Českých vepřínů ubývá, likviduje je dovoz a nízké ceny

Ceny energií, krmiv, vody i nafty letí vzhůru. Zemědělci ale kasírují za vykrmeného vepře méně než v roce 2010! “Při těchto cenách ta návratnost není možná. To je prostě ekonomická sebevražda,“ zhodnotil jednatel zemědělského družstva Milan Odložilík.

Jedním z posledních míst, kde ještě chov prasat na Kroměřížsku nezrušili, je zemědělské družstvo u Holešova. “Pracuji tady jako zootechnik 25 let, ale letos od nového roku jsou hrozné, mizerné ceny,“ prohlásila zootechnička Radka Koblihová.

Za kolik vepře prodává, si Koblihová roky pečlivě zapisuje. Nebýt bioplynové stanice, která vydělává, byly by nejspíš prázdné i tyto vepříny. “Díky tomu možná nejsme zavřeni, protože bioplynka potřebuje naši kejdu,“ vysvětlila zootechnička.

Podle farmářů bude pokles chovu prasat dál pokračovat. Jejich stavy se propadly na jeden a půl milionu kusů. Přitom začátkem devadesátých let to bylo téměř pět milionů.

Za tím, že klesají stavy chovaných prasat, jsou podle zemědělců levné dovozy ze zahraničí, které srážejí cenu masných výrobků. Na pultech prodejen to přitom není znát. Ceny vepřového neustále rostou.

Dvaačtyřicet kilogramů vepřového masa - tak taková je průměrná roční spotřeba každého Čecha. I přesto, že naši farmáři ruší chovy prasat ve velkém, vepřového je na trhu dost kvůli dovozům ze zahraničí.

“Nemůžeme se porovnávat se zeměmi jako Německo a podobně, kde dotace, potažmo skryté dotace, jsou podstatně větší než u nás,“ srovnal Odložilík.

Právě ze sousedního Německa a také ze Španělska do Česka míří denně tuny vepřového. Evropský trh navíc poznamenalo ruské embargo, nebo výskyt afrického moru prasat v Belgii. Vepřového je proto nadbytek.

“Každá komplikace na zahraničních trzích znamená přetlak masa v Evropské unii a tím pádem snižování ceny,“ vysvětlil Stibala. A to sráží české farmáře.