Rakouská věda v posledních letech potvrdila svou kvalitu prostřednictvím oceněných nobelistů

Po rakouském kvantovém fyzikovi Antonu Zeilingerovi získal letošní Nobelovu cenu za fyziku opět Rakušan, přesněji řečeno maďarsko-rakouský vědec Ferenc Krausz. Krausz převzal toto prestižní ocenění spolu s Anne L'Huillier (Lundská univerzita) a Pierrem Agostinim (Ohijská státní univerzita) za průkopnickou práci ve výzkumu částic a attosekundové fyziky. Ocenění bylo uděleno za experimentální přístupy, které vytváří attosekundové světelné impulsy k analýze dynamiky elektronů v hmotě. A právě na Vídeňské technické univerzitě se Krauszovi podařilo - poprvé v r. 2001 – vyrobit extrémně krátké záblesky světla. Od té doby byl Krausz schopen pořizovat četné filmové záznamy pohybu elektronů v molekulách a atomech v reálném čase. Získané poznatky mají potenciál pro využití například v medicíně nebo rozvoji elektroniky.

Anton Zeilinger získal Nobelovu cenu za fyziku 2022 spolu s Alainem Aspectem z Francie a Johnem F. Clauserem z USA. Ocenění bylo uvedeným vědcům uděleno za jejich průlomové experimenty s provázanými fotony v oblasti kvantové mechaniky. Jejich výzkum má uplatnění mj. v oblasti kvantové kryptografie, která se zabývá pokročilými metodami šifrování, a je na něm založena i myšlenka teleportace. Zeilinger se zařadil mezi rakouské vědce, kteří významně ovlivnili oblast kvantového výzkumu a stal se čtvrtým rakouským držitelem Nobelovy ceny za fyziku po E. Schrödingerovi, V. F. Hessovi a W. Pauli. Krausz je od letošního roku pátým.

Již před Zeilingerovým úspěchem Rakousko určilo jako jednu z prioritních oblastí evropského plánu Nástroj pro oživení a odolnost finanční podporu výzkumu kvantových technologií v projektu „Quantum Austria“. Rozpočet s třemi dotačními výzvami do r. 2026 byl stanoven na 107 mil. EUR k podpoře základního výzkumu a inovativních technologií pro uvedení na trh. Grantová nabídka pokrývá oblasti univerzitního i mimouniverzitních výzkumu, inovativních start-upů nebo firem. Prostředky jsou tak např. určeny na výzkum klíčových technologií pro kvantové systémy nebo vystavění výkonných laboratoří. Část financí půjde na výrazné rozšíření kapacit v oblasti výpočetních klastrů (High-Performance-Computing) a jejich budoucí propojení s kvantovými počítači.

Po odsouhlasení unijního zákona „Chips-Act“, jehož cílem je do r. 2030 zvýšení produkce polovodičů v Evropě z 10 % na 20 % podílu světové produkce, oznámilo Rakousko dotační podporu technologií a výrobních kapacit v odvětví polovodičů ve výši 3 mld. EUR rozdělenou do let 2024 - 2031. Prezident rakouského Svazu průmyslníků Georg Knill uvádí, že celkový investiční efekt může dosáhnout více než 7 mld. EUR. Počítá se s realizací strategicky důležitých projektů v oblasti výzkumu a vývoje, stejně jako s investicemi do výrobních kapacit v oblasti mikroelektroniky. Část prostředků je určena na navýšení dotací v rámci projektu IPCEI (Important Projects of Common European Interest) Mikroelektronika II. Projektu se účastní 6 rakouských firem. Celkově je v odvětví polovodičů činných přibližně 280 podniků. Přední světové postavení má Rakousko díky firmě Infineon Austria u energeticky úsporných čipů. Jedním z těžišť bude také podpora výzkumu ve výše zmíněné oblasti kvantových čipů.

V roce 2022 dosáhl v Rakousku poměr výdajů na výzkum a vývoj k HDP 3,2 %. Polovina výdajů připadá na soukromý sektor, 17 % obnášejí zahraniční investice. V Rakousku existuje přibližně 5,5 tis. organizací provozujících výzkumnou činnost, 70 % spadá do podnikatelského sektoru a věnuje se převážně vlastnímu firemnímu výzkumu. Napříč sektory připadá přibližně 48% výdajů na experimentální výzkum, 34 % na aplikovaný výzkum a 18 % na základní výzkum. Fond na podporu vědeckého výzkumu (FWF) slouží k financování základního výzkumu. Firmy mohou v Rakousku využívat kombinace přímé podpory výzkumu, např. v rámci programu společnosti pro podporu výzkumu FFG, a daňové výzkumné prémie ve výši 14 %.

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku