1. února 1983 a zátah příslušníků VB na veksláky před Tuzexem (video)

Zátah příslušníků VB na nezákonné prodejce a prodejkyně digitálních hodinek, tuzexových poukázek, texasek a jiného zboží. V příspěvku jsou označováni jako „podloudníci“. Autentické záběry natočené skrytou kamerou a skrytým mikrofonem jsou doplněny komentá

V osmdesátých letech bylo stíháno pro spekulaci 400 až 600 osob ročně. Tresty za nelegální přeprodej tuzexových poukázek či západního zboží, které bylo tehdejším právním řádem klasifikováno jako neoprávněné obohacování, se pohybovaly dle závažnosti od podmínek až po několik let odnětí svobody.

Rok před natočením této reportáže probíhala kauza „bonového krále“ Jozefa Zelíka, kterého poslal nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky na patnáct let za mříže. Výkon trestu však nenastoupil a utekl za hranice. Spolu s ním byla odsouzena celá skupina překupníků čítající desítky osob.

Tzv. „veksláci“ (z německého wechseln) totiž utvářeli rozvětvené mafiánské struktury tvořící unikátní druh organizovaného zločinu vyskytujícího se pouze v socialistických zemích. Zadržení, které můžeme vidět v reportáži, byli ale jen řadoví prodejci, jejichž činnost řídili tzv. bankéři „podnikající“ s nedostupným zbožím ve velkém.

Mezi hlavní artikl patřily tuzexové bony – poukázky za zahraniční měny za něž bylo možné ve specializovaných obchodech nakupovat západní zboží – např. oblečení (např. proslulé texasky) či oblíbené digitální hodinky.

Trestného činu se dopouštěli i kupující. Ti však v oficiálních médiích vystupovali jako naivní důvěřivci překračující zákon z neznalosti. Tento druh organizovaného zločinu prorůstal do prostředí bezpečnostních složek i stranických elit, a proto se tvrdší opatření pro potírání této činnost nepovedlo uvést do praxe, byť se o nich mluvilo až do listopadu 1989.