Obnova přírody: Parlament přijal právní předpis k obnově 20 % pevniny a moře v EU

Právní rámec EU pro obnovu přírody dohodnutý s členskými státy obnoví poškozené ekosystémy ve všech členských státech, pomůže dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a zlepší potravinové zabezpečení.

K dosažení celkových cílů EU musí členské státy do roku 2030 obnovit stav nejméně 30 % stanovišť, na něž se vztahuje nový právní předpis (od lesů, travinných porostů a mokřadů po řeky, jezera a korály). Do roku 2040 pak musí do dobrého stavu uvést nejméně 60 % stanovišť a do roku 2050 nejméně 90 %. V souladu s postojem Parlamentu by se členské státy měly do roku 2030 soustředit především na oblasti sítě Natura 2000. Musí také dohlédnout na to, aby se výrazně nezhoršoval stav oblastí, které se již do dobrého stavu podařilo uvést. Členské státy budou rovněž muset přijmout národní plány na obnovu přírody, v nichž podrobně uvedou, jak hodlají těchto cílů dosáhnout.

Zemědělské ekosystémy

V zájmu zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech budou členské státy muset dosáhnout pokroku u dvou z následujících tří ukazatelů: indikátor motýlů žijících v travních porostech, podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí a zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy. Musí také přijmout opatření ke zvýšení indikátoru běžných druhů polních ptáků, neboť ptáci jsou ukazateli celkového stavu biologické rozmanitosti.

Vzhledem k tomu, že jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak snížit emise v odvětví zemědělství, je obnova odvodněných rašelinišť, musí jich členské státy obnovit do roku 2030 alespoň 30 % (přičemž alespoň čtvrtina z nich bude zavodněna), 40 % do roku 2040 a 50 % do roku 2050 (přičemž alespoň jedna třetina bude zavodněna). Zavodňování bude pro zemědělce a soukromé vlastníky půdy i nadále dobrovolné.

Právní rámec počítá také se záchrannou brzdou, kterou si vyžádal Parlament: cíle pro zemědělské ekosystémy bude možné za výjimečných okolností pozastavit, pokud by jejich plnění vedlo k výraznému snížení půdy potřebné pro dostatečnou produkci potravin v EU.

Jiné ekosystémy

Nový právní rámec rovněž požaduje, aby bylo dosaženo pozitivního trendu u několika ukazatelů v lesních ekosystémech a vysadily se další tři miliardy stromů. Členské státy budou také muset obnovit nejméně 25 000 km volně tekoucích řek a zajistit, aby na vnitrostátní úrovni nedošlo k žádné čisté ztrátě celkové rozlohy sídelní zeleně ani korunového zápoje sídelní zeleně.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj César Luena (S&D, ES) po hlasování uvedl: „Dnešek je pro Evropu důležitým dnem, protože se posouváme od ochrany přírody k její obnově. Nový právní rámec nám rovněž pomůže splnit mnoho našich mezinárodních závazků v oblasti životního prostředí. Nařízení obnoví poškozené ekosystémy a bude přitom respektovat odvětví zemědělství díky tomu, že členským státům poskytne flexibilitu. Rád bych poděkoval vědcům za to, že nám poskytují vědecké důkazy a bojují proti popírání změny klimatu. Děkuji také mladým lidem za připomenutí, že žádná planeta B ani plán B neexistuje.“

Další postup

Dohodu dosaženou s členskými státy poslanci přijali 329 hlasy (275 bylo proti a 24 se zdrželo hlasování).

Nyní ji musí přijmout také Rada. Následně bude text zveřejněn v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.

Souvislosti

Více než 80 % evropských přírodních stanovišť je ve špatném stavu. Komise dne 22. června 2022 navrhla právní rámec pro obnovu přírody, který má přispět k dlouhodobé obnově poškozené přírody v pevninských a mořských oblastech EU a pomoct Unii dosáhnout cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a plnit její mezinárodní závazky, zejména celosvětový rámec OSN pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu. Podle Komise nový právní předpis přinese značné hospodářské výhody, neboť každé investované euro má přinést nejméně 8 eur.

Tento právní předpis reaguje na očekávání občanů týkající se ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, krajiny a oceánů, jak jsou vyjádřena v návrzích 2(1), 2(3), 2(4) and 2(5) závěrů Konference o budoucnosti Evropy.