ECB si po 16 měsících vybere pauzu - Rozbřesk

Po deseti zasedáních a šestnácti měsících, kdy ECB postupně dostala svou depozitní sazbu z -0,5 % až na 4,0 %, přijde dnes konečně čas vybrat si pauzu. Tu centrální banka signalizovala již na svém zářijovém zasedání a pro trhy by nemělo jí o žádné překvapení. Jednoduše řečeno – aktuální úrokové sazby jsou z pohledu centrální banky již na dostatečně restriktivní úrovni ke zkrocení inflace.

Vývoj makro čísel od zářijového zasedání jde ECB na ruku. Celková inflace v září klesla nad očekávání svižně z meziročních 5,3 % na 4,3 %, nejnižší úroveň za poslední dva roky. Holubičím způsobem zároveň vyznívají i růstová data v eurozóně – ať již jde o další zhoršení podnikatelské nálady PMI v říjnu nebo slabší výkon ekonomiky ve třetím čtvrtletí, kdy dle našeho odhadu došlo k mezikvartálnímu poklesu o 0,1 %. A centrální bance nakonec žádoucím způsobem pomáhá i zpřísnění finančních podmínek v reakci na vyšší výnosy dlouhodobých státních dluhopisů v eurozóně.

Předpokládáme, že rétorika ECB nicméně zůstane naladěna na jestřábí notu. Centrální banka si dá velký pozor, aby trhy její pauzu neinterpretovaly jako konec cyklu zvyšování sazeb. Jinak řečeno, opět očekávejme ujištění, že ECB zůstává při rozhodování závislá na příchozích datech, čímž nechá prosincové zvýšení sazeb ve hře. Argumentem budou přetrvávající pro-inflační rizika, aktuálně v souvislosti s rostoucím napětím na Blízkém východě a cenou ropy zpět nad 90 dolarů za barel.

Prostor pro vyšší úrokové sazby se však dle našeho názoru již vyčerpal. Odhadujeme, že hospodářství eurozóny bude stagnovat i ve zbytku letošního roku a na začátku příštího. Stejně tak počítáme s pokračujícím desinflačním procesem, přičemž již v říjnu by se měla celková inflace podívat ke třem procentům. Z tohoto důvodu očekáváme, že ECB již k dalšímu růstu sazeb nesáhne a na současných 4,0 % setrvá až do druhé poloviny roku 2024, kdy začne pozvolný sestup dolů.

Z dnešního zasedání budou trhy zajímat dílčí závěry debaty o úročení povinných minimálních rezerv, a především o programu kvantitativního utahování. Připomeňme, že ECB redukuje velikost své bilance tempem cca 30 mld. euro měsíčně, v Radě guvernérů však sílí hlasy pro jeho zrychlení. Konkrétně jde o dřívější ukončení reinvestic v rámci programu PEPP (prozatím do konce roku 2024), což však může narážet na aktuální nepříznivý vývoj na italském dluhopisovém trhu.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna zůstává pod tlakem výprodeje amerických vládních bondů a přetrvávající averze k riziku, díky čemuž se během včerejší seance vrátila na dostřel úrovně 24,70 EUR/CZK. Koruně nepomohly ani komentáře tuzemských centrálních bankéřů. Tomáš Holub pro agenturu Reuters zopakoval dvě možné strategie. Buďto počkat na sílu lednového přecenění a poté zamířit se sazbami poměrně rychle dolů, nebo začít pozvolna již nyní. Sám T. Holub mírně preferuje variantu začít cyklus snižování sazeb ještě v tomto roce. Významnou nejistotu ohledně načasování prvního poklesu včera podtrhl i Jan Kubíček, který sám “ještě neví, jak bude příští týden hlasovat” vzhledem k protichůdným rizikům. Sám pak zdůraznil zvýšenou jádrovou inflaci v příštím roce jako argument pro opatrnost centrální banky.

Eurodolar
Souhra několika faktorů přispěla k tomu, že se výnos desetiletého amerického dluhopisu vrátil k hodnotě 5 %. Mezi nimi zmiňme překvapivý úspěch odborů při vyjednávání s automobilkou Ford, kdy bylo dosaženo částečné dohody (mzdy by měly být zvýšeny o 25 % v následujících 4 letech). Eurodolar se tedy s vyššími úrokovými sazbami propadl zpět pod 1,06. Momentálně však ale na hlavních forexových trzích poutá pozornost japonský jen, který se posunul nad hladinu 150 USD/JPY (což může být důležité pro zasedání BoJ) příští týden.
Dnes bude samozřejmě v centru pozornosti zasedání ECB (viz úvodník), přičemž to bude kolidovat s dalšími důležitými daty v čele s americkým HDP za třetí kvartál. Růst by přitom mohl činit až 5 % (viz náš včerejší Rozbřesk).