Zprávy potvrzují, že evropská zdravotní unie je lépe připravena na boj proti zdravotním hrozbám

Zprávy o stavu zdraví 2023

Zdraví se podle nedávných průzkumů Eurobarometr[1] řadí mezi hlavní priority evropských občanů. Dvě nové zprávy, které byly dnes zveřejněny, ukazují, jak EU reagovala na potřebu a poptávku po odolnějších, silnějších a spravedlivějších systémech zdravotní péče, které jsou lépe připraveny na případné krize. Oba dokumenty rovněž upozorňují na oblasti, na nichž je třeba dále pracovat.

Čtyři roky poté, co byly poprvé odhaleny případy onemocnění COVID-19, bylo mnoho řešení předložených v zájmu účinnější reakce na pandemii zakotveno v právních předpisech EU. Cílem bylo posílit naši kolektivní připravenost na zdravotní krize v rámci silné evropské zdravotní unie. Zpráva o stavu zdravotní připravenosti 2023 se zaměřuje na opatření, která EU přijala ke zlepšení své schopnosti čelit vážným přeshraničním zdravotním hrozbám.

Stav zdraví v EU: souhrnná zpráva 2023 zkoumá, jaké jsou výsledky systémů zdravotní péče v Unii při řešení potřeb evropských občanů. Obsahuje zvláštní zdravotní profily zemí, v nichž je zvýšená pozornost věnována dopadu onemocnění COVID-19 na duševní zdraví a reformám členských států, které na tento rostoucí problém reagují.

Lépe připravená evropská zdravotní unie

Účelem výroční zprávy o stavu zdravotní připravenosti je zmapovat opatření EU, jež byla od pandemie přijata s cílem řešit přeshraniční zdravotní hrozby. Nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, které je v platnosti téměř rok, je páteří struktury zdravotní bezpečnosti EU. Vytvořilo pevný základ pro účinnější připravenost a koordinovanou reakci na přeshraniční zdravotní rizika. Umožní členským státům rychle reagovat na budoucí krize.

Byly modernizovány struktury jako Výbor EU pro zdravotní bezpečnost[2], navyšují se laboratorní kapacity EU a do členských států směřují finanční prostředky EU z programu EU pro zdraví („EU4Health“) ve výši téměř 100 milionů EUR s cílem zlepšit vnitrostátní systémy dozoru. Členské státy nadále úzce koordinují svou činnost v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost, který vydal stanovisko k přípravám na onemocnění COVID-19 a další respirační onemocnění v zimním období 2023/24.

Dnešní zpráva konstatuje, že očkování je i nadále klíčem k prevenci šíření infekčních onemocnění. Během pandemie COVID-19 podpořila strategie EU pro očkovací látky vývoj očkovacích látek a zajistila jejich dostupnost pro všechny členské státy i třetí země, díky čemuž byly na celém světě zachráněny desítky milionů životů. Stejně důležité je však běžné celoživotní očkování, které by mělo být prováděno v souladu se stávajícími očkovacími plány.

Pokud jde o nejnaléhavější zdravotní hrozby, zpráva o připravenosti osvětluje otázku antimikrobiální rezistence, která v Evropě způsobuje více než 35 000 úmrtí ročně a vyžaduje naléhavá opatření. Hrozby vyplývající z nákaz zvířat a rostoucí dopady změny klimatu na zdraví jsou další dva hlavní problémy, na něž zpráva upozorňuje a ü nichž se zdůrazňuje význam přístupu „jedno zdraví“ k řešení současných i budoucích zdravotních hrozeb.

EU se i nadále aktivně zapojuje do probíhajících jednání o přijetí mezinárodní dohody o prevenci pandemií, připravenosti a reakci na ně („protipandemická dohoda“). Je rovněž odhodlána posílit Mezinárodní zdravotnické předpisy.

Pevný závazek ke zlepšení duševního zdraví v Unii

Zpráva o stavu zdraví v EU se spolu s 29 zdravotními profily zemí zabývá tím, jak fungují systémy zdravotní péče v Unii, a poukazuje na tři klíčová zjištění, která je třeba po pandemii COVID-19 řešit:

• Po pandemii se zhoršilo duševní zdraví občanů EU. Proto jsou ve všech členských státech zapotřebí reformy v oblasti duševního zdraví zaměřené na destigmatizaci, prevenci, léčbu a opětovné začlenění. Na úrovni EU přijala Komise v červnu 2023 komplexní přístup k duševnímu zdraví, který sestává z 20 stěžejních iniciativ a na který byly vyčleněny finanční prostředky ve výši 1,23 miliardy eur.
• Zpráva o stavu zdraví zdůrazňuje, že je třeba řešit rostoucí nerovnosti v oblasti zdraví v Unii, jakož i nárůst neuspokojených léčebných potřeb. Pandemie COVID-19 vedla v členských státech mezi lety 2019 a 2021 k prohloubení rozdílů, pokud jde o naději dožití při narození. Odhady naděje dožití z roku 2022 však ukazují, že rozdíly se zmenšují. V tomto ohledu je jako klíčová prioritní oblast, kterou je třeba řešit, zdůrazněna rakovina. Komise již v této souvislosti podnikla řadu významných kroků, mezi něž patří i několik důležitých iniciativ v rámci Evropského plánu boje proti rakovině.
• Zpráva rovněž zdůrazňuje význam dalších investic do zdraví s cílem připravit se na možné budoucí krize. Jednou z obzvláště důležitých oblastí je trvalá potřeba srovnatelných a platných zdravotních údajů, které jsou klíčové pro informovanou tvorbu politik a účinné inovace ve zdravotnictví. Evropský prostor pro zdravotní data, který Komise navrhla v květnu 2022, pomůže uvolnit plný potenciál zdravotních údajů a posílit postavení občanů EU prostřednictvím lepšího digitálního přístupu k jejich zdravotním informacím a kontroly nad nimi.

Souvislosti

Politický závazek sestavovat výroční zprávu o připravenosti byl oznámen ve sdělení Komise z roku 2021 „První poučení z pandemie COVID-19“. První vydání bylo zveřejněno v roce 2022 a zaměřilo se na kapacity připravenosti v souvislosti s lékařskými protiopatřeními.

Zpráva o stavu zdraví v EU se připravuje v rámci partnerství mezi Evropskou komisí, zdravotním odborem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik, které je financováno z programu „EU pro zdraví“. Cílem je shromáždit ve stručných zprávách aktuální údaje a hloubkové analýzy o zdraví a systémech zdravotní péče a zpřístupnit informace zúčastněným stranám. Tím se posiluje faktická základna pro tvůrce politik a další zúčastněné strany v oblasti zdraví, které usilují o lepší výkonnost systémů zdravotní péče v EU.

Quote