Před čtyřmi roky se do Ottawy nastěhoval rabín Mitchell Cohen jakožto první zdejší akreditovaný a vysvěcený dohližitel nad takovou přípravou potravin, aby se mohly nazývat "košer". Jeho úřad "Vaad Hakašrut", který doklady o potravinách "košer" vydává, se za ta léta rozrostl na trojnásobek, takže nyní zaměstnává šest dohližitelů na plný úvazek a další čtyři na úvazek částečný. Tak velký je zájem o tyto potraviny!
Rabín říká, že jsou nejméně dvě třetiny nových výrobků "košer" vyráběny v nově otevřených výrobnách. Plánuje se stavba dalších šesti výrobních podniků. Je zajímavé, že jen méně než polovina zájemců o tyto potraviny jsou občané židovské víry. V té druhé "větší polovině" jsou především muslimové, jejichž dietní předpisy "halal" se velice podobají předpisům pro "košer". Lidé, kterým nedělá dobře mléčný cukr (laktóza), nakupují židovské výrobky "pareve", které neobsahují mléko. V roce 1999 byl celkový kanadský obrat za potraviny "košer" více než pět miliard dolarů.
Článek nás upozornil na nové výrobky, např. C&J Honeybars. Před dvěma a půl roku je začal vyrábět libanonský křesťan pan Claude Houkayem jako alternativu čokoládových tyčinek. Když se o ně zajímali jeho židovští zákazníci, okamžitě zavolal rabínovi Cohenovi. Jakmile dostaly "honeybars" úřední osvědčení, že jsou "košer", jejich odbyt vzrostl o pětatřicet až čtyřicet. Tyto medové tyčinky neobsahují ani pšenici ani cukr a pan Houkayem je úspěšně vyváží do Anglie, Francie i USA.
Jiným výrobkem je ječmen, tedy "košer" ječmen od firmy Ottawa Valley Grain Products. Rabín doporučil jeho výrobu majiteli firmy panu Ronovi Wilsonovi. Perlový ječmen, možná by se řeklo česky "kroupy", jsou specialita, na kterou si do polévky a do guláše potrpí židi na celém světě, ale musí být "košer". Naštěstí není nesnadné takový ječmen vyrobit - ječmen se stává "košer", jestliže je skladován déle než jeden rok. Pan Wilson tedy postavil silo nedaleko obce Carp a naplnil je ječmenem. Po roce jej zpracoval a nyní vyváží "yoshen" ječmen do Izraele, Evropy i USA. Pan Wilson si libuje: "Vyrábět potraviny "košer" vám neuzavírá cestu na trhy, naopak vám otevírá další a další trhy". Tak tedy máme v Ottawě i "košer" chléb pita, rohlíky i kávu.
Nebylo to snadné se sýrem. Výzkum, jak jej vyrobit "košer", trval rok a půl a zapotili se při tom nejen majitel firmy Menchman Foods, Michael Wright, a jeho zaměstnanci ale i rabín Cohen. Smůla je, že právě této výrobě rozumím a obávám se, že jí nerozuměli ti, kteří ji popsali. Ani se nedivím, že se při výzkumu zapotili. Náboženský reportér Bob Harvey totiž napsal, že se dělá normální sýr za pomoci umělých enzymů místo rennetu z kravských žaludků, které se "normálně" používají na srážení mléka při výrobě sýra. Tedy především malý rozdíl - enzym rennet je z telecích žaludků. Je tam skutečně ke srážení mléka do té doby než je tele odstaveno. Kráva žere trávu, seno a podobně a má v žaludku pepsin, který by nedával dobrý sýr. Ony "umělé" enzymy jsou mnohem podobnější telecímu rennetu než kravskému pepsinu. A proč se nepoužívá na výrobu všeho sýra telecí rennet? Protože ho není na světě dost. To byl důvod, proč se hledaly jiné zdroje jako jsou rostliny nebo mikroorganismy. Jiným důvodem bylo také uspokojit poptávku po sýru u lidí jako jsou hindové, kteří by nedali do úst sýr, k jehož výrobě bylo třeba zabít "budoucí krávu".
V novém supermarketu firmy Loblaws je potravinám "košer" vyhrazeno 8000 čtverečních stop (něco přes 740 čtverečních metrů - metričtí Kanaďani by to přepočetli na 7.43494 arů) plochy. Pan Mitchell Bellman, výkonný ředitel Rady ottawské židovské obce, vysvětlil, že se v Ottawě jedly potraviny "košer" již před příchodem rabína Cohena, ale jejich příprava vyžadovala zvláštní dohled. Dodal: "Pro mnoho lidí to je velice důležité. Vyžadují potraviny "košer", aby mohli žít plným židovským životem a k tomu potřebují infrastrukturu. Celý systém je založen na úctě, kterou mají lidé k dohližitelům. Proto jsme najali rabína a proto on najal své pomocníky. Výraz "košer" znamená "správný". Restaurace, řezníci a jiné potravinářské obchody platí rabínovu úřadu licenční poplatek, aby mohli vystavovat odznak "Ottawa Vaad Hakashrut". Za inspekci potravin se platí rabínovi a jeho skupině zvlášť".
Jak vypadá typický rabínův den? Ráno se setkal u snídaně s novým výrobcem potravin "košer", aby s ním prodiskutoval technické problémy výroby, potom udělal bleskovou prohlídku pekárny Rideau Bakery, dohlédnul na "košerizaci" (kosherizing) příborů v hotelu Westin a spěchal, aby ještě stihnul zkontrolovat, jak dopadla noční výroba medových tyčinek C&J Honeybar. Všechnu tuto práci vykonává rabín navíc ke svým náboženským povinnostem při péči o duše starých občanů v jejich domově Hillel Lodge.
Judaismus učí, že zhruba kolem roku 1275 před Kristem dal Bůh židům zákony, podle nichž se mají řídit, včetně toho, která zvířata smějí a která nesmějí jíst, jak mají humánně zabíjet ta zvířata, která jíst smějí a jak mají připravovat potraviny. Vepřové maso se jíst nesmí, kdežto hovězí ano. Maso a mléčné výrobky se nesmějí jíst současně a dokonce musí být pro jejich přípravu oddělené sady nádobí. Rabín Cohen řekl, že je přísloví v jiddiš, které říká, že je nesnadné být židem. "Jestliže ale plně pochopíte judaismus, zjistíte, že to je nádherný životní styl se smyslem pro rodinu, obec a tradice".
Ve městě jako je Ottawa, s mnoha etnickými skupinami, lze tedy koupit právě takové potraviny, které náboženská víra povoluje nebo dokonce předepisuje. Přes to je nesnadné mít zodpovědnost za příležitostnou "party" na pracovišti. Naštěstí je jim konec, slaví se v restauracích, ať si každý objedná, co mu víra dovoluje. Poznal jsem z vlastní zkušenosti, jak bylo obtížné nakupovat na večírek, kde muslimové a židi nesměli vepřové, hindové nesměli mít nic s hovězím a k tomu byly různé stupně vegetariánů, někteří ani mléko nepili, jiným nevadilo mléko ani vajíčka a byli i takoví vegetariáni, kteří hleděli na ryby jakoby byly chaluhy.
