Příspěvky nebo odpovědi uživatele kanonenfutr

Snad si nemyslíš, že jsem to plodil já, nemám čas si vymýšlet nesmysly ! Je to převzaté z ruského webu.

Ty články co jsem dnes pásnul jsou z ihned. 

To jsem si nejdřív taky myslel, ale teď už vím, že jsi mravenec a ještě k tomu piják.

Samozřejmě Pijacku, ty jsi přece nejlepší spekulant, ochlasta a taky i ekolog, jo a nejsi ty Ferda mravenec ?

Praha, 3. 12. 2004

Před dvěma lety vyrobily uhelné elektrárny v České republice proud za padesát miliard korun. Elektřina z nich však ve skutečnosti přišla na více než dvojnásobek - přes 60 miliard stály dopady, které dosud nikdo nevyčíslil: na průměrnou délku života, zdraví lidí, životní prostředí.
"Neviditelnou" cenu za to, že si lidé mohou kdykoliv zapnout televizi nebo rozsvítit v pokoji, vypočítali odborníci z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí a Vysoké školy ekonomické. V roce 2002, kdy potřebné údaje zjišťovali, se v uhelných elektrárnách vyrobily dvě třetiny veškeré tuzemské elektřiny. Tento "komfort" stál každého občana republiky v průměru 5700 korun. Jinak řečeno, 2,5 procenta hrubého domácího produktu.
"Tolik peněz naše uhelné elektrárny tehdy ani zdaleka nevydělaly," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Dominantní výrobce elektřiny inkasoval v roce 2002 za "uhelnou" elektřinu zhruba třicet miliard.

Češi dohánějí Evropu
Výzkumy, které zjišťují takzvané externí náklady z výroby elektřiny a tepla, se v západní Evropě provádějí už více než deset let. Při prvním možném porovnání Česko nedopadlo nijak výrazně hůře.
"Máme sice o něco vyšší hodnoty, ale srovnatelné," řekl Miroslav Havránek z Univerzity Karlovy, který se na studii podílel. Dodal však, že česká ekonomika má nevýhodu - je energeticky hladovější než západní, takže celkové následky jsou citelnější.
Česko je nyní srovnatelné například s Nizozemskem či Německem na konci 90. let. Tehdy tam byly externí náklady vyčísleny na více než tři eurocenty z každé vyrobené kilowatthodiny.
Například maďarské elektrárny jsou škodlivější než české, jejich negativní dopad je třikrát až čtyřikrát větší. "Celkově jsou na tom ale Maďaři mnohem lépe, což je dáno skladbou jejich paliva," vysvětlil Havránek. Třetina tamní elektřiny se vyrábí z jádra, třetina z ekologicky čistšího zemního plynu a jen třetina z uhlí.

Čísla pro politiky
Ministerstvo životního prostředí bezprostředně po zveřejnění studie oznámilo, že ji použije jako jeden z podkladů při jednání o podobě ekologické daňové reformy, k níž se Česko zavázalo vstupem do Evropské unie. Smyslem reformy je vyššími daněmi zdražit suroviny, které poškozují životní prostředí - například právě uhlí.
Ministerstvo na vznik studie přispělo několika milióny korun, další peníze přidala Evropská komise.
"Politik potřebuje nějaké číslo, které je snadno uchopitelné a na jehož základě může rozhodovat," přiblížil jeden ze smyslů studie Miroslav Havránek z Univerzity Karlovy. Dodal, že odborníci budou studii nadále upřesňovat a rozšiřovat - například na dopravu, odpadové hospodářství a průmysl.

Uhlí: ještě desítky let
Negativní dopady uhelných elektráren by v následujících letech měly klesat. Například proto, že staré uhelné elektrárny začnou po roce 2010 rychle dosluhovat a jejich majitel je hodlá nahradit modernějšími zdroji, které mají větší účinnost, a jsou tudíž ekologičtější.
"Současné elektrárny mají účinnost asi třicet procent, ty nové čtyřicet procent," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ ovšem v současnosti zhruba třetinu své elektřiny vyváží, takže každá třetí uhelná elektrárna pracuje na export.
Platná energetická koncepce počítá s tím, že by po roce 2020 měly vyrůst nové jaderné bloky, které nevypouštějí síru, dusík ani prach. Jenže radioaktivní odpad musí být bezpečně uložen desítky tisíc let. Státní energetická politika počítá i s rozvojem obnovitelných zdrojů, jejichž podíl by měl být časem šestnáctiprocentní.
Podle Jaroslava Zemana, který vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, ovšem bude uhlí ještě desítky let patřit mezi hlavní světové zdroje energie.
"Trvalý vzestup však zhruba v polovině století zastaví nadměrné emise skleníkových plynů," napsal nedávno Zeman v HN. "Proto se odborníci předem nezříkají žádného zdroje a požadují rozvoj jaderné i obnovitelné energetiky."

 

Zjistit, jaké jsou ekonomické dopady uhelných elektráren, je poměrně komplikovaná práce a v úvahu se musí vzít velké množství údajů a vlivů.
"Aplikovali jsme metodu ExternE, která se v západní Evropě používá přes deset let," říká Miroslav Havránek z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Havránek je spoluautorem studie, která v Česku poprvé vyčísluje dopady uhelných elektráren na zdraví lidí a životní prostředí.

HN: Můžete přiblížit, co všechno jste při vyčíslování škod z elektráren museli zohlednit?
Z jedné konkrétní elektrárny jsme vzali emise znečišťujících látek, použili jsme i rozptylový model pro celou Evropu nebo výsledky epidemiologických a toxikologických studií, které říkají, jak se zvýšení koncentrace škodliviny projeví na počtu srdečních, cévních či dýchacích onemocnění. Samozřejmě, že důležitá je i socioekonomická část, tedy samotné ocenění dopadů elektrárny.

HN: Jak jste zjišťovali například ekonomické škody při úmrtí lidí?
Zjistí se, jaká je statistická hodnota lidského života. V úmrtnosti se to přepočítává na roky ztraceného života, tato hodnota byla Evropskou komisí kvantifikována na padesát tisíc eur za rok. Hodnota je velmi závislá na tom, kolik peněz jsou lidé ochotni zaplatit například za lék, který by v určitých případech snížil riziko úmrtí.
Při zjišťování vlivů elektráren na domy a stavební materiály jsme vycházeli z reálných tržních cen. Do této kategorie spadá například čištění fasád nebo výměna zkorodovaných kovových součástí domu. Také dopady na zemědělskou úrodu jsme přepočítávali na tržní ceny.

HN: Ale tady je vliv pozitivní...
Oxidy dusíku se tu projevují jako určité hnojivo. Škodliviny z elektráren mají na zemědělskou produkci i negativní dopady, ale v celkové sumě to není vidět, protože pozitivní vlivy převažují. V porovnání s dopady na lidské zdraví nebo na budovy je ale tento pozitivní efekt zanedbatelný.

HN: Ve studii není porovnání regionů - v severních Čechách bude nejspíš vliv elektráren větší než třeba na jižní Moravě. Je to tak?
Regionální část jsme zatím nedokázali posoudit, protože vyžaduje velice detailní meteorologická data.

 

Svinstvo, které dýcháme, nám prokazatelně škodí. Bezpočtukrát to prokázali vědci, lékaři i patologové. Opakovaně byly v různých zemích propočteny i ekonomické škody, které znečištěné ovzduší působí. Jsou to veskrze alarmující data. Přesto jsou lidé, kteří žádají větší ochranu ovzduší, označováni za naivky, případně škůdce pokroku a růstu. Kde zůstal zdravý rozum?
Složení svinstva, které dýcháme, se místo od místa liší. V konečném součtu však není příliš podstatné, jak velká část pochází z uhelných elektráren, jaká z dopravy a jaká z vlastních kamen. Hlavní je jejich společný jmenovatel: mnoho z nás nepovažuje své zdraví za tak důležité, aby kvůli němu upravilo žebříček hodnot.
Kdyby to neplatilo, mnohé by se změnilo. V kamnech by se nepálily odpadky. Na místa nedávno instalovaných kotlů na plyn by se nevracela stará kamna na uhlí. Po silnicích by nejezdily křápy z dob, kdy byl katalyzátor neznámým pojmem. Státní a místní správa by konečně pocítila veřejný tlak na podporu veřejné dopravy na úkor individuální. Vlastníci komínů by v diskusích o povolených objemech emisí a obnově čisticích technologií byli nemilosrdně zahnáni do kouta - a už by se netěšili podpoře části vlády.
Taková poptávka však nevznikla. Jen málokdo je ochoten platit současně za lepší ovzduší i pohodlný život - a čistá energetika a doprava opravdu nejsou levné. A tak okamžité úspory vítězí nad přínosy z dlouhodobých investic. Mezitím nám svinstvo v ovzduší zkracuje život - podle propočtů Evropské komise v průměru o devět měsíců každému.

Češi dohánějí Evropu
Výzkumy, které zjišťují takzvané externí náklady z výroby elektřiny a tepla, se v západní Evropě provádějí už více než deset let. Při prvním možném porovnání Česko nedopadlo nijak výrazně hůře.
"Máme sice o něco vyšší hodnoty, ale srovnatelné," řekl Miroslav Havránek z Univerzity Karlovy, který se na studii podílel. Dodal však, že česká ekonomika má nevýhodu - je energeticky hladovější než západní, takže celkové následky jsou citelnější.
Česko je nyní srovnatelné například s Nizozemskem či Německem na konci 90. let. Tehdy tam byly externí náklady vyčísleny na více než tři eurocenty z každé vyrobené kilowatthodiny.
Například maďarské elektrárny jsou škodlivější než české, jejich negativní dopad je třikrát až čtyřikrát větší. "Celkově jsou na tom ale Maďaři mnohem lépe, což je dáno skladbou jejich paliva," vysvětlil Havránek. Třetina tamní elektřiny se vyrábí z jádra, třetina z ekologicky čistšího zemního plynu a jen třetina z uhlí.

Čísla pro politiky
Ministerstvo životního prostředí bezprostředně po zveřejnění studie oznámilo, že ji použije jako jeden z podkladů při jednání o podobě ekologické daňové reformy, k níž se Česko zavázalo vstupem do Evropské unie. Smyslem reformy je vyššími daněmi zdražit suroviny, které poškozují životní prostředí - například právě uhlí.

Telečum má 500 mio na akvizice, za to si toho moc nekoupí, je out !

To je ta zpráva na kterou tlouštík čekal, pokud to poleze ještě kousek výš tak to tam nasype a nezastaví se na 300. Nic dalšího pozitivního není na obzoru a staré známé přísloví praví - prodávejte po dobré zprávě, navíc tady už dlouho žádná další nebude.

Překvapení ohledně růstu příjde moc brzo a to takové že to bude místo růstu klesat.

zdá se že už ani zvýšené cílovky a upgrade do nesmyslných výšin nepomáhají a titul přesto klesá to je nejvyšší čas rychle vyskočit, už došly prachy i zlanařeným drobasům a další se už jen budou dívat jak to padá, běda i čf už prodává

Vyprodává a dobře ví, ža ČEZ je už o polovinu předražený, to vám sdělí až doprodá. good luck

i ty Brute i ty ?? :-)

O úspěchu prodeje přes akciový trh jednoznačně svědčí reakce investorů poté, co bylo oznámeno doporučení privatizační komise. Cena akcií ČTel následující den krátkodobě spadla z 332,4 na 307 korun, ale ještě ten den zavírala na 315,0 Kč. Po pouhých dvou dnech obchodování se cena dostala zpět na úroveň 327 korun – tedy pouze 2% pod cenou před oznámením doporučení. S ohledem na reakci investorů spolu s dalšími faktory – zlepšené hodnocení telekomunikačních firem, získání 49% Eurotelu, rozšíření okruhu zahraničních investorů po vstupu ČR do EU – se domníváme, že diskont při prodeji 51% akcií dosáhne pouze 10-15% (vůči tržní ceně). Pokud je náš předpoklad správný, pak by se prodej 51% realizoval za cenu 283-300 korun za akcii. Stát by tak získal během zhruba 3-5 měsíců 46-49 miliard korun.


Jan Schiesser

Tak to měli taky říct, že se to může i zřítit.

To už agitují pro nákup ČEZ i v rádiu ? Tak to je hodně nafouklá bublina, je potřeba zapojit kanonenfutr - poslední fáze před zřícením.