Vojenský úder Spojený
států a
Británie na pozice jemenských povstalců, k němuž došlo v noci na dnešek, není překvapivý.
Spojené státy jej zvažovaly už v prosinci
2023. V podstatě jde také o
test, zda Teherán, jenž povstalce podporuje, bude ochoten vstoupit s
USA do proxy
války. Dosavadní konflikt mezi
Izraelem a Hamásem by se tak rozšířil. Jemenští povstalci, Hútíové, v Rudém moři útočí na – zejména – západní plavidla, a ochromují tak mezinárodní
obchod. Činí tak ze msty za odvetný útok
Izraele na teroristy z Hamásu v Gaze, které taktéž podporuje
Írán.
Hútíové už letos v listopadu vystupňovali své hrozby plavidlům s vazbou na
Izrael, když je označili za své „legitimní cíle“.
Izraelský přístav Eilat leží na břehu právě Rudého moře.
Rozšíření konfliktu mezi
Izraelem a Hamásem může mít za následek závažný otřes na celém Blízkém východě, jehož důsledkem by byl výrazný
růst cen ropy či
zemního plynu. Ten ale hrozil i takto, neboť bez zásahu
USA a
Británie proti Hútíům by plavidla byla nucena trvaleji nucena vyhýbat se jak Rudému moři, tak i Suezskému průplavu (a obeplouvat celou
Afriku kolem mysu
Dobré naděje), což v důsledku
přepravu prodlouží až o deset či čtrnáct dní, a tedy prodraží – a nejen
přepravu ropy či
zkapalněného plynu. Pro
Evropu je kvůli zbavování se
energetické závislosti na
Rusku dobrá „splavnost“ Suezu ještě důležitější než v minulosti. Bez ní v
EU oživí
inflační tlaky.
Ropa nyní v důsledků zostření nepětí v Rudém moři
zdražuje, ale zatím nijak výrazně.
Jemenští povstalci ale zatím vydatně „hýbou“ hlavně cenu
akcií námořních
přepravních firem typu dánského Maersku;
akcie Maersku se po
propadu začátkem loňského listopadu zmátořily a od té doby, za uplynulé zhruba dva měsíce, přidaly přibližně třetinu. Jelikož totiž přepravci musí obeplouvat
Afriku, tedy zdolávat o tisíce námořních mil více, klesá tak dostupná globální
námořní přepravní kapacita. Přepravci si tudíž mohou říkat o více peněz za
přepravu a akcioví investoři sází na to, že to Maersku a dalším desítkám klíčových
světových námořních přepravců, s jejímž
akciemi se veřejně obchoduje, navýší
zisky. Tyto
zisky ovšem zaplatí koncový spotřebitel hlavně v
Evropě.
Situaci v Rudém moři navíc komplikuje zvýšená aktivita somálských
pirátů. Jejich stěžejním
cílem je zajímání posádek plavidel za účelem získání tučného výkupného.
Somálsko je trvaleji rozvrácený
stát, v němž úřady nefungují. Zato tam, ve městě Harardhere asi 400 kilometrů severovýchodně od metropole Mogadiša, vzkvétá jedna podivná
burza;
burza, na které si investoři pořizují podíl na lupu či
výnosu z výkupného nějaké budoucí přepadené lodi. Stejně jako se na
burzách jinde ve světě běžně kupují
akcie firem, tedy podíl na jejich
zisku. Skrze
burzu v Harardhere somálští
piráti financují svoji činnost, která je tedy od listopadu viditelně intenzivnější. Zřejmě nejde o náhodu.
Objevují se totiž případy, kdy Hútíové svými raketami útočí na
obchodní plavidla takovým způsobem a s takovým načasováním, že tím současně podporují loupežnou činnost somálských
pirátů a usnadňují zajímání posádek
obchodních plavidel.
Kdo by ještě nedávno řekl, že cenu u českých čerpacích stanic nebo
cenu plynu pro tuzemské
domácnosti mohou zvednout povstalci v
Jemenu, často ještě v evidentní spolupráci s
piráti v
Somálsku.
Svět se mění. A ne moc k lepšímu, bohužel.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz