Reakce MPO na čerpání prostředků v programu úspory energie z OP PIK

„I přes určitá zdržení jsme optimističtí a věříme, že se nám podaří celkovou alokaci programu úspory energie do roku 2023 vyčerpat,“ říká náměstek pro fondy EU Marian Piecha.

Původní alokace na program úspory energie činila 19,3 mld. Kč.
Z toho:

• 2 mld. byly v roce realokovány do prioritní osy 2 (nemovitosti)
• 1,3 mld. finanční nástroje - alokace ČMRZB na úspory energie
• 5 mld. - částka vydaných rozhodnutí
• 6 mld. - za tuto částku jsou projekty momentálně ve fázi schvalování/vydání právního aktu
• nová výzva na rok 2019 - 5 mld. (včetně zvýšené absorpce v cestovním ruchu)

„Ke konci roku 2018 jsme měli proplaceno 1,5 mld. Kč, což je 8 % alokace programu úspory energie,“ říká náměstek pro fondy EU Marian Piecha a dodává: „Zrychlit čerpání v programu nelze bez zásadních systémových změn, které nastaly v roce 2018. Systém administrace byl v roce 2014 nastaven velmi nepřehledně a komplikovaně. Administrace projektů úspor energie je obecně komplikovanější oproti zbývajícím dotačním projektům z důvodu kvantifikace úspor a jejích následného prokázání.“ To vytváří dostatečnou administrativní bariéru samo o sobě. V projektech realizovaných v letech 2014 až 2018 MPO navíc požadovalo detailní položkové rozpočty, což v některých případech vedlo až k odstoupení žádostí komplikovaných projektů, které musí soutěžit nákup technologií společně s návrhem řešení tzv. design to build. Dalším výrazným omezením bylo určení pouze 20% alokace velkým podnikům či definování podmínek návratnosti projektů.

„V roce 2018 nastal obrat a v aktuálně vyhlášené výzvě programu úspory energie jsme na všechny tyto negativní aspekty společně s hospodářskými a sociálními partnery reagovali. Nově jsme upustili od položkových rozpočtů, snížili jsme bodovou hranici pro získání úspory z 60 na 50 bodů,“ říká náměstek Piecha a dodává: „Dále se nám podařilo vyjednat s EK zvýšení alokace pro velké podniky na 60 %. Nově budeme moci podporovat i projekty cestovního ruchu, které mají velký potenciál energetických úspor. Také došlo ke zmírnění, respektive posunu maximálně hranice návratnosti projektu z IRR 15 % na 20 %.“