Listopadové zasedání FEDU nesoucí se ve stínu geopolitických krizí

Po více než měsíci bylo v tomto týdnu opět na pořadu dne zasedání americké centrální banky FED, která rozhodovala o dalším vývoji své měnové politiky a nastavení úrokových sazeb. Na posledním zasedání, které proběhlo 20. září, ponechala svou základní sazbu v pásmu 5,25-5,50 %, avšak následné prohlášení nepřineslo žádnou změnu v již tak agresivní a restriktivní politice. 

Ponechání sazeb na stávající úrovni a následný proslov šéfa FEDu Jerome Powella nastínil další vývoj na poli úrokových sazeb a ve směřování monetární politiky. Cíl byl stále jasný a to boj proti vysoké inflaci, tedy udržování, či zpřísňování již tak agresivní měnové politiky, která je nejpřísnější od 80. let 20. století. Prioritou zůstává obnovení cenové stability i přes možné negativní dopady. 

To, že restrikce a jestřábí tón budou i nadále pokračovat, potvrdilo i toto středeční rozhodnutí o výši úrokových sazeb a pohled na další vývoj. Ve středu 1. listopadu rozhodla americká centrální banka (FED) na svém měnověpolitickém zasedání, že zachová úrokové sazby beze změny, tedy v pásmu 5,25-5,50 %.  

Následná prohlášení šéfa FEDu Jerome Powella se nesla opět v určitém jestřábím tónu a to ve smyslu, že stále není jasné, zda je zvyšování sazeb u konce, zda tato stávající úroveň je dostatečná, aby bylo dosaženo inflačního cíle 2 %. Zdůraznil, že rozhodování o dalším vývoji bude přijímáno operativně na následujících setkáních. Proto tedy není vyloučeno zvýšení sazeb již na posledním zasedání v tomto roce a to v prosinci. 

Listopadové zasedání se však neslo ve znamení rostoucího geopolitického napětí, které s sebou přinesla “Černá labuť” v podobě blízkovýchodní krize, jejímž prvotním spouštěčem byl útok Hamásu na Izrael a to 7. října 2023. Tato událost se v okamžiku dostala do centra pozornosti trhů napříč světem a následně se projevila na vývoji cen mnoha komodit, instrumentů. Situace rovněž zasáhla toto zasedání a Powell krátce uvedl, že aktuální blízkovýchodní krize zatím nijak nepoškodila americkou ekonomiku a má omezený dopad.

Svět, který je již tak zasažen zvýšenou nestabilitou, vyplývající z přetrvávající války na Ukrajině, dopady koronavirové krize, vysoké inflace a mnoha dalších rizik, byl konfrontován další ranou. A v takové chvíli se opět potvrdilo to, co je všeobecně známo, že investoři přesouvají svou pozornost do bezpečných přístavů, což zajišťuje právě žlutý kov. I přes protivítr silnějšího dolaru, růstu výnosů z dluhopisů či vysokých úrokových sazeb, se zlato vydalo na svůj run a následně udržuje zvýšenou laťku. 

Funkce uchovatele hodnoty, místa bezpeční se zcela naplnila a zvýšená poptávka vyhnala zlato opětovně přes úroveň 2 000 USD. Od počátku konfliktu se cena zlata zvýšila přibližně o 200 USD / Oz, tedy kolem 11 % v dolarovém vyjádření, v korunovém vyjádření přes 12 % a to díky slabší koruně. 

Listopadové zasedání FEDu nepřineslo významnou korekci žlutého kovu. Ještě v úterý se cena zlata pohybovala kolem 1 980 USD / Oz, tedy (cca 46 200 Kč). Po měnověpolitickém zasedání cena zlata krátce klesla k úrovni 1 970 USD avšak poté se opět vyhoupla až k úrovni 1 985 USD / Oz. Je patrné, že si zlato udržuje svou pozici, i přes protivítr ze strany měnové politiky.

Oči investorů jsou stále ve velké míře upřeny na geopolitickou situaci, což posílá na druhou kolej další fundamenty ovlivňující cenu zlata. Následný vývoj ceny žlutého kovu tak bude i nadále ve zvýšené míře ovlivňovat pokračující krize na Blízkém východě, kde v případě další eskalace a zapojení dalších hráčů můžeme vidět strmý nárůst ceny zlata a překonání dosavadních rekordů.