Dohoda ministrů financí EU cílí na rozpočtovou odpovědnost členských vlád

Ministři financí zemí Evropské unie dosáhli na Radě pro ekonomické a finanční záležitosti (ECOFIN) významné politické dohody. Shodli se na legislativním balíčku, který reviduje společná fiskální pravidla pro všechny členské státy EU a stanovuje cestu pro snižování deficitu a veřejného dluhu zemí, které neplní Maastrichtská kritéria.

Dohoda cílí na postupné snižování zadlužení zemí po covidové krizi pomocí reforem, ale současně bude podporovat i jejich udržitelný ekonomický růst a investice.

„Dohoda podpoří dlouhodobou stabilitu veřejných financí členských států a jejich rozpočtovou odpovědnost. Současně nastaví i vymahatelnější pravidla, než platila doposud. Cílem je samozřejmě snižování zadlužení na úrovni celé EU,“ okomentoval dohodu ministr financí Zbyněk Stanjura, který se jednání ECOFINu účastnil.

Hlavním cílem tří předložených legislativních návrhů je posílení dluhové udržitelnosti. Navržené změny, kterých bylo dosaženo v závěru španělského předsednictví Radě EU, se zaměřují na zlepšení fiskální odpovědnosti členských států, zjednodušení stávajících pravidel a dávají větší důraz na střednědobou orientaci fiskální politiky. Zároveň je zde snaha o důslednější vymahatelnost fiskálního dohledu pomocí jasně definovaných numerických pojistek. Důraz na střednědobý horizont se projeví v nově připravovaných národních strukturálně fiskálních plánech, které budou členské státy připravovat na čtyřleté až sedmileté období. Delší varianta bude k dispozici pro ty země, které předloží důvěryhodné fiskální reformy anebo investice podporující růst v oblastech, které patří k prioritám EU, tedy zelené politiky, digitalizace, obrany či sociální politiky.

Země s vysokým zadlužením přesahujícím 60 % HDP budou ve svých plánech muset nastínit důvěryhodnou cestu pro snižování dluhu, přičemž jejich zadlužení se musí v průměru snižovat o 0,5 procentního bodu HDP ročně, respektive o 1 procentní bod HDP ročně, pokud je jejich zadlužení vyšší než 90 % HDP. V případě schodků se členské státy zavázaly usilovat o dosažení fiskálního prostoru ve výši 1,5 % HDP pod referenční hranicí 3 % HDP, jejíž překročení vede i nadále ke spuštění nápravného postupu při nadměrném schodku. Tím by měl vzniknout dostatečný fiskální prostor pro řešení neočekávaných situací. „Jsem rád, že Česká republika není v situaci, že by patřila do skupiny zemí s neudržitelným zadlužením, ale bez rozpočtových úspor bychom se proti dluhové zdi brzy řítili vysokou rychlostí,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Po formálním stvrzení politické dohody Rady pro ekonomické a finanční záležitosti začnou v lednu také jednání s Evropským parlamentem, a to již pod vedením belgického předsednictví Radě EU. Cílem je dosažení dohody ještě před volbami do Evropského parlamentu tak, aby mohla nová pravidla vstoupit v platnost už v příštím roce. Fiskální plány zemí EU pro rok 2025 by tedy již měly být sestaveny podle nově dohodnutých pravidel.