Energetici s Armádou ČR ověřovali možnosti zabezpečení ochrany vzdušného prostoru Jaderné elektrárny Dukovany

Ochrana kritické infrastruktury je prioritou Fungování unikátní technologie a technických prostředků určených pro ochranu důležitých objektů před bezpilotními prostředky ověřovala Armáda České republiky v širším areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Hlavní úlohu měl armádní taktický stavebnicový komunikační rušič STARKOM, který je jedním z nejmodernějších ochranných systémů ve střední Evropě.

Obě české jaderné elektrárny patří mezi jedny z nejstřeženějších objektů kritické infrastruktury státu, jejichž ochranu by v krajním případě ohrožení zabezpečovala Armáda České republiky. ČEZ v minulém období v elektrárnách realizoval sadu primárně pasivních opatření, včetně posílení účinnosti a efektivity oblasti protivzdušné ochrany.

„Zabezpečení obou českých jaderných elektráren proti hrozbám, které by teoreticky mohli ohrozit bezpečný provoz těchto zařízení věnujeme velkou pozornost. Jednou z oblastí, kterou se v tomto kontextu už dlouhodobě zabýváme, je i ochrana proti bezpilotním leteckým systémům.“ prozradil ředitel útvaru Ochrana Skupiny ČEZ, Daniel Rous.

V rámci šesti praktických ukázek zástupci 53. pluku průzkumu a elektronického boje a 25. protiletadlového raketového pluku Armády ČR představili schopnost efektivního zabezpečení vzdušného prostorů proti bezpilotním prostředkům (UAS – unmanned aircraft system). Prakticky tak vytvořili vzdušný štít kolem celé elektrárny za pomocí detekčních schopnosti společnosti JISR institute (Joint Intelligence, Surveillance and Reconnaissance), nedestruktivní působení prostředku STARKOM a destruktivní působení prostředku RBS 70 NG (roboto systém – přenosný protiletadlový raketový systém).

Systémy, vedle včasného zjištění narušení vzdušného prostoru případným bezpilotním prostředkem, jako jsou například drony, umí zajistit převzetí tohoto bezpilotního zařízení, narušit a převzít jeho řízení, provést vizuální kontrolu nebo zajistit jeho případné zneškodnění. Systém také umí v některých případech lokalizovat i útočného pilota dronu, který může být vzdálen i několik set metrů nebo kilometrů. Obě jaderné elektrárny jsou chráněny také tzv. bezletovou zónou, tvořenou válcem o průměru 4 km a výšce 1,5 km, která komerčně využívaným a dostupným zařízením zamezuje vstup do tohoto vzdušného prostoru. Na dodržování tohoto zákazu dohlíží Úřad pro civilní letectví je jediný oprávněn v případě potřeby vydat mimořádná povolení, která byla nezbytná i pro provedení tohoto cvičení.