edním z nejdůležitějších argumentů pro zastánce inflace je ten, že když klesají ceny, nemůže obchodník dosahovat zisku a ten je tedy pevně spojen pouze s inflací. To je ale mylný předpoklad, který zcela vyvrátila sama historie. V období let 1880 - 1900 bylo v USA a Německu prokazatelně nejdelší období deflace v historii. Přesto se v této době zečtyřnásobily reálné mzdy a zmnohonásobilo se HDP. K tomu by nikdy nemohlo dojít, kdyby obchodníci nedosahovali zisků.
Proti deflaci pak existuje ještě celá řada jiných argumentů, které mistrně vyvrátil ve svém článku ekonom J. G. Hulsmann. (rakouská škola ekonomie) Nemyslím si, že v tomto budu lepší než on, a proto Vás odkazuji na jeho skvělý, ale relativně dlouhý článek. (stručný sumář je v příloze) Ponechme však stranou samotné argumenty pro a proti a podívejme se jen na to, komu inflace prospívá a komu naopak ne. Jak známo, každá mince má totiž 2 strany. Kdo má tedy prospěch z inflace a kdo z deflace? Pokusíme si to ukázat ve stručnosti na následujícím příkladě. Mějme období 20 let. Občan má k dnešnímu dni naspořeno reálně 2.500.000,- (koupí si za to věci za 2.500.000,- v dnešních cenách). Když na to vůbec nesáhne, tak bez toho, aniž by cokoli zaplatil, tam bude mít při průměrné 18-leté inflaci, která v ČR byla 6,1 % reálně pouze 764.949,- (bude tam mít pořád 2.500.000,- , ale koupí si za to tolik zboží a služeb, jakoby měl jen 764.949,-) Další výpočty jsou spočteny pro průměrnou 16-letou a 11-letou inflaci. Dokonce i při relativně nízké inflaci (poslední případ) přijde odpovědně spořící občan reálně o milion korun.
Na druhé straně stojí stát se svým státním dluhem, který k 2.9. 13:32 h činil 1.329.600.000.000,-. Když stát nesplatí ze svého dluhu za 20 let ani jednu jedinou korunu (úroky ale platit musí, jinak by musel vyhlásit bankrot), tak bude reálně dlužit při 18-letém průměru inflace pouze 460 miliard. (bude stále dlužit 1.329.600.000.000,- , ale bude to pro něj představovat jen tolik, jakoby dnes dlužil těch 460 miliard, nikoli něco přes bilion). Můžeme tedy vidět, že i při nejnižším průměru inflace (poslední případ) se státu umaže přes 500 miliard dluhu. Není to úžasné! A teď si jen představte, kdyby nedej bože došlo k deflaci. Občan by naspořil reálně více a stát by dlužil také reálně více a tomu se přeci musí zabránit!!!
A to je dámy a pánové ten hlavní důvod, proč státy na celém světě tlačí skrytě stále více a více na centrální banky, aby zvyšovaly inflaci. Přejí si to všichni mocní lidé, kteří něco dluží. Sám Barack Obama ve své oválné pracovně si může jen mnout ruce. Vedení FEDU (americké centrální banky) v čele s Benem Bernenkim dělá přesně to, co on potřebuje. Každý rok zvyšuje peněžní zásobu v USA téměř o 10 % a tím likviduje úspory běžných američanů. Na druhou stranu také ničí megalomanské dluhy, které administrativy ameri ...
gmail.com
(
