Ať si říká analytik i politik, kdo chce, co chce, je to jinak.
Ve skutečnosti se jedná jen o popis procestu soustřeďování kapitálu u velkých bohatců a velkých korporací, které budou zárokou toho, že se kapitalismus sám zhroutí, neboť půjde proti všem hodnotám, které zastává.
Drobní občané, střadatelé, podnikající osoby i malé firmy budou vysány, vycucány a buď skoupeny, nebo skončí. Hodnota je v držení kupní síly a pokud tato nebude, není zájem je respektovat. Oproti tomu půjde zájem na ubránění si svých nutných životních potřeb ( ne nedlimitních ).
Banky v této věci dělají servis pro ty první, a profitují na tom. Zatím. Státy se dostávají do područí, buď korporací, nebo států. Tento kolotoč bude pokračovat, až do fáze zrychlení nad udržení se na sedačkách. A i toto politici vědí.
Řešení ? Jak prosté, i búrské války se vedly kvůli zisku.
Doporučení pro investory ? Rozhodování bez ohledů na city, jen podle pragmatičnosti. Ovšem tím bude také zanesen základní rozpor v tom, co by mělo přežít, a co bude podporováno. Viz řešení.
Jeden pán takhle pozvednul Německo, aby jej později povedli opět ti, kteří s ním po celou dob obchodovali. Nehledejte v tom spravedlnost ani spravedlivost. Jde přece jen o prachy a život je položka, která se odepíše nejsnandněji. A pokud někdo protestuje, tak mu to v médiích vysvětlíme, kdo je nepřítel. Tato praktika je tradiční.
Otřesy vniklé takovou událostí jsou pak příležitostí pro další akumulaci kapitálu, věděcký rozvoj, vyšší výrobu, stavební činnost i další šidítka. A když dostanou lidé to co chtějí, jsou spokojeni a systém podpoří.
Jen investor, který chce poctivé podnikání, poctivý zisk i poctivý stabilní vývoj, s přiměřenými procentuálními výnosy, pláče. Někdy i v mírových dobách.
(3)
(1)
(4)
