Mňo, tak to si zase zgustnu :o).
Předně je potřeba si uvědomit, že home-office je vykořisťovatelský nástroj pseudopodnikatelů k lepšímu vykořisťování svých podřízených, jedno, zda pracujících na fakturu či na pracovní poměr. Co mě k tomu vede ?
1. Běžný pracovník, na kterého se vztahuje zákonník práce, má krásnou možnost po odpracování si svého PLACENÉHO času prostě z firmy odejít, vypnout svůj soukromý mobil, jehož číslo šéfovi sdělil ( či ještě lépe, nesdělil ) a nebo vypnout i mobil pracovní, nebo jej ztišit a být svoujím pánem. Neznám z mého okolí jediného soustružníka, který by po příchodu z práce, odkud si přinesl soustruh a frézu, se dal s radostí a zpěvem do další směny poté, co mu šéf zavolá, že potřebuje okamžitě obrobit kenhle kousek a to právě v čase, kdy se dívá na milovanou detektivku, nebo svoji nemilovanou tchyni.
2. Manažer, který má manažerskou smlouvu si ovšem na tuto libůstku musí nechat zajít chuť, neboť má přidělen pracovní ( služební ) mobil a je povinen, protože je za to placen i navíc, brát hovory i v mimopracovní době. Za to dostává slušný plat, podíly na zisku, dividendy z akcií které vlastní, má kafeterii a služební vozidlo, zdravotní program, vstupenku do fitness a kredit na svojí podnikové kartě, předplacenou štětku a svoji vlastní se(x)kretářku, pozvánky na hony, a svoji láhev whisky v baru. Ano, za to zvedá telefony i v noci.
3. Pracovník na homeofice vyšel vstříc svému Pánu Bohu Podnikateli, aby umožnil plnění výroby či oststních povinností ve firmě, jako by v ní dlel, na dálku, po připojení svým datovým i telefonickým připojením, a tím ctihodný pán Podnikatel netrpěl kvůli zavirovanému státu, který se nedokáže vypořádat se sajrajtem, na trerý stačí koordinovaně měsíc plnit opatření, které se ale podnikatelům zdálo příliš. Inu, tak tedy pracuje z domu, otravován svými haranty, kteří po něm lezou, cintají mu po právě připravených výtiscích smluv a protokolů čí návrhů na poradu pana ředitele, pracuje do úmoru a přitom vyřizuje požadavky svých kolegů, šéfů, manželky, fakanů, prarodičů a dalších obejdů, kteří jej stále a stále zahlcují dalšími požadavky, od kterých by měl v případě práce ve svojí firmě pokoj. Za to ještě platí připojení, nesnižuje teplotu v místnostech, musí svítit, telefonovat, větrat, komunikovat a vyzvedávat poštu pro sebe, a vůbec, snižuje různě svoji produktivitu.
Pak nás upozorní nějaký pan Kovanda na takový fakt, a vcelku správně konstatuje, že vlastně není o co stát. A copak se asi stane ? Ihned přispěchá spousta oponentů, kteří mají jiný názor. Neznámo, zda jsou těmi, co pracují, ale hlavně mají názor. Pochopitelně odlišný.
Jak z toho ven ?
A. Nebrat takové názory v potaz. Máme kapitalismus, zařídili si jej ti, kteří nám vládnou a drží jej u moci a pomocí něj se drží u moci oni. Takže se s tím nedá nic dělat do té doby, nežli zvítězí jiný demokratický názor většiny, že nám s tím kapitalismem tohoto typu mohou ....
B. Nezvedat šéfům telefony po pracovní době. A zejména - pokud jste někam nahlásili telefonní číslo, a nechcete být rušeni, změňte jej, nebo jej vypínejte. Dle mých zkušeností stačí říct - šéfa, nebudete věřit, ale před týdnem jsem při přeskakování potoka utopil telefon a představte si, že nežli jsem se vrátil, někdo ho sebral. No to víte, byl to ten Samsung, co jste mi na něj volal ...
C. A šéf má dvě možnosti - zařadit vás do flotily, nebo vás přestat otravovat v deset veřer, a nebo vám pošle výpověď poštou. V každém případě na tomk netratíte.
S úsměvem jde přece všechno líp. Tak v listopadu zase pod koněm :o)
Na druhou stranu - ti, co obchodují na PC a v nastálém chaosu žnou zisky na akciovém trhu, těm stačí pár hodin, a pak to jistí z mobilu při procházce. Taková je spravedlnost.
