnocení v Kraji Vysočina do jisté míry ovlivňuje vyšší podíl starší generace, která je zvyklá více spořit. Největší problém zaplatit tento neočekávaný výdaj měly domácnosti Ústeckého (41,9 %) a Moravskoslezského kraje (31,2 %). Finanční situace v porovnání s ostatními kraji nedosahuje úrovně většiny zbývajících krajů, na tomto stavu se podílí celá řada nepříznivých faktorů (např. vyšší nezaměstnanost a celkově nižší vzdělanostní struktura obyvatelstva).

Domácnosti podle krajů, které si nemohly dovolit zaplatit

neočekávaný výdaj 10 700 Kč

 

 

V časové řadě 2013–2018 se v Plzeňském kraji zvýšily průměrné roční čisté příjmy na osobu o 22,9 %. Podíl domácností s čistým měsíčním příjmem na osobu do 6 000 Kč klesl o 1,3 procentního bodu. Nejvíce vzrostl podíl domácností s příjmem od 20 001 do 30 000 Kč, a to o 11,9 procentního bodu. 

Vzdělání osob v čele domácnosti v Plzeňském kraji se v rámci časové řady zvyšovalo: vyšší odborné, bakalářské, vysokoškolské a doktorského o 2,1 procentního bodu, úplné střední, nástavbové a pomaturitní o 1,5 procentního bodu. Naopak podíl osob v čele domácností se základním vzděláním (včetně neukončeného) poklesl o 3,1 procentního bodu.

Podíl domácností v Plzeňském kraji, které vycházely s příjmem velmi obtížně, se oproti roku 2013 snížil o 4,5 procentního bodu. V roce 2018 vlastnilo osobní auto 76,9 % domácností v regionu, oproti roku  2013 vzrostl podíl domácností vlastnících auto o 1,7 procentního bodu. Splácení půjček (kromě bytových) představovalo v roce 2018 velkou zátěž pro 2,8 % domácností, pokles oproti roku 2013 činil 1,5 procentního bodu. Podíl domácností, které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, se snížil o 23,6 procentního bodu. Podíl domácností, které nemohly zaplatit neočekávaný výdaj v časové řadě 2013–2018 klesl o 17,2 procentního bodu. V porovnání s rokem 2013 se snížil podíl domácností, které si nemohly dovolit dostatečně vytápět byt, o 1,5 procentního bodu.

 

 

 

Více informací naleznete v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností – 2018 zde: 

https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-kf03f95ff5

 

 

 

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková

Krajská správa ČSÚ v Plzni

Tel.: 377 612 253

E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz

 

 


Zařazenopo 06.05.2019 02:05:00
ZdrojČSÚ - Plzeňský
Originálczso.cz/csu/xp/prijmy-a-zivotni-podminky-v-domacnostech-plzenskeho-kraje-v-roce-2018

Související témata

IPhone 6 | IPhone 5 | Garanční fond bydlení


Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Důchody

Směnárny - Euro, Dolar

Úřad práce

Investice

Podílové fondy

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2019

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies