PODCAST MakroMixér s Ondřejem Vaňkem: AI nahradí část expertů. Především ale prověří schopnost lidí se měnit

Umělá inteligence nezpůsobí masovou nezaměstnanost, ale promění práci rychleji než jakákoli předchozí technologická revoluce. Expert na AI, investor a pedagog ČVUT Ondřej Vaněk v podcastu MakroMixér vysvětluje, proč mohou vznikat jednočlenné miliardové firmy, proč už ani vysoce kvalifikované profese nemají jistotu a proč by Česko mělo budovat vlastní AI infrastrukturu. Největší výzvou podle něj nebude samotná technologie, ale schopnost lidí i institucí držet s ní krok.

Umělá inteligence bývá často spojována s katastrofickými scénáři masové nezaměstnanosti. Ondřej Vaněk, expert na AI, investor ve fondu Purple Ventures a někdejší zakladatel společnosti Blindspot Solutions, však podobné představy mírní. Podle něj práce jako taková nezmizí. Mění se ale rychlost, s jakou se budou lidé muset přizpůsobovat. „Jsem mírný optimista v tom, že tím, že AI nějakou část lidských činností nahradí, tak si lidé určitě najdou jinou. Otázkou je rychlost té změny a toho, jak dokážou přesedlat někam jinam,“ říká Vaněk.

Právě tempo změny považuje za klíčové. Podle něj totiž AI zasahuje oblast, která byla dosud považována za výsostně lidskou – intelekt a kreativitu. „Dřív jsme nahrazovali lidskou sílu, přesnost nebo rychlost. Teď nahrazujeme intelekt a kreativitu. To byla poslední lidská doména,“ upozorňuje.

Tentokrát nejsou v ohrožení jen rutinní profese

Zatímco předchozí technologické revoluce nejvíce dopadaly na manuální a méně kvalifikovanou práci, současná vlna AI se podle Vaňka výrazněji dotýká i expertů. „Dřív platilo, že čím více člověk investoval do vzdělání, tím větší jistotu měl. Teď si myslím, že to přestává platit a řada expertů může být výhledově nahrazena,“ říká. Jako příklad uvádí programátory - ještě před několika lety šlo o profesi spojovanou s mimořádně vysokou poptávkou, dnes se její podoba rychle mění.

„Programátor je vytlačován do manažerské role, nikoliv lidí, ale agentního týmu,“ popisuje. Místo samotného psaní kódu bude podle něj stále důležitější určovat zadání, směr a cíle pro digitální asistenty či autonomní AI agenty.

Éra jednočlenných miliardových firem

Jedním z nejzajímavějších trendů, který Vaněk sleduje zejména v Silicon Valley, je koncept takzvaného „one man unicorn“. „V Silicon Valley jsou sázky na to, kdy vznikne one man unicorn, tedy firma s miliardovou hodnotou vytvořená jediným člověkem za pomoci AI,“ říká. Podle něj umělá inteligence násobí produktivitu jednotlivce do dosud nevídaných rozměrů. Činnosti, které dříve vyžadovaly celé týmy lidí, zvládne realizovat jednotlivý člověk vybavený správnými nástroji.

Tento trend se podle něj nemusí týkat pouze vývoje softwaru, ale také marketingu, designu nebo dalších převážně digitálních oborů. Současně ale upozorňuje, že technologické dovednosti samy o sobě stačit nebudou. „Bude potřeba široké portfolio dovedností. A také lidská agency – tedy schopnost převzít iniciativu, určovat směr a tlačit věci dopředu,“ vysvětluje.

Univerzity se musí změnit. AI není důvod přestat přemýšlet

Vedle investic se Vaněk věnuje také akademické sféře. Na ČVUT spolupracuje s profesorem Michalem Pěchoučkem na tom, jak připravit studenty na svět, ve kterém bude AI běžnou součástí práce. Zásadní podle něj zůstává hluboká znalost vlastního oboru. „Vím, co nevím, a minimalizuji, že nevím, co nevím. To je jedna z nejdůležitějších věcí, které si student ze školy musí odnést,“ říká.

Odmítá také názor, že kvůli AI už není potřeba se učit složitější věci. „Škola je trochu jako fitness centrum. Člověk tam trénuje intelekt, stejně jako ve fitku trénuje svaly,“ vysvětluje. Pokud student rezignuje na získávání znalostí a vše přenechá AI, ztrácí schopnost výsledky kontrolovat a kriticky vyhodnocovat. „Člověk musí vědět, na co se ptát. A musí být schopný výstupy AI validovat,“ dodává.

Česko potřebuje vlastní AI

Vaněk upozorňuje, že umělá inteligence se postupně stává součástí kritické infrastruktury podobně jako energetika nebo telekomunikace. „AI je podle mě už dnes součástí kritické infrastruktury. Kdyby se modely vypnuly, byla by ta disrupce nemalá,“ varuje. Proto by podle něj Evropa a Česko neměly spoléhat výhradně na americké nebo čínské firmy. „Potřebujeme vlastní infrastrukturu, vlastní modely a vlastní aplikační vrstvu. Jinak budeme závislí na někom jiném,“ říká.

Zvláštní důraz klade na zachování českého jazyka a kulturní identity. „Je to možnost druhého národního obrození. Bylo by dobré mít český jazykový model, ve kterém bude otisknutý český jazyk i české hodnoty,“ tvrdí.

Rozevírají se nůžky mezi lidmi

Jednou z největších společenských výzev podle Vaňka nebude samotná technologie, ale rozdílné tempo jejího osvojování. „Ti, kteří jsou schopni generovat hodnotu, budou díky AI ještě úspěšnější. Ti ostatní budou zaostávat,“ konstatuje. Zároveň očekává vznik dvou odlišných světů. Na jedné straně technologického prostředí maximalizujícího produktivitu, na druhé straně světa zaměřeného na autenticky lidské aktivity.

„Myslím si, že řada lidí bude utíkat k opravdu lidským činnostem. K tanci, umění, komunitám nebo osobním vztahům,“ říká. Některé věci budou lidé chtít od člověka i tehdy, když je stroj zvládne lépe. Přestože Vaněk očekává další dramatické zlepšování AI, nevěří scénáři, ve kterém člověk ztratí veškerý význam.

Používá přitom jednoduchý příklad ručně vyrobeného hrnku. „AI nebo robot vyrobí lepší hrnek. Ale člověk si koupí ten, který vyrobila paní z vesnice třetí generaci, protože za ním stojí příběh,“ vysvětluje. Podobně podle něj nezmizí řada profesí založených na mezilidském kontaktu, vztazích, důvěře nebo sdílené zkušenosti.

Ani ve světě ovládaném technologiemi proto podle něj nebude největší konkurenční výhodou samotná znalost AI. „Je dobré si zvolit práci, která člověka baví a naplňuje. A pak na sobě makat víc než kdy dřív,“ uzavírá Vaněk.