Další zvyšování sazeb by bylo chybou, namístě je opačný směr (Romer) (video)

Držitel Nobelovy ceny za ekonomiku Paul Romer z Boston College hovořil na Bloombergu o tom, že když Fed začal zvyšovat sazby, předpokládalo se, že inflace klesne jen spolu s ochlazením v ekonomice a na trhu práce. Ona se ale snižuje i bez toho, což dokazují také poslední čísla týkající se ekonomické aktivity.

Fakta tedy podle profesora ukazují, že inflace konzistentně klesá, přestože se všichni domnívali, že to není možné v prostředí stabilního růstu a pokračující nízké nezaměstnanosti. Romer k tomu zmínil, že v sedmdesátých letech nebyla na rozdíl od současnosti inflační očekávání dobře ukotvena a tehdejší situace byla celkově mnohem složitější. I tak ale nyní panuje velká míra nejistoty a „je třeba mít cit pro to, co se skutečně děje.“ A také automaticky nepředpokládat, že se bude opakovat vývoj z minulosti.

Romer míní, že za posledních šest měsíců inflace klesla rychleji než v předchozím období. Jinak řečeno, „nejenže se inflace snižuje, tempo jejího poklesu roste.“ V takové situaci by podle ekonoma bylo bláznivé dál zvyšovat sazby, namísto toho je třeba se posouvat směrem k jejich snižování. Romer tudíž míní, že americká centrální banka by měla „začít lidem vysvětlovat, že je třeba otočit,“ protože inflace se zhruba během roku dostane na cíl ve výši 2 %. V takové chvíli by pak podle ekonoma měly sazby už otáčet a ekonomika by neměla padat. Fed si přitom „zaslouží pochvalu za jeho předchozí agresivní zvyšování sazeb“.

Bloomberg do rozhovoru přispěl názorem Janet Yellen, podle které v americké ekonomice stále působí některé dlouhodobé faktory, které dříve tlačily sazby a výnosy dluhopisů směrem dolů. Není tak vyloučeno, že by mohl opět nastat jejich dlouhodobější pokles. Současný pohyb výnosů směrem nahoru pak ekonomka přičítá zejména silné hospodářské aktivitě. Romer s tímto pohledem souhlasí v tom smyslu, že opětovný pokles výnosů dluhopisů na dlouhodobě nižší hodnoty je možný. Hlavně je to ale nejistá věc. Šéf Fedu pak správně klade důraz na nová data přicházející z ekonomiky, ale „mohl by být explicitnější ohledně toho, čemu věnuje největší pozornost.“

Ekonom ve vztahu k dění na dluhopisech uvedl i to, že následující roky mohou přinést celkově uvolněnější fiskální politiku, a to kvůli řadě investičních programů, energetické transformaci a podobně. To by sebou ale mohlo nést utaženější politiku monetární a celkově by tato kombinace připomínala dobu, kdy byl prezidentem Reagan. Podle Romera by přitom nemuselo jít o problém, šlo by ale o prostředí s vyššími reálnými sazbami. A na závěr ekonom uvedl, že americký daňový systém se postupně zhoršuje a byl opuštěn koncept multiplikátoru, který působí i při vyrovnaném rozpočtu.

Zdroj: Bloomberg