Nezaměstnanost v Ústeckém kraji k 29. 2. 2024 meziměsíčně mírně vzrostla na hodnotu 6,04 %

Nezaměstnanost v Ústeckém kraji v únoru 2024 meziměsíčně mírně vzrostla na hodnotu 6,04 %. Meziměsíčně se zvýšila nezaměstnanost mužů i žen v kraji. Nárůst nezaměstnanosti mužů jsme zaznamenali i ve většině okresů kraje. Nezaměstnanost žen vzrostla ve třech okresech.

K 29. 2. 2024 dosáhl podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji hodnoty 6,04 %, meziměsíčně došlo k nárůstu o 0,04 procentního bodu (p. b.). Nezaměstnanost žen se zvýšila jen velmi mírně o 0,01 p. b. na hodnotu 6,86 %, nezaměstnanost mužů vzrostla o 0,07 p. b. na hodnotu 5,26 %. Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s nejvyšší nezaměstnaností žen v celé ČR a od ledna 2022 i s nejvyšší celkovou nezaměstnaností.

Graf: Podíl nezaměstnaných v krajích a ČR k 29. 2. 2024

Meziměsíčně se nezaměstnanost zvýšila v šesti krajích ČR. Nejvyšší nárůst jsme zaznamenali v Libereckém kraji (o 0,06 p. b.), nejméně se nezaměstnanost zvýšila v hl. m. Praze a Zlínském kraji (o 0,01 p. b.). V Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji nezaměstnanost meziměsíčně stagnovala a v šesti krajích poklesla. Nejvíce se nezaměstnanost snížila v Karlovarském kraji (o 0,04 p. b.). Celorepublikově dosáhla hodnota nezaměstnanosti 3,97 %. Nejnižších hodnot podílu nezaměstnaných osob bylo dosaženo v hlavním městě Praze, které bylo jediným regionem ČR, kde se nezaměstnanost udržela pod hranicí tří procent (2,87 %). Rovněž byla v hl. m. Praze nejnižší i nezaměstnanost mužů (2,53 %). Nezaměstnanost mužů těsně pod hranicí tří procent zaznamenali ještě ve Středočeském kraji (2,99 %). Nezaměstnanost žen byla nejnižší ve Zlínském kraji (3,12 %). Nejvyšší celkové nezaměstnanosti bylo dosaženo v našem kraji (6,04 %), kde byla rovněž nejvyšší nezaměstnanost žen (6,86 %). Nejvyšší nezaměstnanost mužů byla v únoru v Moravskoslezském kraji (5,52 %).

Graf: Meziroční změna podílu nezaměstnaných v krajích a ČR k 29. 2. 2024

Z vnitroregionálního pohledu vzrostl podíl nezaměstnaných při porovnání s lednem ve většině okresů kraje, nejvíce v okresech Chomutov a Most (o 0,13 resp. 0,12 p. b.). Nejvyšších hodnot nezaměstnanosti bylo dosaženo v okrese Most (7,64 %.), přičemž nad krajským podílem se nezaměstnanost pohybovala ještě ve třech dalších okresech kraje (Chomutov, Louny, a Děčín). V okrese Ústí nad Labem dosáhla nezaměstnanost 6,03 % a byla jen mírně nižší, než krajský průměr. Nejnižší nezaměstnanost byla v okrese Litoměřice (4,18 %) a Teplice zaznamenali 5,16 %.

Graf: Podíl nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji a jeho okresech (stav ke konci měsíce)

Nezaměstnanost mužů vzrostla ve většině okresů kraje vyjma okresu Děčín (pokles o 0,03 p. b.). Největší nárůst zaznamenali v okrese Most a Chomutov (o 0,14 p. b.), a také v okrese Litoměřice (o 0,13 p. b.). Nezaměstnanost žen se meziměsíčně zvýšila v okresech Chomutov a Most (o 0,11 resp. 0,09 p. b.) a v Teplicích (o 0,01 p. b.). Ostatní okresy zaznamenaly snížení nezaměstnanosti žen, nejvíce okres Louny (o 0,06 p. b.). Nejvyšší nezaměstnanosti mužů i žen bylo dosaženo v okrese Most (6,35 resp. 8,96 %). Nejnižší nezaměstnanost mužů a žen byla naproti tomu zaznamenána v okrese Litoměřice (3,68 resp. 4,71 %).

V meziokresním srovnání nezaměstnanosti se v rámci celé ČR umísťuje většina okresů Ústeckého kraje pravidelně na posledních příčkách. Výjimkou je okres Litoměřice, který v únoru dosáhl na 50. místo (ze 77. pozic). Ostatní okresy se umístily na 65. místě a dále. Nejhůře se umístil okres Most, který byl se svou nezaměstnaností 7,64 % třetím nejhorším okresem v ČR. Nejnižší nezaměstnanost ze všech okresů ČR byla zjištěna v okrese Praha-východ (1,48 %). Nejvyšší hodnoty nezaměstnanosti bylo opět dosaženo v okrese Karviná (8,18 %).

K 29. únoru 2024 registrovaly úřady práce na území Ústeckého kraje celkem 33 842 neumístěných uchazečů o zaměstnání, přičemž dosažitelných uchazečů ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo 31 268 (92,4 % evidovaných uchazečů). Na úřadech práce bylo v kraji v únoru nově zaregistrováno celkem 3 591 osob (proti lednu se tento počet snížil o 1 603 osob), z jejich evidence naopak odešlo 3 336 uchazečů.

Graf: Uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v Ústeckém kraji (stav ke konci měsíce)

Počet volných pracovních míst se v průběhu února zvýšil na 11 271 (tj. o 58 míst více než tomu bylo na konci ledna); na jedno volné pracovní místo připadalo 3,00 uchazeče o zaměstnání. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a volnými místy vykázal v rámci Ústeckého kraje okres Chomutov a Teplice (1,96 resp. 2,03 uchazeče na jedno volné pracovní místo). Nejhorší situace byla naopak v okresech Děčín a Most, kde na 1 volné pracovní místo připadalo 5,20 resp. 4,31 uchazeče. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl v okresech Chomutov a Louny. Ostatní okresy zaznamenaly nárůst, nejvíce okres Litoměřice, kde se počet pracovních míst meziměsíčně zvýšil o 6,1 %.

Z pohledu věkové struktury uchazečů o zaměstnání převažovaly v únoru 2024 v Ústeckém kraji nadále osoby ve věku 55–59 let (12,5 % uchazečů), druhou nejpočetnější skupinou byly osoby ve věku 45–49 let (11,2 %). Mezi nezaměstnanými bylo i 642 osob ve věku 65 a více let (1,9 %). Průměrný věk nezaměstnaných se meziměsíčně snížil o 0,1 na 41,8 roku. Nejvíce uchazečů o zaměstnání tvořili uchazeči se základním vzděláním a uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem (35,1 resp. 26,5 %).