Umělá inteligence (AI) – vnímání rozvoje a oblasti budoucího využití – březen/duben 2026

Do pravidelného šetření Panelu Naše společnost na přelomu března a dubna 2026 byl poprvé zařazen blok otázek týkajících se umělé inteligence (AI). Tato tisková zpráva navazuje na výsledky o znalostech, zkušenostech a obecných postojích k AI a zaměřuje se na míru obav a nadšení v souvislosti s rozvojem AI, očekávaný dopad AI na osobní život respondentů a názory na to, v jakých oblastech a s jakou mírou samostatnosti by měla být umělá inteligence používána.

Téměř devět z deseti občanů (87 %) pociťuje alespoň určitou míru obav v souvislosti se současným rozvojem umělé inteligence (AI). Více než dvě pětiny respondentů (43 %) pociťují obavy obrovské (8 %) nebo alespoň velké (35 %). Desetina Čechů a Češek nepociťuje žádné obavy (9 %).

Nadšení z rozvoje umělé inteligence je méně časté než obavy: obrovské nebo velké nadšení pociťuje více než pětina dotázaných (22 %), zatímco malé (52 %) nebo žádné (23 %) nadšení uvádějí celkově tři čtvrtiny (75 %).

Dopad rozvoje AI na svůj osobní život v příštích letech hodnotí přibližně čtvrtina respondentů jako pozitivní (24 %) a obdobný podíl jako negativní (22 %). Nejčastější je neutrální hodnocení, které uvedly více než dvě pětiny dotázaných (43 %).

Při vyjádření názoru na vybrané oblasti použití AI je česká veřejnost zdrženlivá. Napříč sledovanými oblastmi nejčastěji připouští občané použití AI jako pomocného nástroje pro člověka, případně uvádí, že by se AI neměla využívat vůbec. Zcela samostatné působení AI podporuje jen malá část respondentů.

Největší odmítnutí jakéhokoliv použití AI se objevuje u rozhodování o tom, jak vést zemi (60 %), u rad v oblasti víry a spirituality (51 %) a u výběru partnera či partnerky v seznamovacích aplikacích (49 %). Lidé tedy nejčastěji odmítají zapojení AI v oblastech politického, osobního nebo hodnotového rozhodování.

Zcela samostatné působení AI podporuje jen malá část veřejnosti. Nejmenší odmítnutí jakéhokoliv použití AI se objevuje u vydávání varování před extrémním počasím (8 %), vývoje nových léků (14 %) a identifikování osob podezřelých ze zločinů (16 %), tedy spíše v technických či datově orientovaných oblastech.

• Celá tisková zpráva ke stažení zde: ai260624.pdf
• Všechny zprávy z tohoto výzkumu: PNS_2603

• Autoři: Matyáš Marek, Anna Katrňáková