Sklizeň zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji v roce 2023 - sklidilo se celkem 367,8 tisíce tun obilovin, což bylo o 15,2 tisíce tun méně v porovnání s předchozím rokem
V roce 2023 se v Moravskoslezském kraji sklidilo 367,8 tisíce tun obilovin celkem, což bylo o 15,2 tisíce tun méně v porovnání s předchozím rokem. Na tomto poklesu se jednoznačně podílelo meziroční zmenšení sklizňových ploch o 5,8 % na 62,0 tisíce hektarů, neboť hektarový výnos vzrostl o 0,12 tuny. S výjimkou pšenice ozimé a ječmene ozimého, dosáhl hektarový výnos obilnin horších výsledků než v roce 2022. K meziročnímu poklesu produkce došlo v případě luskovin (o 16,0 %), brambor (o 15,3 %) a pícnin (o 1,3 %).
Obiloviny byly v Moravskoslezském kraji v roce 2023 sklizeny z plochy 62,0 tisíce hektarů. Tato výměra byla mezi kraji pátá nejmenší, prvenství si podobně jako v předchozích letech udržel Středočeský kraj s necelými 255 tisíci hektary. V Česku se loni sklidilo téměř 8,0 milionu tun zrna, v roce 2022 to bylo o 222,9 tisíce tun více. Meziroční pokles sklizně obilovin nastal v deseti krajích, přičemž největší úbytky se týkaly Jihočeského kraje (o 65,0 tisíce tun) a Vysočiny (o 59,6 tisíce tun). Naopak nejvyšší nárůst zaznamenali v Jihomoravském kraji (o 18,5 tisíce tun). Celkový objem sklizně obilovin v Moravskoslezském kraji dosáhl 367,8 tisíce tun, což znamenalo meziroční pokles o 4,0 %. V devíti krajích dosáhly průměrné hektarové výnosy obilovin v porovnání s rokem 2022 vyšších hodnot, v jednotlivých krajích se pohybovaly od 5,45 tuny v Karlovarském kraji do 6,51 tuny v Praze. V Moravskoslezském kraji činil výnos obilovin 5,93 tuny na hektar, což bylo o 0,12 tuny více než v roce 2022. Největšího meziročního nárůstu hektarového výnosu o 0,50 tuny dosáhli zemědělci v Jihomoravském kraji, naopak na Vysočině se hektarový výnos snížil o 0,25 tuny.
Ve struktuře sklizňových ploch s obilovinami připadl v Moravskoslezském kraji největší díl výměry (62,8 %) na pšenici ozimou. Jednalo se o 38,9 tisíce hektarů (o 2,2 % méně než v roce 2022), což byla po Praze, Libereckém, Karlovarském a Zlínském kraji pátá nejmenší výměra. Předním producentem této plodiny byl Středočeský kraj s více než pětinovým podílem na republikové sklizňové ploše. V Moravskoslezském kraji se při hektarovém výnosu 6,45 tuny, který byl meziročně o 0,36 tuny vyšší, sklidilo v roce 2023 přes 251 tisíce tun pšenice ozimé, což bylo o 3,6 % více než v roce předchozím. Moravskoslezští zemědělci v roce 2023 zmenšili sklizňovou plochu s pšenicí jarní o 29,2 % na 1 628 hektarů, ze které bylo sklizeno 5,5 tisíce tun zrna, tedy téměř o polovinu méně než v roce 2022. K takto výraznému meziročnímu úbytku produkce došlo snížením jak sklizňových ploch, tak i průměrného hektarového výnosu, jenž meziročně poklesl o 1,28 tuny (o 27,4 %) na 3,39 tuny.
Ječmene bylo v Moravskoslezském kraji sklizeno o 5,1 % méně než v roce 2022. Za poklesem stál jednak nižší hektarový výnos 5,26 tuny (pokles o 0,18 tuny), jednak opětovné meziroční zmenšení sklizňové plochy o 1,8 % na 15,7 tisíce hektarů. S necelými 83 tisíci tun sklizeného zrna se kraj podílel 4,7 % na republikové produkci ječmene.
Ze 125,0 tisíce tun žita sklizeného v Česku v roce 2023 se v Moravskoslezském kraji sklidilo 3,9 tisíce tun (podíl 3,1 %), největší část 17,5 % byla vypěstována ve Středočeském kraji. Průměrný republikový výnos dosáhl 5,07 t/ha, v Moravskoslezském kraji to bylo o něco více 5,13 t/ha. Sklizňová plocha v kraji se meziročně zmenšila o necelou čtvrtinu na 758 hektarů.
O něco větší význam v Moravskoslezském kraji zaujímal oves. V roce 2023 bylo na ploše 1,9 tisíce hektarů (meziroční pokles o 15,1 %) sklizeno 5,4 tisíce tun zrna. Na republikové produkci se kraj podílel 4,5 %, přičemž nejvíce ovsa 26,6 tisíce tun (podíl 22,4 %) bylo sklizeno v Jihočeském kraji. V Moravskoslezském kraji v roce 2023 dosáhl výnos ovsa 2,77 t/ha a ve srovnání s republikovým průměrem tak byl pouze o 0,01 t/ha vyšší.
Tritikale (česky žitovec, kříženec pšenice a žita využívaný hlavně ke krmení, výjimečně v potravinářství) patří v Moravskoslezském kraji k méně pěstovaným plodinám. Loni se z necelého 1,0 tisíce hektarů sklidilo 4,8 tisíce tun s výnosem 4,85 t/ha. Na republikové sklizni se kraj podílel 2,3 %. Nejvyšší výnos zaznamenala Praha (5,21 t/ha), nejvíce tritikale se sklidilo v Jihočeském kraji 40,4 tisíce tun, tj. zhruba pětina celorepublikové produkce.
Podnební podmínky v Moravskoslezském kraji nejsou příliš ideální pro pěstování kukuřice na zrno, sklizňové plochy se v případě této plodiny zmenšily o 39,1 % na 1,7 tisíce hektarů. Loňská sklizeň se snížila o 40,1 % na 13,8 tisíce tun (2,7 % sklizně v Česku). Jednoznačně největšími pěstiteli kukuřice na zrno zůstali zemědělci v Jihomoravském kraji, neboť jí sklidili 237,0 tisíce tun, což tvořilo 46,7 % republikové sklizně. Výnos z hektaru v Moravskoslezském kraji činil 8,14 tuny a meziročně se snížil o 0,15 tuny.
V Moravskoslezském kraji se v roce 2023 sklízely luskoviny a bílkovinné plodiny celkem z plochy 1,1 tisíce hektarů, což bylo o 22,1 % více než v roce 2022. Při průměrném výnosu 1,65 t/ha, jenž byl druhý nejnižší v Česku, se sklidilo přes 1,8 tisíce tun luskovin (meziroční pokles o 16,0 %). Nejvíce luskovin se sklidilo v krajích Středočeském a Jihomoravském (25,6 tisíce tun, resp. 21,9 tisíce tun).
Ani v produkci brambor celkem Moravskoslezský kraj nevynikal. Na celkové republikové sklizni přesahující 573 tisíc tun se kraj podílel 3,0 %, což odpovídalo 17,1 tisíce tunám. Průměrný výnos 26,68 tuny z hektaru se nacházel pod celorepublikovou hodnotou 27,39 t/ha. Bramborářským krajem zůstala Vysočina, kde se sklidila více než třetina (199,4 tisíce tun) všech brambor vypěstovaných v Česku.
Moravskoslezští zemědělci sklidili 438,6 tisíce tun řepy cukrové, což bylo o 3,3 % více než v roce 2022. Mezi kraji se jednalo o čtvrtou největší sklizeň s 11,4% podílem na republikové produkci cukrovky. Největším pěstitelem této plodiny pak byl Středočeský kraj s 1 036,0 tisíce tunami (27,0 % z republikového celku). Sklizňová plocha se v Moravskoslezském kraji meziročně zvětšila o 10,9 % na 6,7 tisíce hektarů, výnos 65,80 tuny z hektaru se proti roku 2022 snížil o 4,84 tuny.
Při souběžném meziročním nárůstu sklizňové plochy řepky o 8,5 % (na 20,4 tisíce hektarů) a výnosu této plodiny z hektaru o 0,05 tuny (na 3,40 tuny) se v roce 2023 zvýšila její sklizeň o 6,3 tisíce tun (nárůst o 10,0 %). Ani v této plodině Moravskoslezský kraj nevynikal. Sklidilo se jí 69,5 tisíce tun, což odpovídalo 5,3 % republikové úrody. Premiantem se stal Středočeský kraj, ve kterém se loni sklidilo 293 tisíc tun. V dalších čtyřech krajích (na Vysočině, v Jihočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji) přesáhla váha úrody 100 tisíc tun.
Sklizňová plocha plodiny kukuřice na zeleno se v kraji meziročně rozšířila (o 10,6 %), současně však meziročně poklesl její hektarový výnos o 12,8 %. Celková sklizeň se tak ve výsledku snížila o 3,6 % na 331,5 tisíce tun a Moravskoslezský kraj byl v produkci této plodiny až na devátém místě mezi kraji v Česku. Přes milion tun kukuřice na zeleno se sklidilo pouze na Vysočině.
Opačná situace nastala v případě trvalých travních porostů. V Moravskoslezském kraji došlo meziročně ke zmenšení sklizňových ploch o 1,8 % na 84,7 tisíce hektarů, na nichž se sklidilo více než 288 tisíce tun píce v seně, což odpovídalo nárůstu o 22,6 tisíce tun (o 8,5 %) ve srovnání s předchozím rokem. Průměrný hektarový výnos v Moravskoslezském kraji vzrostl 0,32 tuny a dosáhl 3,40 tuny. Mezi kraji se jednalo o třetí nejvyšší sklizeň, které odpovídal podíl na celorepublikové sklizni 9,0 %.
Víceméně symbolický byl podíl kraje na sklizni vinné révy, když se v kraji sklidily 2,7 tuny, přičemž celková sklizeň v Česku dosáhla necelých 77 tisíc tun. Jasným lídrem mezi kraji byl Jihomoravský kraj, na jehož území bylo vyprodukováno zhruba 95 % tohoto ovoce.
Podobná situace byla i ve sklizni jablek, kterých se v kraji vypěstovalo 1,4 tisíce tun, což představovalo podíl 1,4 % na celorepublikové úrodě. Nejvíce jablek bylo sklizeno v krajích Středočeském (podíl 29,6 %) a Královéhradeckém (podíl 18,2 %).
Přílohy
-
Zdroj: -
Kontakt:
Patrik Szabo
Krajská správa ČSÚ v Ostravě
Tel.: 595 131 220
E-mail: patrik.szabo@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz