Příspěvky nebo odpovědi uživatele Vir

Je hezké, že se Venezuela Maláčová zabývá chudáky živnostníky a snaží se (tím že je více podojí) ochránit je před bídou ve stáří. Chránit je chce dokonce tak usilovně, že jich část ekonomicky zlikviduje, No dobře,  ale není mi jasné, proč se tedy také obdobně nenastaví minimální odvod důchodového pojištění za zaměstnance.

U těch se totiž sice při srovnání s odvody OSVČ operuje s odvodem z měsíční minimální mzdy (jako že TOTO je ten vyměřovací základ pro minimální odvod za zaměstnance) jenže to platí jen v případě, že jde o zaměstnání na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně. Pokud je úvazek např. 1/2, jsme už někde jinde. A pokud je úvazek třeba 1/8 (i takové existují, znám například paní, která z advokátní kanceláře odnese dopisy na poštu,  vyzvedne z boxu došlé zásilky a donese zpět a to je vše, úvazek hodina denně, pět hodin týdně), tak se dostáváme k minimální částce, ze které se ještě odvádí sociální pojištění, totiž ke 3000 Kč hrubé mzdy. A u té je odvod sociálního pojištění (při plném zohlednění pro účely důchodu) "hezkých" 939 Kč (včetně nemocenského pojištění), z toho 195 Kč zaplatí zaměstnanec a 744 Kč zaměstnavatel. To je i v porovnání se současnými minimy OSVČ zlomek, natož při porovnání s tím, co je navrhováno.

Se seniorským věkem se bohužel pojí specifické potřeby, která si mladší lidé ne vždy uvědomují. Jen namátkou je to například potřeba rekonstrukce koupelny, konkrétně dejme tomu výměna vany za sprchový kout a pořízení vyššího WC či bidetu, nebo pořízení elektrického vozíku, obojí z důvodu zhoršených pohybových schopností, respektive imobility. Zpravidla jde o investice v řádu násobků až mnohonásobků důchodu konkrétního důchodce, přičemž šance na nějaký příspěvek od státu sice někdy je, ale jde o složitý proces a stále to je jen příspěvek na část nákladů. Pokud takový senior nemá úspory (včetně například doplňkového penzijního spoření, které může pro takový účel JEDNORÁZOVĚ vyčerpat - to je ta možnost, kterou bez znalsoti věci kritizuje "venezuelská komise spravedlivých" ) a/nebo dobře situaované děti, je, slušně řečeno, v pytli! A nezbývá mu, než si někde půjčit. A to je u staršího člověka (dokonce i u pracujícího nad 60 let) často problém, a to zejména právě u tzv. prověřených seriózních institucí.

Když si moje blízká příbuzná ve věku cca 75 let chtěla půjčit "ušmudlaných" 30 tisíc právě na rekonstrukci koupelny na chalupě, kde pobývá cca od dubna do října, byla postupně odmítnuta ČSOB, Komerční bankou, Monetou a Unicredit bankou. Formálně bez sdělení důvodu, reálně však, dle "neoficiálního" sdělení, právě kvůli seniorskému věku. Domluvila se až v České spořitelně, ovšem s tím, že banka požadovala, aby "někdo výdělečně činný" přistoupil k závazku jako spoludlužník a současně  ještě, aby bylo uzavřeno pojištění schopnosti splácet.

Shrnuto - není divu, že kolem půjček důchodcům je "poněkud více" špíny, protože "šmejdi" jen využívají příležitosti tam, kde ji zejména velké banky nevidí. Současně s tím jde ruku v ruce to, že stát je poněkud liknavý, pokud se týká stárnutí populace a řešení problémů s  tím souvisejících.

"Dobrovolné důchodové pojištění" je opravdu "bez udání důvodu" možné zaplatit zpětně pouze jeden rok od data, kdy se k němu přihlásíte. Čili přihlásíte-li se 15.8.2019, lze doplatit dobu pouze po 15.8.2018. Nicméně z tohoto pravidla jsou výjimky. Později lze například doplatit dobu studia či dobu v evidenci Úřadu práce, která se již nehodnotí jako náhradní (více viz § 6 a souvisejcí zákona 155/1995 Sb.).

Jinak je důležité odlišit, zda jde o doplacení pro získání nároku (tedy nejčastěji pro získání alespoň  35 let pojištění včetně náhradních dob, případně 30 let bez náhradních dob) kdy i jen jeden chybějící den pojištění znamená, že na důchod není nárok, nebo z důvodu zvýšení procentní výměry důchodu.

Získání dalšího celého roku pojištění zvyšuje procentní výměru důchodu o 1,5 % výpočtového základu, což je u lidí s osobním vyměřovacím základem 30 tis Kč letos zvýšení důchodu o 277 Kč měsíčně.(Na ulici je každý měsíc nenajdete.)

Doplacení tak může být zajímavé například tehdy, když někomu do (dalšího) celého roku pojištění chybí pár dnů či týdnů, nemá možnost pracovat déle a požádat o důchod k pozdějšímu datu, a současně existuje v jeho minulosti nějaké nepojištěné (nebo "redukované") doplatitelné období.

Ano je to pravda. Jde o tzv. poměrný starobní důchod. Na ten vzniká nárok při získání alespoň 15 let doby pojištění (nikoli placení pojistného, uznají se i některé doby náhradní), a to ve věku o pět let vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození! (Počet vychovaných dětí u žen se zde při posouzení věku nezohledňuje.)

Takový důchod však bývá velmi nízký, právě kvůli krátké době pojištění (v r. 2019 však nebude nižšší, než 4040 Kč).

Zjevnou chybou je částka minimálního odvodu na zdravotní pojištění, ta je letos 1906 Kč (nikoli 1797 Kč), a samozřejmě ji OSVČ platí i za měsíce, kdy nic nevydělá. (Minimální částka za zaměstnance je 1485 Kč vč. odvodu zaměstnavatele). Většina OSVČ používá výdajový paušál 60 %, těch co používají 80 % je přibližně stejně, jako těcho co používají 40 %. Korektnější by bylo ve srovnání použít tento paušál. Mimochodem, třeba zemědělci se zpravidla svými náklady (orba, osivo, hnojiva, stroje, pohonné hmoty atd.) ani do těch 80 %  "nevejdou". Jinak závěr je naprosto diletanstský, protože od čistého příjmu OSVČ "zapomíná" odečíst právě ty náklady, které vyjadřuje paušál!!! Jednoduše řečeno, představme si obchodníka, který nakoupí zboží napřiklad za 12500 Kč a za 25000 Kč je prodá. (Je to sice nerealistické, protože obchodní přirážka bývá do 30, vyjímečně do 40 % a nikoli 100 %, ale budiž.)  Jeho "výdělkem" přeci není 25000 (to je obrat) ale pouze 12500 Kč, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Těch 12500 Kč za které "ze svého" koupil zboží  (plus doprava, náklady na obchod atd.) je skutečným nákladem, který se od toho v článku uvedeného "čistého příjmu" OSVČ musí odečíst!