Drahé energie začínají měnit inflační výhled

Srpnové ceny výrobců ukazují první známky obratu dosavadního příznivého trendu. Hlavním rizikem jsou drahé energie, jejichž dopad se může naplno projevit až v dalších čtvrtletích.

Klíčové body

Průmyslové ceny zrychlily meziroční růst z 1,6 % na 2,0 %.
Pokles zemědělských cen slábne a roste riziko zdražování potravin v roce 2027.
Drahá ropa a plyn představují hlavní proinflační riziko pro výrobní ceny.

Indexy cen výrobců (srpen 2026)

Srpnové ceny výrobců vysílají o něco méně příznivý inflační signál než v předchozích měsících. Cenové tlaky zatím sice nejsou plošné, postupně se však objevují známky obratu, a to především v souvislosti s prudkým zdražením energetických komodit.

Ceny energetických komodit v posledních týdnech velmi prudce rostly. Cena ropy Brent se nyní pohybuje výrazněji nad 100 USD za barel a evropský zemní plyn TTF nad hranicí 80 EUR za MWh. Dražší ropa se relativně rychle promítá do pohonných hmot, dopravy a petrochemie, zatímco zemní plyn zdražuje výrobu elektřiny, energeticky náročný průmysl, chemickou výrobu a zejména hnojiva. Část současného energetického šoku se proto do českých výrobních cen projeví až během následujících měsíců a v první polovině příštího roku. Ve srovnání s energetickou krizí z let 2022 a 2023 jsme stále daleko od plošného cenového šoku, kdy ceny průmyslových výrobců meziročně rostly o více než 20 %. Směr rizik se však během posledních týdnů jednoznačně změnil. Vyšší ceny energií nyní představují nejvýznamnější proinflační riziko pro výrobní ceny v horizontu několika příštích čtvrtletí.

Důležitý signál přineslo v srpnu zemědělství. Ceny zemědělských výrobců po třech meziměsíčních poklesech za sebou poprvé vzrostly, konkrétně o 0,3 %. Samotný jeden měsíc ještě neznamená definitivní obrat trendu, podporuje však předpoklad, že období výrazného poklesu cen zemědělských výrobců se postupně chýlí ke konci. Meziroční pokles se navíc zmírnil z červencových 13,0 % na 11,8 %.

Zřetelně se mění především situace v rostlinné výrobě. Její meziroční pokles se zmírnil z červencových 8,1 % na 3,0 %. Naproti tomu v živočišné výrobě pokračuje hluboká deflace, když ceny meziročně klesly o 20,1 %. Tento rozdíl naznačuje, že obrat zemědělských cen nebude probíhat rovnoměrně napříč jednotlivými segmenty.

U zemědělských cen ale výrazně narostlo riziko obratu směrem vzhůru v horizontu několika příštích čtvrtletích. Klíčovým kanálem jsou hnojiva a energie. Výroba dusíkatých hnojiv je mimořádně citlivá na cenu zemního plynu, který představuje zásadní výrobní vstup. Vyšší ceny nafty navíc přímo zdražují polní práce a dopravu. Pro spotřebitelské ceny potravin se jednoznačně zvyšuje proinflační riziko pro rok 2027.

Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).

V průmyslu cenový růst dále zesílil. Ceny průmyslových výrobců vzrostly meziměsíčně o 0,4 % a jejich meziroční růst zrychlil z 1,6 % na 2,0 %. Výrazně zdražily koks a rafinované ropné výrobky a podle hlavních průmyslových skupin se ceny energií meziročně zvýšily o 3,4 % po červencových 2,2 %. Plošné zesílení průmyslových cenových tlaků však zatím patrné není. Průmyslové ceny bez energií byly meziročně vyšší o 1,5 % po červencových 1,4 %. Výraznější cenový růst přetrvává u chemických výrobků, pryže a plastů či základních kovů, zatímco ceny potravinářských výrobků zůstávají meziročně nižší.

Ve stavebnictví zůstává cenový růst nejvyšší ze sledovaných hlavních oblastí, v srpnu však nepatrně zpomalil. Ceny stavebních prací vzrostly meziročně o 4,4 % po červencových 4,5 %. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly meziročně vyšší o 6,8 %, takže zde zatím nedochází k uvolnění nákladových tlaků. U tržních služeb pro podniky meziroční inflace mírně zpomalila z 2,8 % na 2,7 %. Bez reklamních služeb ceny vzrostly pouze o 0,2 % meziměsíčně a o 2,1 % meziročně. V některých odvětvích (reklamní služby a průzkum trhu) nicméně nadále přetrvává výraznější cenový růst.