ČNB ve vyčkávacím režimu, zvýšení sazeb ale zůstává dále ve hře

Česká národní banka dnes v souladu s očekáváním ponechala svou základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Guvernér Aleš Michl tentokrát ve svém doprovodném komentáři volil překvapivě opatrnější tón. Zdůraznil, že červnové zvýšení sazeb přineslo žádoucí zpřísnění měnových podmínek a nyní je vhodnou strategií centrální banky vyčkávání a vyhodnocení dostupných dat.

Centrální bankéři se dnes rozhodovali na základě aktualizované prognózy, která ukazuje na o něco pomalejší růst ekonomiky, ale zároveň přetrvávající cenové tlaky. Odhad růstu HDP pro letošní rok byl revidován z 2,5 % na 2,2 %, pro příští rok zůstává odhad 2,7 % beze změny. V roce 2028 počítá centrální banka s růstem ekonomiky o 2,5 %. Letošní výhled na inflaci byl snížen na 2,0 %, v příštím roce naopak mírně zvýšen na 2,5 %. Pro rok 2028 počítá centrální banka s průměrnou inflací 2,4 %, tedy nad inflačním cílem.

Co je podstatné, implikovaná trajektorie úrokových sazeb počítá s dodatečným zpřísněním měnové politiky ještě letos a jejich následnou stabilitu po celý příští rok. Odhad 3M PRIBOR se tak pro rok 2027 zvýšil z 3,6 % na 3,9 %, v roce 2028 by měl opětovně poklesnout na 3,7 %. To je z našeho pohledu důležitá jestřábí složka prognózy, nicméně bankovní rada i na minulých zasedáních ukázala jistou vyhraněnost vůči základnímu scénáři prognózy.

Rizika a nejistoty plnění inflačního cíle hodnotí bankovní rada nadále jako proinflační. Guvernér Michl zmínil zejména riziko setrvalosti jádrové inflace, která zůstává zvýšená těsně pod 3 % bez výraznější tendence k poklesu. S tímto souhlasíme, ale celkově kreslíme o něco méně příznivý inflační obrázek než nová prognóza ČNB. Jednoduše řečeno, počítáme s vyššími cenovými tlaky a po delší dobu. Na začátku příštího roku odhadujeme zvýšení inflace viditelně nad 3 %. To bude důsledkem odeznění potravinové deflace, dražší elektřiny (odeznění poplatku za OZE) a také dražšího plynu pro domácnosti. K tomu se přidají stále silné domácí cenové tlaky v čele se službami a náklady spojenými s bydlením.

Shrnuto, podtrženo, centrální bankéři si po dnešku nechávají otevřené dveře pro stabilitu sazeb i jejich možné zvýšení. Pravděpodobnost, že bankovní rada bude muset v dalších měsících přitvrdit a dále zvýšit úrokové sazby na 4 %, zůstává dle nás relativně vysoká. Z pohledu příchozích dat budou rozhodující zejména další (jádrová) inflační čísla a zářijový výsledek mezd za druhé čtvrtletí. Důležitým faktorem bude i geopolitický vývoj, resp. ceny ropy a zemního plynu. A konečně podstatnou roli sehraje i politika hlavních centrálních bank: pokud ECB či Fed přistoupí v září ke zvýšení sazeb, tlak na přísnější měnovou politiku zesílí i v Česku.