Příspěvky nebo odpovědi uživatele Rastislav Trecák

Když píše o komoditních penězích (zlato, stříbro) někdo, kdo má málo informací a moc neovládá historické a teoretické souvislosti fungování monetárního systému, mám z toho divný pocit, smích přes slzy, tak by se to dalo nazvat.

Zlato si v dlouholetém "tendru" na výměnný prostředek a uchovatele hodnoty vybrali lidi, tedy trh. Nikdo (církev, panovníci, stát) ho lidem nenutil. Proto má zlato nefér výhodu, není to dluh, jako jsou dnes všechny vnucené státní měny (USD, EUR, etc.) nebo finanční aktiva (akcie, DLUHOPISY, CDS, CDO, etc.). 

A proč cena zlata klesá i když fundamenty hovoří pro růst? Protože cena fyzického zlata se tvoří na papírovém trhu (Globex), který ovládají největší banky na světě (JP Morgan, Goldman Sachs, etc.). A tyto banky asi těžko v současné době dovolí růst cen zlata, když potřebují, aby prodali svoje základní finanční papírové dluhové produkty. Ale manipulování cen zlata se tak či tak někde projevuje. Kde? Na zásobách fyzického kovu na Comexu, LBMA nebo v sejfech FEDu, který je prázdný. Němci chtějí vrátit 300 tun zlata, který skladovali v sejfech FEDu a musí čekat 7 let! Čína přes Hong Kong nakoupí 300 tun zlata za měsíc! V minulém roce vrátil FED nemcům až 5 tun. Dělají si amíci z němců legraci, nebo sejf FEDU je prázdný?

Zásoby zlata v sejfech Comexu jsou nejnižší v historii a neustále klesají. Kdo kupuje to fyzické zlato? Co za blázny, když banky říkají, že ceny ješte padnou? 

V současnoti podle mě prožíváme podobnou situaci, jako tomu bylo v letech 1968-1971 za Bretoon Wood systému, kdy byl poměr zlato:USD fixně daný (1oz zlata = 35 USD), ale protože všichni insideři věděli, že USA veselo tiskne své dolárky a jejich zásoba již několikanásobně překračuje zásobu USD, která byla stanovena v r. 1944. A tak i když oficiální cena za 1oz zlata byla 35 USD, na trhu se prodávalo zlato mnohem dráž a nakonec se některé evropské státy rozhodli, že vymění své devizové rezervy v USD za zlato. A to znamenalo konec Bretton Woodské dohody a Nixon musel zavřít tzv. "zlaté okno", protože USA nemělo ani polovinu zlata, aby ho mohlo vyměnit za USD.

I když neoklasičtí ekonomové (keynesiáni nebo monetaristé)  v roce 1972 předpovídali, že když se zlato oddělí od dolaru, jeho cena spadne, protože je to historický a nepotřebný relikt, cena zlata paradoxně začala růst. V roce 1976 nastala sice větší korekce (pád ceny o skoro 50%), když centrální banky společně s velkými soukromými bankami začali boj se zlatem. Nakonec ho prohráli a v roce 1977 začala cena zlata opět růst a kulminovala v roce 1980 na 850 USD/oz.  

A kdy začne cena zlata opět růst? Lepší otázka je: Kdy se konečně projeví to ohromné navýšení peněžní zásoby USD, EUR, Jenů etc. při ocenění zlata? Možná již v letošním roce, možná v příštím, ale určitě k tomu dojde, když dojde fyzické zlato v sejfech bank, nebude možní fyzické vypořádání future obchodů nebo když budou chtít lidé, co mají papírové certifikáty na zlato, dodat svoje zlato, ale žádné zlato nedostanou. Pak nastane opět zlatá horečka, která pohřbí současný Ponzi monetární dluhový systém, který prožívá už jenom na infuzích peněz vytvořených z ničeho v počítačích centrálních bank. A co bude pak? Kdo ví ...

Naše míra jednoznačně vychází z informací, které máme k dispozici a kterým věříme. Vy říkáte, že v současnosti existujou toxické detiváty typu CDO nebo CDS jenom v desítkách bilionů USD? Podle mých insider zdrojů v současnosti existuje již přes 1000 bilionů (přes 1 trilion USD) různých finančních derivátů. Kolik z nich je toxických, to ví jenom bůh. Ale určitě to není jenom 30 bilionů USD. 

Pojdme se však přesunout k jiné veličině, aby jsme vyloučili inflaci (30 bilionů v roce 1945 není 30 bilionů dnes), pojďme k poměru dluhu k HDP. Nevím, jaký mohl být celoglobální poměr dluhů k celoglobálnímu HDP po WW II, ale např.poměr dluhu k HDP v USA byl za Trumana v roce 1945 cca 120%. A to bylo hned po válce, takže dluhy byly obrovské, kvúli válečné výrobě. Pak se dluh USA k HDP snižoval a v r. 1982 byl jenom cca 35% HDP. Teď se poměr dluhu k HDP blíží k 105% HDP. Stále si myslíte, že v současnosti nemá největší ekonomika světa problém s dluhy? A co Japonsko, Itálie? Další zadlužování přes tisk peněz už nemůže přinést nic, jenom konečné řešení a to monetární reformu (odepsání dluhů), cenovou inflaci nebo válku. V rámci vaší rovnice, stimulace M byla od roku 2008 v řádech bilionů USD, EUR, Jenů, Juanů a výsledek? Titěrný růst HDP v USA (i když po opětovných manipulacích s CPI indexem by jsem řekl, že USA jsou spíš v recesi), recese v Evropě a Japonsku a snižování růstu v Číně. Tvorba fiduciárních měn v systému frakčního bankovnictví nám způsobila krásný boom, ale i ohromné množství špatně alokovaných finančních prostředků, které by sme měli za normálního fungování kapitalismu odepsat. Volný trh se to snaží odepsat, centrální banky mu v tom brání, a vykrývají tyto ztratové investice tiskem nových měn, čím ale zvyšují dluh. A ten je již tak vysoký, že i když stačí splácet úroky, už i to je problém. Stačí, aby stouply úroky na dluhopisech nad určitou hranici (napr. u Japonska nad 2%) a JAP bude muset dávat skoro všechny daňvoé příjmy jenom na zplácení úroků!!! A když bude v JAP inflace 2% (to je plán ABEho), kdo bude nakupovat tyto dluhopisy, když nepokryjou ani oficiální inflaci? Jsme uzavřeni v dluhové pasti, z které není úniku bez drastických řešení.

"Skvělou" agregovanou rovnici směny M*V=P*T (transakční rovnice je M*V=P*Q, kde Q je reálný produkt), která má matematicky formalizovat kvantitativní teorii peněz samozřejmě znám, ale neuznávám ji. A protože se pokládám za přívržence Rakouské ek. školy, moje úvahy a myšlenky vycházejí v mém článku z této teorie a né z neoklasické školy, z které pak vycházeli keynesiáni a monetaristé, pro které je tato rovnice modlou. Proto Vám asi moje názory vyjádřené v článku moc nevoněli. Ale vraťme se k rovnici směny, s kterou jako první přišel angličan John Stuart Mill a Irving Fisher ji jenom matematicky naformuloval. V rovnici souhlasím s tím, že tisk peněz (zvyšování M) vede k vyšším cenám. Minimálně k vyšším, než by byly bez tisku. Tzn. i když klesají, tak klesají o méně, než by klesly. Ale to je tak všechno, co si z této rovnice chci vzít. O nízké výpovední schopnosti této rovnice pro pochopení příčin a důsledků ekonomické reality napsal pan Jan Mašek, také jako já zastánce Rakušanů a ABCT. Vybírám z jeho článků například tyto teze:

- ta rovnice nám říká, že dvacet korun, které vydal Alois, se rovnají dvaceti korunám, které přijal Bedřich. Nic víc. Absolutně nic dalšího z toho nevyplývá. To jistě není nic, co by nám pomohlo zjistit faktory, které určují cenovou hladinu, jak znělo Fisherovo zadání. Fisher ale jde dále a tvrdí, že to můžeme číst tak, že 20 korun má stejnou hodnotu jako 10 rohlíků. Ale to v žádném případě není pravda – pro Aloise mají rohlíky větší hodnotu než 20 korun a pro Bedřicha naopak. Fisher by to měl vědět, neboť toto tvrdil dlouho po objevení subjektivní hodnoty Mengerem a spol., konceptu, ke kterému se jinak Fisher hlásil. Takže není pravda, že jedna strana je strana peněz a druhá je strana zboží. Obě strany jsou strany peněz.

-  i kdyby hodnota byla stejná, tak z rovnice nevyplývá, co je příčinou a co je důsledkem. Nevyplývá z ní, že cena je určena zbývajícími veličinami, které jsou nezávislé. Všechny veličiny jsou totiž závislé – na subjektivním hodnocení jednajících lidí. Cena nemůže být určena neživými věcmi, jako je množství rohlíků a množství peněz. Cenu určují lidé, pro které ovšem v této rovnici není místo. Absurditu rovnice můžeme ukázat na této nové rovnici směny: 20 korun = 10 rohlíků krát počet právníků krát 2 koruny děleno počtem právníků. Najednou je jedním z „určujících faktorů“ ceny počet právníků.

- situace je ještě horší, pokud se díváme na agregovanou verzi rovnice, tj. M * V = P * T. Jedinou smysluplnou z těchto čtyř veličin je M : počet korun v oběhu. Co je T? Jak lze (doslova) sčítat jablka a hrušky? Jak lze sčítat rohlíky a divadelní představení? Co to je P? Pokud má být cenová hladina P průměrnou cenou, tak každý průměr musí mít společného jmenovatele. Když cena rohlíku je 2 koruny za rohlík a cena auta je 300 000 korun za auto, jaká je cenová hladina? 150 001? Asi těžko. Vážený průměr? Ale jak posoudíme váhu? Problém s rychlostí oběhu V je ten, že to není vůbec definovatelný pojem, taková věc nereprezentuje nic v reálném světě, a proto nelze o něm mít žádné předpoklady. Jediná smysluplná definice, i když pomineme nesmylnost P a T, je ta, že V se rovná P * T / M. Je to prostě číslo, které vyjde z této rovnice, anglicky balancing figure. Rovnice využívající veličinu, která existuje jen v ní samotné, nemůže popisovat reálný svět.

- rovnice je nezbytně statická a ignoruje čas. I kdyby popisovala reálný svět, tak j ...

Pane Pilíšku, i když jsme v podstatě konkurenti :-), váš článek je supr. I když já o věcech, o kterých píšete, už dávno vím, určitě bych o nich tak zajímavě nenapsal.

Přeji nech se daří.

Rastislav Trecák

V porovnání zlatá bublina a nemovitostní bublina mi šlo spíš o reakci investorů, kteří operují na reálném trhu (ne papírovém). Neříkám, že obě obchodované papírové aktiva mají stejný fyzický "podklad", to určtě ne a vaše vysvětlení je samozřejmě správné. Když však praskla nemovitostní bublina, tak na fyzický trh nemovitostí zamrzl, přičemž ale dnes fyzický trh se zlatem a stříbre trhá rekordy. To je ten nesoulad, na který jsem chtěl upozornit. 

A velice zajímavý fakt je i skutečnost, že jak je možné, že papírový trh se zlatem a stříbrem může být tak totálne předimenovaný, vůči skutečným zásobám zlata a stříbra. Neznačí to, že banky přes "papírové" stříbro a zlato manipulují cenu této komodity? 

Přirážky rafinérek a mincoven k spot cena zlata a stříbra na burze rostou každým dnem a dodací lhůty také. Připomíná mi to rok 1970, před koncem zlatého standartu, když "papírové" zlato stálo fixních 35 USD/oz, ale cena na fyzickém "black" trhu byla omnoho vyšší, protože cena zlata byla v poměru k peněžní zásobě USD podhodnocena. A víme jaká je v současnosti celková peněžní zásoba USD. Je ohromná !!!

Samozřejmě chápu, že skutečné zlato a papírové zlato (ETF, futures, opce) nejsou totéž. Nárůst prodejů na fyzickém trhu stoupá při každém poklesu ceny na trhu papírovém a podle zpráv komoditních insider-ů se dodací lhůty pro dodání zlata neustále prodlužují. Zlaté a stříbrné rafinérky a mincovny navyšují premium k ceně papírového zlata a stříbra každý týden a vyrovnávají tak navýšenou poptávku po fyzickém kovu. Centrální banky hlavně z východu intenzifikují nákupy fyzického zlata (ne papírového). Do Číny se z Honk Kongu dovezlo za 1.Q.2013 nejvíc zlata v historii. Americká mincovna nestíhá vyrábět. Ale ceny papírového zlata a stříbra padají. Někdo si říká, že praskla bublina. Když praskla bublina "papírových" nemovistostních derivátů (CDO) v r. 2008, nezaznamenal jsem masívní nákup nemovitostí na fyzickém trhu. Možná dnes se trh nemovitostí v USA trochu vzpamatoval a začínají se ve větší míře nakupovat nemovitosti. 5-6 let po bublině. U zlata a stříbra je to úplně jinak. Proč asi? Protože zlato a stříbro jsou peníze a jsou konkurentem USD, EUR, Jen-u atd. Zlato a stříbro nejsou normálním přímým kokurentem akcií, když tak jenom pro spekulanty. A ti spekulanti teď byli "vyhnáni" bankami (Goldman Sachs, JP Morgan atd.) z pozic "papírového zlata" do pozic akcií. Bez jakýchkoliv fundamentů. Pro mě je to jenom jedna velká manipulace cen o čem svedčí i celkové objemy short pozic velkých bank (většinou naked shorts), které byli v pátek uzavřeny. Byly to historicky největší objemy v porovnání např. březnem 2012 nebo září 2011, kdy spadla cena Au a Ag také výrazně jako v pátek.

Určitě se na to, co se stalo v pátek každý dívá jiným pohledem, můj pohled je známý. Nevěřím prostě bankéřům z Goldman Sachs, kteří ještě v létě 2008 prodávali svým klientům CDO-čka jako AAA ratingované investice, při tom si v interní poště o těchto CDO-čkách psali, že je to "... a měli je už dávno pojištěny přes CDS-ka u AIG. Pro mě je podstatná realita a ta mi říká, že fyzické Au a Ag je čím dál tím více podhodnoceno, tím pádem i poptáváno a je supr čas na jeho nákup.  

A jak říkal Lincoln: "Lze šidit všechny lidi po nějakou dobu nebo některé lidi neustále, ale nikdy nejde šidit a podvádět všechny lidi po všechny časy". Čas ukáže, jak to nakonec skončí, ale já si stále myslím, že pro majitele fyzického zlata a stříbra to skončí dobře.  

Státy dluží centrálním bankám, které jsou buď napůl státní a napůl soukromé (FED), nebo úplně státní (ČNB). Vypadá to jako uzavřený kruh, ve kterém dlužíme vlastně sami sobě a ve kterém profituje hlavně 1% vyvolených (dostanou se k novovytištěným měnám jako první a nakupují reálné statky nebo finanční aktiva za staré ceny), přičemž 99% nevyvolených jsou tu na to, aby spláceli úroky. Teoreticky by se tento kruh mohl udržovat do nekonečna, ale jak rostou dluhy, roste i částka, která se musí vyplácet na úrocích a když si na úroky stát nevydělá daněmi, tak si musí půjčit. Když na volném trhu nenajde nikoho, kdo by mu pujčil, požádá stát centrální banku, aby mu peníze na splátky úroků vytiskla a takto se začína cesta k vysoké inflaci, kde zjednodušeně o přibližně stejné množství výrobků, komodit, finančních aktiv a služem "bojuje" vyšší množství peněz, tím pádem ceny těchto výrobků a služeb rostou. A čím více peněz si stát vytiskne, tím je větší nápor i na cenovou inflaci. V současnosti je celková peněžní zásoba nekolika násobně vyšší než v roce 2008 a stále roste, co dřív nebo později zapříčiní vyšší cenovou inflaci, kterou v současnosti brzdí samotné banky tím, že novovytištěné peníze blokují na svých účtech nebo jich investují do dluhopisů a na akciových trzích, které jsou teď opět v bublině, protože fundamentální hodnota akcií nekoresponduje s reálnou hodnotou firem, resp. se současnými výsledky těchto firem.

V současnosti sme svědky odsouvání problému do budoucna, co asi ještě chvilku potrvá, ale "útes" se blíží. A cestou k útesu zažijeme ještě stagflaci.

Omlouvám se za překlep, správně to mělo být ...od roku 1913 ztratil už skoro 98% svojí hodnoty.

Rastislav Trecák

Odhad vývoje krátkodobé nebo střednědobé ceny stříbra nebo kteréhokoliv investičního aktiva je v současnosti stále složitější a složitejší. Faktorů, které mohou ceny ovlivnit, je v současném globalizovaném světě nespočetné množství a není úplně vyloučen ani scénář poklesu cen Ag. Ja spíš vycházím z fundamentů, které ale na současném nadopovaném finančním trhu přestávají na chvíli fungovat. Akciový trh roste, přitom většina firem kótovaných na burzách po celém světě má každým dnem horší výsledky, protože reálná ekonomika spomaluje z důvodu dluhové brzdy. Podle mě to není trvale udržitelný systém.

Protože zlato, ale také stříbro pokladám i za peníze (komoditní peníze) a uchovatele hodnoty v časech rozšafného tisknutí FIAT měn, moje předpoklady vývoje těchto 2 komodit nekorelují např. s ropou, nebo jinými komoditami.Co znamená, že když se začne vytrácet z finančních trhů důvěra, přicházejí na scénu práve fyzické peníze, zlato a stříbro.

Určitě neumím přesně předpovědět "černé labutě", které asi přijdou na finanční trhy, ale z pohledu historických empirických údajů a rakouské ekonomické teorie, kterou mám rád a veřím jí, dovoluji si předpovědět pozitivní cenový vývoj pro zlato a stříbro i do budoucna (hlavně dlouhodobá perspektiva). A nevěřím, že v 21. století zažijeme precedens, kde peníze ze vzduchu budou fungovat natrvalo a současné kroky centrálních bank nás zachrání před recesí, která je nevyhnutelná.

Dobrý den,

jsem rád, že se mohu konečně pobavit s člověkem, který moje argumenty chápe a při tom má i logické protiargumenty.

Určitě jsem mohl o vztahu mezi indikovanou navýšenou produkcí mincí panda čínskou mincovnou v roce 2013 a poptávkou po stříbře jako suroviny na jejich výrobu v roce 2013, napsal více podrobněji, ale předpokládal jsem, že celá ekonomická logika je pro čtenáře jasná. Je to pro mě ponaučení, že do budoucna musím být detailnější.

Každopádně si myslím, že i když výrobce konečného "spotřebného" produktu indikuje navýšení výroby (nemusí to nakonec být i ve skutečnosti) a mincovny v USA a Kanadě limitují prodej mincí svým klientům z důvodu nedostatku surovina na výrobu mincí, je to podle mě dost velký indikátor na zvýšení poptávky po fyzickém stříbře ze strany mincovní. Určitě však reální produkce Ag mincí v roce 2013 bude záviset na poptávce investorů po těchto mincích. Jak jsem psal, základem navyšovaní produkce mincí je jednoznačne navýšení poptávky po mincích.

Když to čínská mincovna riskne a na základě poptávkových impulsů z trhu Ag mincí v Číně nebo jinde na světe, bude předpokládat navýšení ceny stříbra na burze a tím pádem bude vyrábět na sklad, aby pak tyto mince prodala např. v 2. polovině roka s vyšším ziskem, je to její podnikatelský záměr a možná ten záměr nebude úspěšný.

Možná cena stříbra v roce 2013 růst nebude, poptávka po mincích bude nízká a tím pádem moje předpovědi budou mylné. 

Můj názor je však na základě informací z různých, hlavně nemainstreamových zdrojů jednoznačný a sice, že skoro všechny makroekonomické a mikroekonomické indikátory naznačují, že cena stříbra je podhodnocená a poptávka po fyzickém stříbře je podceňována.

Jak to dopadne nám ukáže jenom čas, uvidíme.

Děkuji za Váš názor na můj článek. I kritický názor si cením, ale musí být podložen argumenty. Ve Vašem komentáři však žádné argumenty nevidím. 

Já si myslím, že i děti ve školce vědí, že když se zvyšuje poptávka po určitém zboží, roste tím pádem i nabídka a tedy i produkce. To asi jasné a nespochybnitelné.

Určitě je možný i model, že se některý podnikatel rozhodne, že začne navyšovat produkci a tím pádem i nabídku zboží i bez impulzu z trhu, že roste poptávka po zboží. Je to však velmi riskantní taktika, ale například APPLU se to zatím dařilo uskutečňovat i když si myslím, že u nich funguje takový mix model nejdřív nabídka hledá poptávku a pak dodatečná poptávka navyšuje nabídku (produkci)

Nevím jestli máte nějaké detailní informace o poptávce po investičních drahých kovech v Číně, ale z mých zdrojů (goldsilver.com, bloomberg, reuters atd.) je úplně zřejmé, že po nedávném uvolnění činské legislativy týkající se vlastnictví drahých kovů občany, poptávka dramaticky roste a tomu se přispůsobuje o nabídka (produkce) čínské mincovny. Je to stále i po tomto vysvětlení pro Vás tak nepochopitelné? 

A za svůj článek se vůbec nestydím, protože vychází z faktů a ekonomické teorie, kterou uznávám. Když mě konkrétními argumenty přesvědčíte, že by jsem se měl stydět, tak se férově přiznám, že jsem v něčem možná pravdu neměl. Takže prosím argumenty pane Milane. Děkuji.

Děkuji za komentář, máte pravdu, trh se stříbrem je proti trhu se zlatem "trpaslík", každopádně  i když například US obří banka JP Morgan, o které se mluví, že ovládá asi 25% tohoto trhu, může v podstatě manipulovat cenu (to i dělá) jak se jí zamane, zdá se, že dlouhodobý trend růstu ceny nemůže zastavit. Vždyť stříbro posiluje už od r. 2002 a dokonce o víc % než zlato. A k tomu ještě jeho nadzemní zásoby proti zlatu klesají. 

Určitě jenom těžko přesně odhadneme vývoj ceny Ag v příštím roce, ale z dlouhodobého hlediska má podle mě velký prorůstový potenciál, dokonce větší než zlato. 

Děkuji za pozitivní komentář. Máte pravdu, že experimenty s částečně nebo až úplně nekrytými penězi tady byly od nepaměti (starověké Řecko, nebo Řím, USA v čase války severu proti jihu, marka ve Výmarském Německu), byly ale teritoriálně omezeny. Já jsem měl na mysli přesně to, jak jste to napsal ve svěm komentáři, že dnes máme CELOSVĚTOVĚ akceptován systém nekrytých FIAT měn, který tady ještě nebyl. 

Jak to asi může dopadnout? Bude to asi pro 95% lidí překvápko, že FIAT systém kolabuje, protože stojí na papírových, teď spíše na virtuálních a ne zlatých nohách.