Dokážeme vyrobit to, co sníme? Potravinově soběstačná je naše republika ve struktuře spotřeby roku 2022 v základních komoditách ze 77 %
Potravinově soběstačná je naše republika ve struktuře spotřeby roku 2022 v základních komoditách ze 77 %, nicméně patříme mezi státy, které vzhledem k zeměpisné poloze i zemědělské tradici mají potenciál své obyvatele uživit.
Potravinová soběstačnost vyjadřuje rozsah, ve kterém stát může uspokojit své potravinové potřeby domácí výrobou. Posuzuje se jako podíl tuzemské výroby a tuzemské spotřeby. Rozlišujeme celkovou soběstačnost, jež vypovídá o tom, do jaké míry bychom se dokázali uživit z domácích zdrojů při krajně mimořádné krizové situaci (tzn. zabezpečení denního kalorického nároku, přestože z dietetického hlediska by strava nebyla zcela vyvážená), a soběstačnost ve výrobě jednotlivých druhů potravin.
Otevření trhu soběstačnost snížilo
Před rokem 1989 byla naše zemědělská a potravinářská výroba směřována k zabezpečení soběstačnosti a v základních komoditách rostlinného i živočišného původu, pro jejichž výrobu jsou v naší republice vhodné klimatické a pedologické podmínky, jsme soběstačnosti buď dosáhli, anebo jsme se jí blížili. V roce 1989 jsme byli soběstační (ve struktuře spotřeby roku 1989) v produkci mléka, vajec, hovězího, vepřového i drůbežího masa, obilovin, brambor, ovoce mírného pásma, cukru a piva.
Od roku 1989 má naše potravinová soběstačnost ve většině položek trend trvale klesající, nejprve v důsledku propadu zemědělské produkce během restrukturalizace zemědělství v 90. letech, následně po vstupu do Evropské unie, kdy jsme se stali součástí konkurenčního prostoru s volným pohybem zboží.
K největšímu propadu soběstačnosti od vstupu do Evropské unie v roce 2004 do roku 2022 došlo z potravin živočišného původu u másla, a to ze 130,7 % na 73,5 %, vepřového masa z 90,0 % na 41,1 %, drůbežího masa z 88,3 % na 63,7 % a vajec ze 105,2 % na 88,4 %. Z potravin rostlinného původu se jedná především o ovoce a zeleninu, a to i u druhů s dlouhou pěstitelskou tradicí v republice. Soběstačnost klesla po vstupu na unijní trh u jablek ze 113,7 % na 84,1 %, třešní ze 112,0 % na 87,3 %, meruněk ze 75,5 % na 33,6 %, cibule ze 65,7 % na 43,9 %, kapusty z 89,8 % na 52,6 %, květáku ze 43,0 % na 17,1 %, petržele z 82,9 % na 76,1 %, celeru ze 73,5 % na 61,7 %, mrkve ze 62,0 % na 50,8 %.
V některých komoditách a výrobcích se naopak mezi lety 2004 až 2022 podařilo soběstačnost navýšit, například u mléka a mléčných výrobků celkem ze 114,2 % na 126,1 %, z toho v komoditě sýry a tvaroh z 95,2 % na 101,7 %, hovězího masa ze 105,2 % na 108,0 %, těstovin z 80,4 % na 112,4 %, cukru ze 128,1 % na 157,0 % a piva ze 113,5 % na 123,2 %.
Soběstačnost ve výrobě potravin živočišného původu (%)
Soběstačnost a pohyb přes hranice
Soběstačnost v komoditě neznamená vždy soběstačnost ve výrobcích (vyvážíme komoditu, dovážíme výrobek) a soběstačnost ve výrobcích neznamená nevýznamný pohyb zboží přes hranice. Na příkladu hovězího masa, v jehož výrobě jsme soběstační (hypoteticky tedy z našich chovů skotu vyrobíme tolik masa, kolik spotřebujeme) lze demonstrovat, že tato skutečnost neznamená, že se nebudou převážet živá zvířata a maso přes hranice „tam a sem“. V roce 2023 bylo v přepočtu na jatečnou hmotnost vyvezeno do zahraničí 26,9 tis. tun živých zvířat k porážce a k tomu 16,1 tis. tun masa, celkem 43,0 tis. tun. Naopak přivezeno bylo 42,9 tis. tun masa a 0,3 tis. tun živých zvířat k porážce v přepočtu na jatečnou hmotnost, celkem 43,2 tis. tun masa. Stejný objem v mase tedy republiku opustil, aby se stejný objem v mase zase dovezl. Z celkového vývozu v přepočtu na jatečnou hmotnost bylo 63 % zvířat živých a 37 % masa. Na dovozu se maso podílelo 99 %. Do zahraničí prvovýrobce prodá skot k porážce často za příznivější cenu než na domácím trhu, čímž přicházíme o přidanou hodnotu tvořenou při porážkách a zpracování masa na jatkách a zvyšujeme dopravní uhlíkovou stopu.
Soběstačnost v ovoci a zelenině mírnéh pásma (%)
Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Statistika&My.
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz