1. ad Obrovský precedens...
To že ČEZ získá některé největší odběratele není nic převratného. Naopak je to jen a pouze otázka času. Po OKD budou další. Uvědomte si, že know-how distribuční společnosti spočívá především v obsluze desítek tisíc kilometrů sítí NN a stovek tisíc maloodběrových zákazníků. U největších odběratelů připojených přímo na VVN není toto know-how k ničemu a dodávka prostřednictvím REAS pouze vkládá zbytečný mezičlánek a zatěžuje celý řetězec další marží. Pokud REAS nakupuje elektřinu od ČEZ, nikdy se (nechce-li mít marži nulovou či zápornou) pod nabídku ČEZ nemůže dostat. Jedinou šancí je sehnat levnější elektřinu mimo ČEZ. Zde ale stačí sečíst objem dovozů ze zahraničí plus objem výroby v ČR mimo ČEZ a porovnat jej se spotřebou která je ve hře (oprávnění odběratelé, kteří mají právo zvolit si dodavatele silové elektřiny, tvořili v roce 2002 zhruba jednu třetinu spotřeby celé ČR) abyste zjistil, že tudy se to pokrýt nedá a k situaci kdy REAS přeprodává oprávněnému zákazníkovi elektřinu od ČEZ prostě dojít musí. Zajímavé je proto spíše to, že ten první velký zákazník bylo právě OKD, protože je v zásobovacím území SME, a ta má levné elektřiny zvenčí poměrně dost. Klíčovým faktorem asi opravdu bylo to uhlí..
2. ad Liberalizace na poli distribuce..
se nestává pomalu ale jistě skutečností, alébrž je technickým a ekonomickým nesmyslem. Liberalizace je o obchodu, tedy o silové elektřině. Distribuce je oproti tomu činnost, která spočívá v přenosu této elektřiny z přenosové soustavy k zákazníkovi. Protože je ekonomicky nesmyslné tahat k zákazníkovi paralelně další dráty, má každý REAS ve svém zásobovacím území přirozený monopol a distribuce proto byla, je a bude regulovaná, jako všude na světě.
3. ad Bůh ochraňuj REAS...
Nakonec proč ne, ale rozhodně není třeba mít o budoucnost libovolné REAS obavy. I kdyby - teoreticky - nějaká REAS přišla o všechy své zákazníky VVN a VN, zůstane jí maloodběr, protože žádný z nově vznikajících obchodníků nemá aparát na obsluhu statisíců drobných spotřebitelů a ani se mu nevyplatí si jej pořizovat. Maloodběr tvoří řekněme polovinu spotřeby (velmi zhruba, u každé REAS je to jinak). Dále jí zůstane distribuce, kde vždy bude mít monopol a státem garantovanou míru zisku. V extrémním případě tedy REAS přijde o marži z poloviny objemu prodané silové elektřiny. Což je vyjádřeno v gigawathodinách číslo ohromné, v penězích už to tak dramatické není. Marže za silovou se totiž pohybují v jednotkách (ale spíše ve zlomcích) procenta. Lovu Zdar!