diskuze povolena
Příspěvky nebo odpovědi uživatele Admin
varování
no, děkuji za objasnění. Myslím, že jako názorné schéma to stačí.
“Upozorňuji na pocit z jídla. Je rozdíl, zda sníš jídlo jen proto, aby ses nacpal a tak zahnal ten pocit, nebo zda se najíš s požitkem, s dobrým Západě jako normální trend, jen tak něco rychlého do sebe naházet a jít. To ale souvisí i s úctou ke svému tělu, které nám na oplátku umožňuje ty pocity zažívat tak říkajíc “na vlastní kůži” (netlač, já počkám, zbytečně spěcháš s tím psaním). Pokud to jídlo do sebe v rychlosti “naházíte”, tak tělo vám na to odpoví adekvátním pocitem nebo pocity: Těžko od žaludku, tlaky v břiše, pálení žáhy, nadmutí. Vy nedáte tomu tělu šanci se z toho jak se patří vzpamatovat. Často utíkáte zase dál do práce, honí vás čas, termíny, úkoly a k čemu to nakonec ? Ono to tělo vás nakonec zpětně přinutí se zastavit a zamyslet se nad svým konáním. A tím důvodem k zastavení jsou zdravotní potíže, které nastanou a my začínáme přemýšlet proč. Dnes už je medicína vyspělá a dost toho o těle ví a zná průvodní jevy tohoto stresu. Ano, stresu, neboť tak lze nazvat vaším názvoslovím stav, ve kterém jste se nacházeli v době jídla. Pokud jste chytří, uděláte změnu – změníte skladbu jídelníčku, způsob stravování či prostředí. To vše vede k tomu, že se zklidníte a začnete měnit svoje myšlení na základě vlastní zkušenosti. To je zatím vše, vidím, že je kolem tebe dosti rušno (opravdu je, přišlo do místnosti asi 5 lidí – pozn. příjemce).
To ti odpovídal Stvořitel našeho Vesmíru a s láskou předal Itykerjahr a část předal i Aštar.”
Děkuji ti Stvořiteli a děkuji i vám přátelé za informace a jak mě a ostatním pomáháte. Mám vás za to moc rád.
Vlastík.
505. Stravování, další informace. (Přijal Vlastimil H.) 5.1.1999. 13:33-14:15 hodin.
Místo: Šumperk.
“Jestli chceš, můžeme pokračovat.”
To jsi ty Stvořiteli ?
“Ano a předává ti to Aykron z 9. dimenze. Navážu na konec předešlého sdělení, jak tomu říkáte v těch “Rozhovorech”.
Lidé, kteří dbají svých pocitů, starají se řádně o své tělo, tak ti mohou prožívat pocity právě opačné. Mohou si vychutnat slast z požívaného pokrmu, příjemné teplo, které se jim rozlévá po těle. Neboť jídlo jako takové není určeno jen pro fyzické tělo, ale sytí i duši příjemnými pocity z požité stravy. Proto platí staré rčení, že méně je někdy více. A všimni si, jak to do sebe vše krásně zapadá: Jemní lidé jedí pomalu, lehčí jídla, více se řídí a prožívají své pocity a naopak lidé hrubšího zrna jedí těžší jídla, často jen tak, aby se něčím zaplácli, city je moc nezajímají a chutě se jim stále opakují. Maso, maso a zase maso. Je zajisté spousta lidí a spíš je jich ještě většina, kteří se v současné době zmítají mezi těmito dvěma extrémy. Na jedné straně chtějí žít zdravě, protože už o tom něco četli nebo slyšeli, a na druhé straně se stále zmítají v objetí těch starých programů, které jim říkají, že maso potřebují a že jim opravdu chutná.
Co si však počít, když z tohoto bludného kruhu nemůže člověk ven ? Člověk se musí především rozhodnout to změnit a jít si za tím, neposlouchat ty, co jsou stále pod vlivem tohoto starého myšlení, a kteří se vás snaží vrátit zpět. Neboť je to velice pohodlné nedělat nic nového a jít stále ve stejných starých kolejích. Ale to takhle dál nejde ! Kdy už konečně se lidé rozhodnete, rozhýbete se a začnete se nad sebou rozmýšlet. Nač mají ostatní poslouchat vaše nářky, že vás bolí to či ono. Sami si za vše můžete !
Mám vás rád a jako milující Otec vás musím také vychovávat. Neboť bez osobní disciplíny (myslím tím naslouchání hlasu svého těla), poznání, co je pro vás dobré či špatné, nelze posunout váš osobní duševní vývoj. Vy se rozhodujete, právě vy a nikdo jiný a tímto svým rozhodnutím se rozhodujete o své současnosti i budoucnosti a to stále, v každém okamžiku vašeho bytí. Jídlo, chování, oblékání, v tom všem se stále odráží vaše volba. Je vidět po vás na vaší práci, na tom, co jste si oblékli, na tom, co jíte. Je to Vesmír svobodné vůle, který řídím pomocí zákonů, které jsem stanovil Já a které jsem i sám odzkoušel a uznal je za dobré. K tomu všemu dobrému vás, děti, vedu a pomáhám vám na vaší cestě ke Mně. Záleží však jen na vás, co si vyberete: Světlo nebo Tmu ? Kdo rád Světlo, ať přemýšlí víc nad sebou, nad svým chováním a jednáním, je na dobré cestě, ale je stále co vylepšovat. Ti, co si vybrali Tmu, je to jejich volba, sami si vybírají svoji budoucnost a Já jim dávám dostatek času, dostatek životů na dalších planetách v jiných částech Vesmíru, kde budou moci zrát a uvědomovat si, kdo jsou a čím chtějí být. To je totiž otázka zásadní – uvědomit si KDO JSEM a sami si říct čím chci být. Až vyřešíte tuto zásadní otázku pro každého člověka, tak vám bude spousta věcí mnohem jasnější. Můžete se obrátit ke Mně, kdykoliv, kdekoliv. Jste moji součástí, stejně jako Já vás a vše co děláte, jak myslíte, to vše je mi známé, neboť není nic, co by bylo pro mě v tomto Vesmíru neznámé.
Předej to ostatním lidem, těm, kteří chtějí poslouchat a chtějí něco zlepšit.
To ti sdělil tvůj Stvořitel i Stvořitel celého tohoto Vesmíru. Předal Aykron.”
Děkuji ti Stvořiteli z celého srdce za tento rozhovor. S láskou Vlastík.
pohledávky
Na letiště přišli jako dva pubertální milenci ruku v ruce. A pod skly brýlí Nedvědovi blikaly lišácké plamínky. Sex na břehu moře je přece ta nejlepší léčebná kúra pro zralé muže!
A Jan to jedině potvrzuje. "Rozhodně nebudu u moře pracovat. Budeme se válet na pláži a užívat si," řekl Honza Blesku těsně před odletem na slunný Rhodos, kam zamířil se svojí láskou, kterou od začátku jejich vztahu něžně nazývá andílkem.
Jako správný gentleman se sice snažil v letištní hale uchránit svoji lásku před zvědavými pohledy veřejnosti, ale to se mu nemohlo podařit. Jeho známá tvář, na rozdíl od nenápadné prodavačky po jeho boku, poutala pozornost všech.
A tak Jan změnil taktiku. "Žádné schovávání," řekl si, když odcházel s letenkami od přepážky k odbavovací hale. Zamilovaně pohlédl na svoje děvče a ruku v ruce se vydali vstříct romantické dovolené pod tropickou oblohou.
Janova tvář září štěstím. S Pavlínkou, které dokonce věnoval stejnojmennou písničku na albu Tak jsem to tu miloval, se k sobě vrátili po dvou letech.
A ta v životě písničkářského barda nebyla vůbec jednoduchá. Ochromila ho zlá nemoc a vleklé soudní spory s bývalou manželkou ho připravily téměř o všechen majetek. Na čas zmizel i z koncertních pódií a loňskou zimu dokonce přežíval v zahradní chatce v Lukách pod Medníkem.
Teď je ale všechno jinak. Milovaná hudba a jeho Pavlínka, zdá se, písničkáře vyvedly ze slzavého údolí. "Vrátili mi dům na Spořilově, kde teď žijeme s mojí Pavlínkou, a jsem šťastný," říká Nedvěd, který z pódií od mikrofonu opět pravidelně hraje tisícovkám svých obdivovatelů.
Ani s Pavlínkou to ale neměl známý písničkář jednoduché. Jejich soužití poté, co se v roce 2001 seznámili, trvalo necelý půlrok. "S Pavlínkou jsme si rozuměli v duševních věcech, byli jsme velmi zamilovaní, ale najednou nám to začalo skřípat v praktickém životě," říkal tehdy.
Nedvěd si sice zakrátko našel za Pavlínku náhradu, ale s šestnáctiletou Lucií nevydržel ani půl roku. Osudná náhoda, hodná příběhů z červené knihovny, ho svedla s jeho andílkem Pavlínkou zase zpět. Honza jel po dálnici ze Slovenska a zastavil na parkovišti, aby si odskočil. Když se vrátil, auto tam už nebylo.
"Byl jsem z té krádeže hrozně vyřízený a zhrouceně seděl na obrubníku. Najednou u mě zastavila má bývalá láska Pavlínka, která jela z Brna od milého, a nabídla mi, že mě doveze domů. Až před domem jsem zjistil, že jsem na tom parkovišti, jak jsem tam tak bezmocně seděl, nechal ledvinku s klíči, doklady a penězi. Pavlínka mě nakonec vzala k sobě domů a já od té doby zase chodím se svou bývalou láskou," popisuje svoji lovestory Nedvěd.
A romantický příběh stárnoucího písničkáře s prodavačkou Pavlínkou pokračuje. V těchto dnech na březích a ve vlnách Středozemního moře.