Bavorsko sází na energii Země. Investuje do elektráren i technologií

Jednou z dlouhodobých priorit bavorské vlády je rozšíření využití obnovitelných zdrojů, mezi něž patří také energie z nitra Země. Bavorsko proto investuje do nových geotermálních elektráren a propojení těch stávajících. Tyto projekty budou vyžadovat různé typy zemních, stavebních a instalatérských prací a představují proto atraktivní příležitost také pro české firmy.

Ilustrační foto Shutterstock

Podíl geotermální energie na spotřebě tepla v Bavorsku činil však v roce 2021 pouze 0,6 %, do roku 2050 by to dle Bavorského energetického akčního programu mohlo být až 25 %. Zemní energie je získávána takzvaným hydrotermálním způsobem, při kterém dochází k vytvoření dvou vrtů. Z jednoho je vytlačena nahoru termální voda, od které je poté izolována tepelná energie. Druhým vrtem je voda vrácena zpět do země. Pomocí dálkového vytápění jsou teplem zásobovány okolní města a obce. Ideální pro využití geotermální energie je především jih Bavorska a oblast kolem „Molasské pánve“ (Molassebecken), která se táhne od jižní části Dolního Bavorska až po západní cíp Švábska. Z dosud 31 pokusných vrtů jich zde bylo úspěšných 26.

Největší elektrárna s kanadským know-how

Bavorsko do využití energie Země obsáhle investuje. U města Geretsried má do roku 2026 vzniknout dosud největší geotermální elektrárna v Bavorsku. Bude zde využita takzvaná loop technologie, při které je po navrtání a umístění potrubního systému dovnitř vpuštěna voda, která se díky hornině zemským jádrem zahřáté do 170 °C ohřeje až na 120 °C a poté je vypumpována zpět na povrch. Kanadská společnost Eavor, která tuto technologii vyvinula, počítá se stavebními náklady ve výši 250 až 300 milionů eur. 100 milionů eur na výstavbu této geotermální elektrárny poskytne technologický fond Evropské komise. Elektrárna bude pomocí dálkového vytápění zásobovat teplem města Geretsried a Wolfratshausen a bude také využita na výrobu elektřiny.

Největší počet geotermálních elektráren v Německu se nachází v okolí Mnichova. Řadu z nich provozuje společnost Stadtwerke München, na výrobu tepla jsou využívány například elektrárny v Riemu, Sauerlachu či Freihamu. Nejvýkonnější je geotermální elektrárna na jihu Mnichova ve čtvrti Sendling, která zásobuje 80 tisíc domácností. Stadtwerke München nedávno oznámila novou vědeckou studii „Giga M“ pod vedením Ústavu hydrogeologie Technické univerzity v Mnichově. Jejím cílem je vypracování návrhu postupu pro propojení jednotlivých geotermálních elektráren v okolí Mnichova za účelem zvýšení výkonu ze 400 megawattů na jeden gigawatt. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vyzývají ke zrychlené výstavbě nových geotermálních elektráren, do roku 2030 požadují realizaci 100 nových projektů. V rámci studie „Giga M“ má vědecký tým dále navrhnout ideální postup pro výstavbu nových elektráren a podněty pro zjednodušení povolovacích řízení.

Němci poptávají řadu prací

Výstavba nových geotermálních elektráren a také propojení stávajících bude vyžadovat různé typy zemních, instalatérských a stavebních prací, mimo jiné pro realizaci vrtů, stavbu jednotlivých bloků elektráren a připojení na síť dálkového vytápění. Jedná se proto o atraktivní příležitost také pro české firmy z mnoha odvětví.

Obchodní úsek Generálního konzulátu v Mnichově bude sledovat další vývoj projektů výstavby geotermálních elektráren a je připraven poskytnout asistenci českým firmám ohledně vyhledání relevantních informací a kontaktních osob a účasti ve výběrových řízeních. Nově vypsané tendry mohou české firmy sledovat na portálu Auftragsvergaben aus Bayern.

Pavel Chechelský, stážista, Generální konzulát ČR v Mnichově

Petr Janoušek, ekonomický specialista, Generální konzulát ČR v Mnichově

Lukáš Opatrný, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Mnichově