Euro a nižší úroky: Opravdu “euro zlevní půjčky a hypotéky”?
I když zatím vláda otázku eura odložila k “ledu”, debata o společné měně v Česku dál pokračuje. Je však bohužel častokrát plná argumentačních “polopravd a faulů”, a to jak v táboře odpůrců, tak i zastánců eura. Dnes jsme se rozhodli krátce podívat na častokrát opakovaný a zavádějící argument “euro zlevní půjčky a hypotéky”.
Naposledy ho v rozhovoru zmínil například Jan Švejnar: “Další výhoda přechodu na euro pramení z toho, že při čerpání úvěru si nyní lidé, podniky a stát musí buď půjčovat za vysoký úrok v korunách, anebo musí čelit kurzovnímu riziku, když si půjčují za nízký úrok v eurech. Tento velký rozdíl v nákladech by odpadl přechodem na euro.” V čem je tento výrok zavádějící?
Úroky na hypotékách zásadním způsobem ovlivňují tržní úrokové sazby s delší splatností (zpravidla nejvíce 5leté swapy), a pro jejich úroveň je klíčové kromě jiného nastavení měnové politiky a jeho očekávaný vývoj - tedy aktuální a očekávané úrokové sazby ČNB. Skutečnost, že máme aktuálně dražší hypotéky než na Slovensku tak v prvé řadě odráží přísnější měnovou politiku České národní banky (při porovnání s ECB). Tato měnová politika reagovala na výraznější inflační tlaky v Česku (než v eurozóně) a dávala hluboký smysl. Těžko tak koruně “vyčítat” vyšší úroky, když se jednalo v posledních dvou letech o naše “svobodné” rozhodnutí bojovat přísnější měnovou politikou proti výraznějším inflačním tlakům (respektive globálním tlakům, které v Česku asymetricky vyvolaly vyšší inflaci).
Kromě očekávaného nastavení měnové politiky jsou dlouhodobé tržní sazby (swapy) samozřejmě ovlivněné i celou řadou jiných faktorů. Mezi nejdůležitější patří míra obav/strachu z “dlouhodobě vysoké inflace”. Pokud je vysoká, požadují investoři na trhu při půjčkách na delší dobu vyšší “inflační prémie”. To může nastat například ve chvíli, kdy centrální banka podcení inflační šok a drží měnovou politiku nepřiměřeně uvolněnou - úrokové sazby nízko. Pokud centrální banka svoji kredibilitu v boji s inflací ztratí, zpravidla ji jen složitě a dlouho získává zpět - cena “delších” peněz pak trvale může být zatížena vyšší inflační prémií. Česko by tedy paradoxně kvůli o poznání uvolněnější měnové politice ECB (při pobytu v eurozóně) mohlo ve finále skončit v případě “delších” sazeb s vyšší inflační prémií (náznaky toho již ostatně pozorujeme v Pobaltí).
V neposlední řadě jsou úroky na úvěrech/hypotékách dány rizikovou/kreditní prémií. Ta (pokud pomineme její individuální charakter) v dané zemi vždy odvisí od rizikové prémie daného státu - nejlevněji (s nejnižším rizikem) si vždy v dané měně půjčuje vláda. Její výše tak primárně odvisí od toho, jak kvalitně hospodaří česká vláda (nikoliv jakou měnou platíme).
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 26.04.2024
Natural 95 40.39 Kč | Nafta 39.13 Kč |
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz