Zásobníky s plynem jsou v EU naplněny nejméně minimálně za takřka dvě desetiletí, špatná je situace také v ČR. Tuzemské domácnosti a firmy se mohou dočkat citelně vyšších účtů za energie

Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější.

Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg. České zásobníky jsou na tom obdobně – jejich naplněnost činí k dnešku dle téže agentury necelých 61 procent, což je zhruba o zhruba sedmnáct procentních bodů méně, než odpovídá průměru této části roku posledních pěti let (viz tabulka níže).

Takto nízké zásoby zvyšují riziko výraznějších cenových výkyvů během nadcházející zimy. V případě chladnějšího počasí, dalšího omezení dodávek nebo zvýšené konkurence ze strany Asie při nákupech zkapalněného zemního plynu (LNG) může cena plynu opět prudce růst. To by se následně promítlo nejen do účtů domácností za energie, ale také do nákladů průmyslu a přes ceny elektřiny i do širší inflace.

Příčin současného stavu je několik. Především letošní zima byla výrazně chladnější než předchozí dvě, takže Evropa spotřebovala podstatně větší část zásob. Navíc geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení dodávek LNG přes Hormuzský průliv zkomplikovaly doplňování zásobníků právě v letních měsících, kdy se plyn tradičně nakupuje pro zimu. Současně Evropa po odstřižení od většiny ruského potrubního plynu mnohem více spoléhá na LNG, jehož cena i dostupnost jsou výrazně citlivější na vývoj světové poptávky.

Evropská unie proto letos zmírnila pravidla pro plnění zásobníků. Zatímco dříve platil prakticky pevný cíl dosáhnout 90 procent naplněnosti před zimou, nově mají členské státy větší flexibilitu a Evropská komise připouští, že za mimořádných tržních podmínek může být realistickým minimem i přibližně 80 procent. Důvod je jednoduchý – příliš agresivní nákupy plynu během léta by samy o sobě vyhnaly ceny vzhůru a situaci ještě zhoršily.

Přesto nelze podceňovat význam současného deficitu. Nižší zásoby znamenají menší bezpečnostní polštář pro případ nečekaných výpadků dodávek. Trh je proto citlivější na každou zprávu o geopolitickém vývoji, odstávkách norských nalezišť nebo počasí. To vysvětluje, proč cena plynu letos reaguje mnohem prudčeji než v předchozích letech.

Pro Českou republiku nepředstavuje současná situace bezprostřední riziko nedostatku plynu. Tuzemsko má diverzifikované dovozní cesty a je součástí propojeného evropského trhu. Vyšší pravděpodobnost však představuje scénář, kdy budou domácnosti i podniky během zimy čelit dražším energiím, než se ještě na začátku letošního roku očekávalo. Největší hrozbou tak není fyzický nedostatek plynu, ale jeho cena.