Nové genomické techniky: Poslanci schválili pravidla, jež pomohou zemědělcům s ekologickou transformací

Své stanovisko k návrhu Komise o nových genomických technikách měnících genetický materiál organismu Parlament přijal 307 hlasy (263 poslanců hlasovalo proti a 41 se zdrželo hlasování).

Za návrhem stojí snaha o udržitelnější a odolnější potravinový systém, a tedy o to vyvinout zdokonalené odrůdy rostlin, jež budou odolávat změně klimatu i škůdcům, budou mít vyšší výnosy a vystačí s nižšími dávkami hnojiv a pesticidů.

Veškeré NGT rostliny v současnosti podléhají týmž předpisům jako geneticky modifikované organismy (GMO). Poslanci souhlasili s tím, že takto modifikované rostliny budou rozděleny do dvou kategorií. Do kategorie 1 by spadaly modifikované rostliny rovnocenné rostlinám konvenčním. Na ty by se již nevztahovala legislativa platná pro geneticky modifikované organismy, která je pro ně závazná nyní. Rostliny zařazené do kategorie 2 by přísné předpisy o GMO musely splňovat i nadále. Poslanci chtějí zachovat povinné označování produktů z NGT rostlin kategorie 1 i 2.

Dále se poslanci shodli, že v ekologické produkci budou obě kategorie takových rostlin i v budoucnu zakázány, neboť k potvrzení jejich kompatibility jsou potřeba další studie. Komise by měla rovněž podat zprávu o tom, jak se sedm let po vstupu nových technik v platnost vyvíjí jejich vnímání spotřebiteli a výrobci.

NGT rostliny kategorie 1

Co se týká této kategorie geneticky upravených rostlin, chtějí poslanci změnit množství a rozsah modifikací, po jejichž provedení je možné NGT rostliny považovat za rovnocenné konvenčním rostlinám. V zájmu transparentnosti poslanci požadují vytvoření veřejného online seznamu všech NGT rostliny kategorie 1.

NGT rostliny kategorie 2

V případě NGT rostliny kategorie 2 poslanci souhlasí se zachováním většiny požadavků právních předpisů týkajících se GMO, které patří k nejpřísnějším na světě, včetně postupu schvalování.

Jelikož však takové rostliny mohou v některých případech přispět k udržitelnosti zemědělsko-potravinářského systému, shodli se poslanci, že zemědělce je k jejich zavádění potřeba motivovat, např. tím, že se zrychlí posuzování rizik s nimi spojených. Zdůraznili však, že musí být dodržována tzv. zásada předběžné opatrnosti.

Zákaz patentů na NGT rostliny

S cílem zabránit právní nejistotě a vyšším nákladům zemědělců a šlechtitelů, a také jejich závislosti na velkých semenářských společnostech, žádají poslanci zakázat veškeré patenty na všechny NGT rostliny, rostlinný materiál, jeho části, genetické informace a procesní vlastnosti, které obsahují. Vyžádali si také do června 2025 zprávu o tom, jak patenty ovlivňují přístup zemědělců a šlechtitelů k různorodému rozmnožovacímu materiálu rostlin, a legislativní návrh na odpovídající aktualizaci unijních předpisů o ochraně práv duševního vlastnictví.

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Jessica Polfjärdová (EPP, SE) po hlasování uvedla: „Nové genomické techniky jsou zásadní pro lepší potravinové zabezpečení Evropy a ekologičtější zemědělskou produkci. Díky novým předpisům budeme moci vyvíjet zdokonalené odrůdy rostlin s vyššími výnosy, odolnější vůči změně klimatu a s nižší spotřebou hnojiv a pesticidů. Doufám, že členské státy k nim brzy předloží svá stanoviska, tak abychom je mohli schválit ještě před evropskými volbami a dát tak zemědělcům do ruky nástroj k zelené transformaci.“

Další postup

Parlament je připraven zahájit jednání o konečné podobě předpisu s členskými státy.

Souvislosti

Možná bezpečnostní rizika NGT rostlin posoudil Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Několik NGT produktů již bylo v některých zemích mimo EU schváleno či se na jejich schválení čeká (např. na Filipínách byl schválen prodej nehnědnoucích banánů, díky nimž by měl klesnout objem produkce, která končí v odpadu, i emise CO2).