Dává stávka učitelů smysl? Ano či ne? Odpověď není snadná
Máme za sebou stávku škol. Mnoho lidí za mnou chodí a ptá
se, jak tomu mají rozumět. Připravil jsem proto takovou jednoduchou analýzu,
abychom pochopili, že pravdu mají obě strany, ale ani jedna neříká to, co by
řekl manažer.
V komerční praxi je normální, že má každý člověk své KPI
(indikátory výkonu). Ty zaručí, že se zaměstnanec snaží, aby plnil své cíle. A
to školství chybí. Podle mě je KPI školství jasné. Má produkovat vzdělané
jedince.
Jenže jak vzdělání měřit? K tomu se dá využít mezinárodní
šetření PISA, které měří dovednosti ve čtení (porozumění textu) a matematice.
Stát by si proto měl vytyčit cíle, které mají studenti dosáhnout a peníze navíc
půjdou do školství (upravené o demografické vlivy) jen za podmínky splnění
cílů. To by ukazovalo, že se školství snaží a že další peníze do škol nejsou
vyhazováním peněz.
Vše začíná u peněz: kolik peněz teče do školství?
Začněme u hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje na
školství v letech 2008 až 2014 stagnovaly kolem 4 % HDP. V letech 2015 a 2018
vyskočily na téměř 6 % HDP, aby následně poklesly zpět ke 4 % a nyní byly na 5
%. To znamená, že české výdaje na školství v trendu lehce rostou.
Naopak když se podíváme na výdaje zemí OECD v čase jasně
klesají. Z 6,5 % se dostaly na 5 % stejně jako v ČR. České výdaje na školství
jsou tedy normální. Nelze je označit ani za nízké ani za vysoké.
Problémem je, že v roce 2024 je naplánován pokles, takže
budeme podprůměrní. Na druhou stranu to nebude nikterak dramatické. Pro mnohé
bude asi překvapivé, že bohaté Německo vydává jen 4,5 %. Dávat na školy to, co
Německo asi není katastrofa.
Za více peněz nám kvalita vzdělání neroste
Když se podíváme na mezinárodní hodnocení studentů PISA.
Zjistíme, že se české školství nikam neposunulo. Medián u českých studentů ve
zkoušce z matematiky činil v roce 2012 500 bodů, v roce 2015 poklesl na 494
bodů, aby se v roce 2018 vrátil na 501 bodů. V matematice prostě stagnujeme. Ve
čtení to je o trochu horší. V roce 2012 činil medián 496 bodů, v roce 2015 493
bodů a v roce 2018 492 bodů.
Jinými slovy, do školství lijeme z většího nadhledu stále
více peněz, ale kvalita studentů neroste. Z mého pohledu to říká jediné.
Školství je černá díra, kam můžeme dávat další miliardy a nic se nezmění. Školy
proto nepotřebují ani tak více peněz, jako reformu. V komerční sféře by
školství nepřežilo. Neplní KPI!
Co s tím?
Myslím, že na školství by se mělo dívat méně učitelů a více
manažerů a ekonomů. Jako ekonom říkám, že potřebujeme reformu školství, a to
nejen financování, ale i obsah. Podle mě školy učí zbytečně moc věcí. Ruku na
srdce, kolik z nás si pamatuje rozdíl mezi Ruchovci a Lumírovci. Jasně
filozofové asi budou vědět. A co Ohmův zákon? To je učivo ze základní školy.
Jinými slovy, my se učíme věci, které nepotřebujeme. Učit se něco, co je
k ničemu, je drahé. Zatímco Ruchovce a Lumírovce bych z učiva
vyškrtnul. Ohmův zákon potřebuje asi více času, abychom si ho zapamatovali,
protože to je jasný základ asi jako Pythagorova věta.
Kde vzít peníze? Tady!
Pokud takto očešeme školství, ušetříme ohromné množství
peněz, které pak můžeme využít tam, kde chybí, a to je výzkum a vývoj. To je
přitom klíčové pro další růst ekonomiky. Kdo to nemá, nezvládá.
Pak tu máme i problém, co s absolventy. Slyším hlasy,
že prý jsou matky doma dlouho s dětmi a že se má postavit více školek. To
je jistě pravda. Nicméně nerad bych honil matky do práce nějakou šikanou skrze
dávky. Myslím, že pro dítě nemůže být nic lepšího než být po narození pár let
s mámou doma. Americký model, že mnohé ženy odcházejí pracovat po
šestinedělí je sice tržní, ale nelidský.
Kdybych měl vše shrnout a podtrhnout, chápu, že
nepedagogičtí zaměstnanci ve školství stávkují. Nejen, že na to mají právo ze
zákona, ale zároveň ho mají i lidsky. Pracovat za minimální mzdu je prostě
špatné.
Na druhou stranu argument vlády, že ve školství je dost
peněz, je pravdivý. Jen je s nimi špatně naloženo. Některé lidi bude
prostě třeba propustit a některé do výzkumu naopak přibrat.
Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com
Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista
Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.
Dluhopisomat
Dluhopisomat je tržiště prověřených českých dluhopisů. Propojujeme investory s českými firmami, kterým pomáháme růst.
Více na www.dluhopisomat.cz/.
Poslední zprávy z rubriky Okénko BIG EXPERT:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz