Rok 2022 byl druhým nejhorším rokem, pokud jde o přírodní požáry – to je varování před změnou klimatu

Rok 2022 byl druhým nejhorším rokem, pokud jde o přírodní požáry

Podle nové zprávy s názvem Lesní požáry v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe v roce 2022, kterou dnes zveřejnilo Společné výzkumné středisko Komise, bylo v roce 2022 v EU spáleno téměř 900 000 ha půdy. To odpovídá zhruba rozloze Korsiky. Vzhledem k tomu, že monitorování prostřednictvím Evropského systému informací o lesních požárech (EFFIS) začalo v roce 2000, je rok 2022 druhým nejhorším rokem – nejhorším rokem byl rok 2017, kdy bylo spáleno 1,3 milionu ha půdy.

Již třetí rok po sobě způsobují bezprecedentní přírodní požáry v EU rozsáhlé škody na životním prostředí a hospodářství, jakož i tragické ztráty na životech. Příčinou většiny těchto požárů (96 %) je sice lidská činnost, nicméně k nim rovněž přispívá zvýšené nebezpečí požáru způsobené změnou klimatu.

Požáry rovněž zasáhly lokality sítě Natura 2000, která je rezervoárem biologické rozmanitosti EU a jejíž plocha tvořila 43 % celkové spálené půdy (přibližně 365 000 ha z 900 000 ha spálené půdy). Podle zprávy bylo v chráněných oblastech sítě Natura 2000 v roce 2022 spáleno celkově nejvíce půdy za posledních deset let.

Je to varovný signál, který ukazuje, co může globální oteplování přinést v nadcházejících letech, neboť teploty stoupají a sucha se v mnoha evropských zemích stávají výraznějšími. Díky preventivním opatřením zavedeným EU a jejími členskými státy a díky posíleným přípravným a protipožárním operacím hasičských služeb byl počet obětí v roce 2022 omezený.

Preventivní opatření se musí zaměřit na všechny skupiny obyvatelstva, včetně aktérů na venkově, kteří jsou v přímém kontaktu s přírodními oblastmi, jakož i na širší část obyvatelstva, která žije v tzv. přechodové oblasti mezi divokou přírodou a půdou zastavěnou lidskou činností, kde se zastavěná sídla nacházejí uvnitř volné vegetace nebo s ní sousedí. V této přechodové oblasti dochází k nejvíce požárům, neboť jsou způsobeny lidskou činností. Současně dopadají tyto požáry na danou populaci v těchto oblastech s vysokým rizikem přírodních požárů nejvíce negativně.

Údaje za rok 2023 ukazují, že přírodní požáry již v EU spálily přibližně 500 000 ha přírodní půdy. Tyto údaje zahrnují i největší přírodní požár zaznamenaný v EU (Alexandroupolis, Řecko), který postihl více než 96 000 ha. Letos se opět objevily rozsáhlé přírodní požáry, které bylo pomocí tradičního boje proti požárům obtížné zvládnout kvůli jejich vysokým teplotám, intenzitě a rychlosti. Podařilo se je dostat pod kontrolu, až když se zlepšily meteorologické podmínky a hasiči mohli začít s požáry bojovat. K dalším kritickým požárům v EU došlo v Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku.

V posledních třech letech se požáry táhly od západu na východ a propukaly v zemích severní, střední a jižní Evropy. Vysoká četnost a intenzita přírodních požárů v létě vystavuje hasičské služby EU nebývalému nebezpečí požáru, u kterého letecké hašení ztrácí účinnost a pozemní hašení požárů je obtížné nebo nemožné. Tento trend bezprecedentních požárů se objevuje nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Zpráva se zveřejňuje v souvislosti s předložením zákona o monitorování lesů, který předkládá Komise a který odstraní stávající nedostatky v informacích o evropských lesích a vytvoří komplexní znalostní základnu o lesích.

Souvislosti

Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS) poskytuje s podporou útvarů Komise harmonizované informace o lesních požárech a posuzuje jejich dopady v celoevropském regionu. Síť EFFIS sdružuje 43 zemí v EU a v sousedních zemích, které přispívají informacemi o přírodních požárech. Je rovněž platformou pro výměnu osvědčených postupů v oblasti prevence požárů, boje proti požárům, obnovy a dalších činností v oblasti zvládání požárů.

Od roku 2015 je EFFIS jednou ze složek služeb programu Copernicus pro podporu krizového řízení, programu EU pro pozorování Země, který na základě satelitního monitorování a dat in situ poskytuje informace o planetě a jejím prostředí.

EU pokračuje v práci na opatřeních ke zmírnění dopadu přírodních požárů. Cílem strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu je podpořit prevenci nevyhnutelných dopadů změny klimatu a připravenost na ně a Lesní strategie EU stanoví základ pro posílenou prevenci požárů a odolnost našich lesů vůči změně klimatu, přičemž vychází z pokynů pro prevenci přírodních požárů a ze zvýšeného monitorování.

Tyto pokyny vyzývají k řízení vegetace, aby se na půdě dále neuchovávaly a více nehromadily hořlavé materiály a aby se v případě přírodních požárů usnadnily protipožární zásahy. Dvěma hlavními opatřeními, která vědci EU označují za klíčová pro snížení rizika přírodních požárů, je snížení vzplanutí požárů, jejichž příčinou je většinou lidská činnost, a plánování a řízení krajiny.

V roce 2021 posílila EU svou kapacitu v rámci mechanismu civilní ochrany Unie s cílem zvýšit vlastní dostupné prostředky pro letecké hašení požárů a pomoci zemím během období požárů 2022. V roce 2022 se předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zavázala tuto protipožární kapacitu v roce 2023 zdvojnásobit. Tuto posílenou kapacitu koordinuje Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC)mechanismu civilní ochrany EU.

Fundované rozhodování o nasazení těchto leteckých prostředků financovaných EU podporuje Společné výzkumné středisko prostřednictvím svých systémů včasného varování a monitorování a poskytování včasných informací o probíhajících přírodních požárech.

Další informace

Zpráva: Lesní požáry v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe v roce 2022

Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS)

Návrh zákona o monitorování lesů

Quote