Čína se mění, prohazuje si inflační roli s Japonskem - KKR (video)

Čínský nominální produkt dříve rostl na úrovni 20 % ročně, nyní je to asi 6 %, tedy zhruba třetina. Pro Bloomberg to uvedl Henry McVey z investiční společnosti KKR s tím, že dříve Čína také generovala přibližně třetinu celkového růstu globální ekonomiky. I to se změnilo a její význam se snížil. Investor Čínu také nedávno navštívil a podělil se o své zkušenosti.

McVey má za to, že lidé povětšinou nechápou současnou situaci v čínském hospodářství. Na jednu stranu je například dobře známo, že její realitní sektor je v útlumu, šlo přitom o část ekonomiky, která byla dříve jedním z hlavních tahounů růstu. Mnohem méně známé je ale to, jak moc se nyní růst přesouvá do oblasti zelené a digitální ekonomiky včetně automatizace výroby.

McVey se domnívá, že digitalizace a automatizace jsou v Číně pokračováním „předchozího příběhu exportů“. V jeho první fázi se země spoléhala zejména na svou levnou pracovní sílu, jejíž náklady byly podle experta v době vstupu Číny do Světové obchodní organizace 44krát nižší než ve vyspělých zemích. Dnes je tento rozdíl mnohem nižší. Navíc se změnila demografická situace a nabídka právě nyní v některých věkových skupinách klesá.

Čína proto potřebuje automatizaci a například robotizace podle experta v současné době roste asi o 70 % ročně. Dochází v ní k rozvoji dalších, dříve atypických, odvětví a podle investora to samé platí i o obchodu v rámci asijských zemí. „Pokud si někdo myslí, že jde zejména o obchod mezi USA a Čínou, nechápe celý příběh,“ řekl McVey. Na Bloombergu k tomu dodali, že řada investorů již nyní z Číny „není nadšená“ a jejich pozornost se obrací k Japonsku. Co si o něm McVey myslí?

Investor uvedl, že jeho společnost v Japonsku působí od sedmdesátých let, nyní je tu významným tématem restrukturalizace velkých korporací. Nese to sebou mimo jiné prodeje některých dceřiných společností a akcionářský aktivismus, který má za cíl zvýšit efektivitu firem. K tomu expert dodal, že dříve se u Číny hovořilo zejména o inflaci a u Japonska o deflaci, nyní se karta začíná obracet a Japonsko se posouvá do prostředí inflace, zatímco v Číně sílí deflační tlaky.

Následující graf ukazuje vývoj zisků na akcii a účetní hodnoty akcií na japonském trhu. Podle nich se předchozí stagnace překlopila kolem roku 2013 do rostoucího trendu:


Zdroj: Bloomberg

Podle investora jde Japonsko směrem k automatizaci, která umožňuje růst mezd bez inflačních tlaků. Vyšší mzdy pak mohou přispívat k silnější spotřebě. Země může čelit demografickým výzvám, ale podle investora je také schopná dělat velké pokroky třeba v zaměstnanosti žen. I proto, že „náklady péče o děti jsou tu asi čtyřikrát nižší než v USA, což je velká konkurenční výhoda.“ Nejde přitom celkově o to, že by Japonsko mělo růst o 10 %, ale o překlopení z deflace do inflace a o pozitivní růst nominálního produktu.

Zdroj: Bloomberg