a co teprve s pravdou? Kdyby jich nebylo tolik! Proč si jen ta pravda bere tolik nicků - relativní, subjektivní, absolutní, objektivní, fluidní, substituující, relevantní, irelevantní, stranická, nestranná, dětská, stařecká, ženská, naivní .... a to když teprve přijde rvačka pravdy pravicové s pravdou levicovou a soudcuje to pravda pravověrná, které se za zády vysmívá pravda islámská popichovaná pravdou AL-KAIDY, na kterou se nechápavě dívá pravda Budhova mlácená pravdou šintoismu, na kterou žárlí pravda konfuciánská atd atd, až ke zmatení nejen jazyků, ale i pravdy.... Když už si ani věda neví rady s definicí pravdy a dnes technická inteligence přichází s definicí pravdy jako převažujícího průniku názorů, no to aby se už jeden z toho pomátl. Naštěstí jsou zde psychiatrické léčebny a ty Vás zase dají dohromady. A můžete se zase od začátku začít učit - pravda relativní, subjektivní........ a což teprve láska? Množství jejích podob a odstínů dosud nebyli schopni vyčerpávajícím způsobem popsat ani všichni písmáci, starověkem počínaje.
Takže se netrapme a vyrovnaně kráčejme na cestě nekonečného hledání moudrosti a odpovědi na otázku, odkud jdem a kam kráčíme. Být nebo mít. Odpovíte-li si pravdivě být, tak jste ušli první krok na nekonečné pouti.
Krásnou noc v náručí milující ženy Vám všem přeje Václav schovávající se za všechny pravdy.
