Sklizeň zemědělských plodin v Královéhradeckém kraji v roce 2023

V Královéhradeckém kraji se v uplynulém roce sklidilo o 0,6 % více obilovin než v roce 2022. Vyšší sklizeň a výnos měly pšenice ozimá a ječmen ozimý, ostatní obiloviny zaznamenaly meziročně sklizeň i výnos nižší. K nárůstu sklizně i výnosu došlo u řepky, u sklizně to bylo o jednu pětinu. Nižší sklizeň a výnos měly meziročně brambory, luskoviny a cukrovka. Kraj se umístil na třetím místě mezi kraji ČR ve sklizni řepy cukrové.

V roce 2023 bylo v Královéhradeckém kraji na ploše téměř 83,6 tis. ha sklizeno 527,9 tis. tun obilovin a průměrný výnos činil 6,31 tun na hektar. Sklizeň byla meziročně vyšší o 3,2 tis. tun (tj. o 0,6 %) a hektarový výnos byl vyšší o 4,7 %. Mezi kraji zaujímal Královéhradecký kraj osmou příčku a na celkové sklizni obilovin v ČR se podílel 6,6 %. U deseti krajů došlo k meziročnímu poklesu sklizně, u čtyř krajů k nárůstu. Sklizňová plocha obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin) se v Královéhradeckém kraji proti roku 2022 zmenšila o 3,4 tis. hektarů, tj. o 3,9 %. Ke snížení sklizňové plochy obilovin došlo u všech čtrnácti krajů, mezi nimi nejvíce v hlavním městě Praze (téměř o čtvrtinu). K největšímu nárůstu sklizně obilovin došlo v krajích Jihomoravském a Ústeckém (shodně o 1,6 %), k nejvyššímu poklesu v hlavním městě Praze a Karlovarském kraji (o 21,0 %, resp. o 13,0 %).

V České republice se sklizňová plocha obilovin meziročně snížila o 68,8 tis. ha (tj. o 5,0 %), celková sklizeň byla nižší o 222,9 tis. tun (tj. o 2,7 %) a hektarový výnos vzrostl o 2,4 %.

Sklizňová plocha připadající v Královéhradeckém kraji na pšenici ozimou představuje dvě třetiny plochy obilovin a pšenice ozimá se na celkové sklizni obilovin podílela 70,8 %. V roce 2023 se v kraji sklidilo 373,7 tis. tun zrna, tj. proti předchozímu roku nárůst o 6,5 %. Nárůst sklizně zaznamenala také druhá nejrozšířenější obilovina, ječmen ozimý. Toho se sklidilo 45,8 tis. tun, což je o 1,6 % více než v roce 2022. Vyšší hektarový výnos byl meziročně u pšenice ozimé i u ječmene ozimého.

Pod úrovní roku 2022 byla sklizňová plocha, hektarový výnos i celková sklizeň u ječmene jarního, pšenice jarnía žita. Sklizeň ječmene jarního klesla o šestinu a sklizeň pšenice jarní o dvě pětiny. Méně se sklidilo a také se meziročně snížila sklizňová plocha žita, a to o 17,4 %, resp. o 13,8 %. K nižší sklizni přispěl i nižší hektarový výnos, který se meziročně snížil o 4,1 %. Meziroční zvýšení sklizňové plochy zaznamenal oves a kukuřice na zrno. Produkční plocha ovsa byla o 5,9 % vyšší, plocha kukuřice na zrno o 2,3 % vyš ší. Ovsa se ale sklidilo o pětinu méně a kukuřice na zrno o 0,2 % méně než v roce 2022.

Královéhradecký kraj zaujal v roce 2023 šesté místo v pěstování luskovin, kdy na ploše 3 546 ha bylo sklizeno 8,4 tis. tun, tj. o 6,8 % méně než v předcházejícím roce. Tato plocha se oproti roku 2022 zvětšila o 11,8 %. Dosažený hektarový výnos 2,38 tun byl meziročně nižší o 16,6 %.

Celková sklizeň brambor (mimo raných a sadbových) představuje proti roku 2022 snížení o 1,6 tis. tun, tj. o 9,0 %. Hektarový výnos ve výši 27,99 tun byl nižší o 2,12 tuny. V rámci České republiky je Královéhradecký kraj jedním z největších pěstitelů cukrové řepy (spolu s krajem Středočeským a Olomouckým) a na celorepublikové produkci se podílel 18,6 %. Při výnosu 65,46 tun z jednoho hektaru jí bylo sklizeno 714,0 tis. tun bulev, tzn. meziroční pokles o 6,9 %.

Produkce řepky z plochy 25,7 tis. hektarů dosáhla 89,0 tis. tun a proti roku 2022 se zvýšila o pětinu, tj. o 14,9 tis. tun. Pícnin pěstovaných na 32,2 tis. hektarech orné půdy se sklidilo 299,4 tis. tun, tj. o 11,8 % méně. Z plochy 63,1 tis. hektarů trvalých travních porostů se sklidilo 210,3 tis. tun píce v seně.

V hospodářském roce 2022/2023 (tzn. od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023) se v Královéhradeckém kraji spotřebovalo 125 kg minerálních hnojiv v čistých živinách na jeden hektar obhospodařované zemědělské půdy, tj. meziročně o 6,4 % méně. Na celkové spotřebě se více než třemi čtvrtinami podílela dusíkatá hnojiva s meziročním nárůstem o 1,8 procentního bodu.

Využití statkových hnojiv celkem, při spotřebě 4 909 kg na jeden hektar obhospodařované zemědělské půdy, se snížilo proti předchozímu období o 6,6 %. Vápenatých hnojiv bylo spotřebováno o 16 kg na hektar méně, (tj. o 8,5 %) a organických hnojiv pak o 23 kg na hektar více, (tj. o 1,0 %).