Vyjádření MF k započtení pohledávky a dluhu ve vztahu k rozpočtu ÚSC

Podle ustanovení § 2 odst. 3 se v rozpočtu územního samosprávného celku a v rozpočtu svazku obcí uplatňuje jednotné třídění příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtu (dále jen „rozpočtová skladba“). Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek. Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů se rozpočtová skladba uplatňuje v rozpočtech a ostatních peněžních fondech obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí.

Jinak řečeno rozpočtovou skladbou jsou územní samosprávné celky a svazky obcí povinny třídit své rozpočtované (schválený rozpočet a rozpočet po změnách po provedeném rozpisu) i skutečné (realizované) příjmy a výdaje.

Problematika započtení pohledávek a dluhů z pohledu rozpočtu a rozpočtové skladby je řešena v odstavci 7 Obecných zásad vztahujících se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek Pokynu k postupu podle vyhlášky ministerstva financí č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě.

V tomto odstavci je mimo jiné uvedeno následující: Organizace, která provádí výdaj podle směnné smlouvy (§ 2184 až 2188 občanského zákoníku) nebo výdaj po započtení (§ 1982 až 1992 občanského zákoníku), nemůže částku směny ani částku započtení zaúčtovat do příjmů ani výdajů. Jako příklady nemožnosti zachycení započtení pohledávky a dluhu v příjmech a výdajích jsou v předmětném odstavci uvedeny:

1. organizace, která platí dodavateli cenu dodávky sníženou o částku, kterou jí ten dlužil, nemůže z důvodu, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech sumu odpovídající celé její pohledávce za dodavatelem, ani z žádného jiného důvodu tuto částku zaúčtovat do výdajů a příjmů,
2. organizace, která platí za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla, zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav zaúčtovat do příjmů a výdajů proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav, ani z žádného jiného důvodu.

Častým příkladem započtení pohledávky a dluhu (zúčtování) z praxe je zúčtování pohledávky a dluhu z titulu směny pozemků, kdy některé účetní jednotky nesprávně toto zúčtování zároveň zaúčtují do příjmů a výdajů ve výši započtené částky (tedy zatřídí podle rozpočtové skladby), přestože k samotnému toku peněžních prostředků nedošlo. Zatříděn podle rozpočtové skladby bude pouze samotný doplatek, kdy dochází k toku peněžních prostředků. Dalším příkladem může být započtení (zúčtování) uplatněné sankce (pohledávky) a dluhu z titulu investiční akce, kdy opět bude zatříděn podle rozpočtové skladby pouze doplatek.

Dalším, ne tak běžným, příkladem z praxe, kdy je nesprávně zaúčtováno započtení (zúčtování) pohledávky a dluhu v příjmech a výdajích, je započtení dluhu z titulu příspěvku na provoz příspěvkové organizaci (položka 5331 – Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím), část určená na odpisy dlouhodobého majetku z titulu tvorby fondu investic, a pohledávky z titulu zároveň nařízeného odvodu z fondu investic (položka 2122 – Příjem z odvodů příspěvkových organizací) ve výši tohoto příspěvku, a to v případě, že investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, kdy ale nedochází k fyzickému pohybu peněžních prostředků příspěvkové organizaci. V této souvislosti upozorňujeme na otázku č. 5/2017 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. - Otázky - účetní metody a postupy.

Závěr: pohledávky a dluhy, které jsou předmětem započtení nepředstavují příjem ani výdaj, a tudíž nepodléhají třídění podle rozpočtové skladby, a to jak ve skutečnosti, tak i ve schváleném rozpočtu a rozpočtu po změnách. Tyto skutečnosti jsou předmětem účetnictví.