Akviziční politika JDSU byla v zásadě správná a logická - tak jak technologická bublina hnala kurz nahoru, vycházely akvizice čím dál levnější, protože se platilo především akciemi a nikoli penězi. Že dnes stojí $3 s tímto nesouvisí, titulů které na jaře 2000 stály stovku a teď jsou za pár dolarů jsou mraky. Hledáte-li firmu která roste akvizicemi, je mnohem lepším příkladem třeba CISCO. Sice taky utrpělo šrámy po pádu technologické bubliny, ale rozhodně ne ze 100 na 3 a víceméně udrželo krok s trhem (Nasdaq 100, Nasdaq Composite..).
Že si ČEZ nikdo nekoupí? Tohle tu už zkoušel pan Píše (zástupce E.ONu), který v předvečer vzniku superčezu mediálně povykoval že máme poslední šanci prodat ČEZ za dobrou cenu. Dneska vidí každý jakej to je komik. V Evropském měřítku ČEZ žádný obřík není a svého kupce si najde. Koneckonců se stačí podívat na banking nebo farmacii jaké megafůze se v poslední době běžně dělají. Že to nebude hned - to je jen dobře, konsolidace skupiny zabere pár let a až se synergické efekty projeví v číslech, ceně to jen prospěje.
Co se týče budoucnosti cash-mašinky - nu, zde možná bude lépe namísto úvah o prolínání zájmů českých tunelářů podívat se na nějaká pragmatická data, např. jak ČEZ hodnotí ratingové agentury. To jsou totiž přesně ta čísla, od kterých se odvíjí dostupnost a cena úvěrů. A i když šel ČEZ ratingem na podzim trochu dolů (právě z důvodu očekávaných akvizic), stále má rating na úrovni o které se drtivé většině českých podniků může jen zdát. Lovu Zdar!
