Ke konci listopadu 2023 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 2,75 % - Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 30. listopadu 2023

10. 1. 2024

Ke konci listopadu 2023 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 2,75 %, což znamenalo pátou nejnižší hodnotu mezi všemi 14 kraji ČR. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji zvýšila mírně, oproti stavu z konce listopadu 2022 již vzrostla výrazněji. Meziroční růst nezaměstnanosti evidujeme ve všech okresech kraje, nejvyšší byl na Svitavsku (o 0,43 procentního bodu), nejnižší na Pardubicku (o 0,03 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci listopadu 2023 hodnoty 2,75 %, což znamenalo nejvyšší listopadovou hodnotu v kraji za posledních sedm let (tj. od roku 2017). Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,06 procentního bodu, oproti stavu z konce listopadu 2022 vzrostla o 0,21 procentního bodu (při celorepublikovém růstu o 0,03 p. b., respektive při poklesu o 0,01 p. b.). Zatímco podíl nezaměstnaných mužů se v Pardubickém kraji meziměsíčně zvýšil o 0,12 procentního bodu na 2,35 % ke konci listopadu 2023, podíl nezaměstnaných žen se v průběhu tohoto období snížil o 0,01 procentního bodu na 3,17 %. Ve srovnání s koncem jedenáctého měsíce roku 2022 se v kraji nezaměstnanost žen i mužů zvýšila, první jmenovaná hodnota vzrostla o 0,21 procentního bodu, druhá jmenovaná o 0,20 procentního bodu.

Ve srovnání všech 14 krajů ČR se podíl nezaměstnaných osob ke konci listopadu 2023 pohyboval v rozmezí od 2,59 % ve Zlínském kraji po 5,42 % v Ústeckém kraji (celostátní průměr činil 3,49 %). Druhou nejnižší hodnotu v tomto žebříčku měl Kraj Vysočina (2,64 %), druhou nejvyšší Moravskoslezský kraj (4,92 %). Pardubickému kraji patřila v tomto žebříčku pátá nejnižší hodnota (2,75 %).

Ve srovnání všech 77 okresů ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci předposledního měsíce roku 2023 pohybovala v rozmezí od 1,41 % v okrese Praha-východ po 8,00 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 15. až 39. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,53 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,18 % v okrese Svitavy. Oproti konci předchozího měsíce se nezaměstnanost zvýšila ve 3 ze 4 okresů kraje, respektive v 53 ze 77 okresů ČR. Zatímco k poklesu nezaměstnanosti došlo mezi okresy kraje pouze na Pardubicku (o 0,03 procentního bodu), nejvyšším růstem se v rámci kraje prezentovalo Chrudimsko (o 0,21 p. b.).

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 30. 11. 2023
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce
tabulka

Ke konci jedenáctého měsíce roku 2023 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 9 936 nezaměstnaných osob, z toho 9 180 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Do evidence úřadů práce v kraji se v listopadu nově hlásilo 1 802 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 647 osobám, z toho 197 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji zvýšil o 155. Nové zaměstnání si v kraji v průběhu listopadu našlo 1 171 uchazečů, z toho 84,4 % ho získalo díky úřadům práce (podíl za celou ČR činil 69,4 %). Nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti mělo v kraji 37,1 % uchazečů o zaměstnání (celorepublikově 29,2 %). Průměrná výše této podpory dosahovala v kraji 10 184 Kč, což znamenalo částku pod celostátním průměrem (10 610 Kč).

Ke konci listopadu 2023 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 901 volných pracovních míst, tj. o 307 méně než v předchozím měsíci, respektive o 2 278 méně než ke konci listopadu 2022. Většina z celkového počtu volných pracovních míst na úřadech práce byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (v kraji 75,6 %, v celé ČR 73,0 %). Na uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity připadalo na úřadech práce v kraji 16,8 % z celkového počtu volných pracovních míst (celostátně 14,2 %), na uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 5,5 % míst (celostátně 7,3 %) a na uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 2,1 % míst (v ČR 5,6 %).

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci listopadu 1,4 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,9krát. V okrese Ústí nad Orlicí evidujeme oproti uchazečům 1,3krát více pracovních míst a v okrese Chrudim 1,1krát více. Nejméně příznivou situací se prezentovalo Svitavsko, které mělo o 19 uchazečů o zaměstnání více než volných pracovních míst.