Dopravní infrastruktura v Libereckém kraji k 1. 1. 2024 - 2 404 km silnic a dálnic, tedy 760 m na 1 km2 rozlohy kraje
Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic bylo k 1. lednu 2024 naúzemí Libereckého kraje 2404 kmsilnic a dálnic, tedy 760 mna1 km2 rozlohy kraje.
Síť silnic a dálnic v České republice k 1. 1. 2024 pokrývala 55 865 km. Největší měrou se na této rozloze dlouhodobě podílejí silnice III. třídy (ke sledovanému datu 34 029 km, tj. 60,9 % celkové délky silnic a dálnic). Dalších více než 26 % představovaly silnice II. třídy (14 700 km). Silnice I. třídy byly zastoupeny 10,3 % a dálnice tvořily pouze 2,5 % komunikační sítě. Meziročně se pak snížila rozloha silnic III. a I. třídy (-35 km, resp. -18 km), a to ve prospěch silnic II. třídy (+30 km) a dálnic (+25 km). Síť dálnic se pak nejvýrazněji rozšířila v Ústeckém (+10,8 km), Moravskoslezském (+9,3 km) a Olomouckém kraji (+4,1 km).
V Libereckém kraji bylo k uvedenému datu evidováno 2 404 km silnic a dálnic (4,3 % republikového úhrnu), meziročně o 8,1 km (0,3 %) méně. Také v případě našeho regionu výrazně převažovaly silnice III. třídy (1 569 km, tj. 65,3 %), následovaly silnice II. (20,2 %) a I. třídy (14,3 %). Jediný úsek dálnice v délce 4,6 km (0,2 %) na území našeho kraje vede od Turnova na hranici kraje směrem na Prahu a nachází se v okresech Semily (0,5 km) a Liberec (4,1 km). Meziročně se snížila výměra téměř u všech typů silnic – nejvýrazněji silnic III. třídy, tj. -7,8 km. Výjimkou jsou dálnice, jejich rozloha se nezměnila.
Nejdelší silniční a dálniční síť vykázal z pohledu ostatních regionů opět Středočeský kraj (9 663 km, tj. 17,3 % z republikového úhrnu), následovaný krajem Jihočeským s délkou 6 149 km a 11,0% podílem. Liberecký kraj se v tomto srovnání umístil na 4. nejnižší pozici. Nejkratší síť silnic a dálnic evidovalo hlavní město Praha (80 km, 0,1 %) a poté Karlovarský kraj (2 056 km, 3,7 %).
V přepočtu na rozlohu kraje byla hustota zjištěná v Libereckém kraji ve výši 759,9 m/km2 naopak 5. nejvyšší. Nejvyšší hustotu nadále vykazuje Středočeský kraj (884,2 m/km2) a nejnižší hlavní město Praha (161,4 m/km2).
Z hlediska okresů našeho kraje byla nejdelší silniční a dálniční síť evidována v okrese Liberec (707,8 km, tj. 29,4 % krajského úhrnu). S nepatrným odstupem následoval okres Česká Lípa, jehož území pokrývalo 641,3 km silnic (26,7 %), následoval okres Semily s 597,0 km (24,8 %). Okres Jablonec nad Nisou disponoval 457,7 km silnic (19,0 %). Výměra silniční sítě se meziročně ve všech okresech kraje snížila, tj. o 3,5 km v okrese Česká Lípa, o 2,6 km v okrese Liberec, okres Semily zaznamenal snížení o 1,6 km a okres Jablonec nad Nisou o 0,4 km. Jak již bylo zmíněno, dálnice se nacházela pouze na území okresu Liberec a Semily. Nejvíce kilometrů silnic I. a III. třídy se nacházelo v okrese Liberec (120,3 km, resp. 465,8 km), silnice II. třídy byly nejdelší v okrese Semily (183,7 km). Naopak okres Jablonec nad Nisou v porovnání s ostatními okresy kraje disponoval nejméně kilometry silnic II. a III. třídy (39,9 km, resp. 345,1 km). Silnice I. třídy byly nejkratší v okrese Semily (52,4 km).
Vozovka na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji byla tvořena téměř výhradně asfaltovým povrchem (2 392,6 km, tj. 99,5 % všech silnic a dálnic v kraji).
Na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji se k 1. 1. 2024 nacházelo 901 mostů o celkové délce 15 467 metrů. Nejvíce jich bylo v okrese Liberec (374 staveb o celkové délce 8 075 metrů), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (111 staveb o celkové délce 1 363 metrů). Podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby (bere se v úvahu horší stav) rozeznáváme u mostů 7 stupňovou škálu – od bezvadného, přes velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, špatný, velmi špatný až po havarijní. Do kategorie uspokojivý bylo s ohledem na jejich stav zařazeno 189 mostů (21 %), u 182 mostů (20,2 %) byl konstatován velmi dobrý stav. Za bezvadné bylo označeno 130 mostů (14,4 %), naopak v havarijním stavu bylo 5 těchto staveb (0,6 %). Nejvíce mostů ve velmi špatném až havarijním stavu se nacházelo v okrese Česká Lípa (25 staveb, resp. 3 stavby). V porovnání se situací k 1. 1. 2023 se stav mostů v kraji zlepšil, tj. na jedné straně přibylo staveb ve velmi dobrém stavu (+12 mostů), dobrém (+2 mosty) a bezvadném (+2 mosty), na straně druhé ubyly mosty ve špatném (-9 staveb), velmi špatném (-5 staveb) a havarijním stavu (-3 stavby). Počet mostů v uspokojivém stavu se meziročně navýšil o 3 stavby.
Začátkem roku 2024 se v Libereckém kraji nacházelo 111 železničních přejezdů (meziročně o 1 méně), z toho 78 přejezdů křížilo silnice III. třídy (meziročně o 1 méně), 23 silnice II. třídy a 10 silnice I. třídy. Nejvíce přejezdů se pak nacházelo v okrese Liberec (48) a Semily (32). Na silnicích I. a III. třídy bylo nejvíce přejezdů evidováno v okrese Liberec (4 v prvním a 37 ve druhém případě). Na silnicích II. třídy to bylo v okrese Semily (11), žádný železniční přejezd se u této kategorie silnic nenacházel v okrese Jablonec nad Nisou.
Na území kraje bylo k 1. 1. 2024 evidováno také 169 podjezdů (meziročně o 1 méně), z toho 50,3 % (85 staveb) na silnicích I. třídy, 37,9 % (64 podjezdů) na silnicích III. třídy a 9,5 % (16 staveb) na silnicích II. třídy. Pod dálnicemi v Libereckém kraji se nacházely 4 podjezdy (2,4 %). Více než polovina podjezdů byla evidována v okrese Liberec, naopak okres Jablonec nad Nisou evidoval pouze 22 (13,0 %) těchto staveb.
Podle dostupných údajů zůstala provozní délka železničních tratí k 31. 12. 2022 v Libereckém kraji meziročně prakticky beze změny a nadále činila 454 km. Představovala tak 4,8 % republikové délky 9 521 km (meziročně -2,0 km). Nejdelší tratě byly i v tomto období evidovány ve Středočeském kraji (1 450 km, tj. 15,2 %), nejkratší v hlavním městě Praze (212 km, tj. 2,2 %). Délka tratí v našem regionu byla mezi kraji 4. nejkratší. K výraznějším změnám v délce železnic pak meziročně došlo pouze ve Středočeském (-8,9 km) a Plzeňském kraji (+6,4 km).
Hustota železniční sítě v našem regionu činila 143,6 m/km2 a byla tak o 22,9 m vyšší než v úhrnu za Českou republiku (shodně jako v minulém období). Nejhustší síť mělo hlavní město Praha (427,4 m/km2), na opačném konci žebříčku s hodnotou 84,9 m/km2 se nacházel Kraj Vysočina. Náš region se v tomto srovnání umístil na 3. nejvyšší příčce.
Vodní cesty slouží v České republice převážně k dopravě osobními loděmi a sportovní plavbě, od roku 2015 jsou do této výměry zahrnuty i cesty na nádržích a jezerech. K 31. 12. 2022 činila celková délka splavných vodních cest pro pravidelnou dopravu v České republice 726 km. Délka splavných vodních cest v Libereckém kraji vykazuje hodnoty až od roku 2015, od té doby se tato výměra nemění a dosahuje 8 km (mezi kraji 4. nejkratší délka). Nejdelší splavné vodní cesty eviduje Středočeský kraj (237 km), se 145 km následuje Jihočeský kraj. Naopak je tomu v Olomouckém kraji, ve kterém se nachází pouze 2 km vodních cest. Ve srovnání s koncem roku 2021 se tak situace v této oblasti nezměnila.
Kontakt:
Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
Tel.: 485 238 811
E-mail: infoservislbc@czso.cz
Přílohy
- Tabulky
- Grafy
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz