Nedostatečně identifikovaní vlastníci - otázky a odpovědi. Rok 2023 je posledním, kdy se mohou skuteční vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva

• Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) do konce roku 2022 pomohl dohledat správné majitele u 50 809 nemovitostí zapsaných na nedostatečně identifikované vlastníky.
• Nejčastějším výsledkem šetření bylo zahájení dědického řízení (téměř 64 % případů).
• Na konci roku 2023 uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem a tzv. bezprizorní majetek přejde na stát.

POVINNOSTÍ KAŽDÉHO VLASTNÍKA NEMOVITOSTI JE UDRŽOVAT ÚDAJE V KATASTRU NEMOVITOSTÍ V SOULADU SE SKUTEČNOSTÍ.  

Podívejte se také: 
Dohledávání nemovitostí nedostatečně identifikovaných vlastníků - otázky a odpovědi
Zajímavé příběhy nedostatečně identifikovaných vlastníků - Stopy po spoluvlastníkovi vedly až do Kanady. Chybný zápis z nedávné doby se podařilo vyřešit

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

letošní rok, rok 2023, je v souladu s novým občanským zákoníkem posledním, kdy se mohou skuteční vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva. Doporučuji vám proto nahlédnout do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků na našich webových stránkách www.uzsvm.cz a zkontrolovat, zda vám nebo vašim předkům nepatří nemovitost, o které jste doposud nevěděli.

Katastr nemovitostí slouží nejen potřebám státu, ale především vlastníkům nemovitostí. Bohužel stále obsahuje řadu chyb, které v drtivé většině vznikly v dobách minulého režimu. Kvůli tomu dodnes existuje na 150 tisíc nemovitostí, u nichž buď není zapsaný žádný vlastník, nebo u něj některý z podstatných údajů chybí. Převážnou většinu z nich tvoří pozemky. Největší podíl v současné době zaujímá orná půda a lesní pozemky, nejnižší pak chmelnice. V seznamech lze nalézt i stavby, jako například garáže či chaty.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) rovněž řeší nemovitosti s nesprávně zapsanými vlastníky, přičemž se zaměřuje na ty, které obcím a krajům brání v rozvoji potřebné infrastruktury či budování volnočasových areálů pro své občany. Navzdory časově i odborně náročné práci jsme v této agendě mimořádně úspěšní. Úzce spolupracujeme se subjekty místní samosprávy, zejména na úseku evidence obyvatel a správy matrik, i státní správy, například se státními okresními archivy. Celkově jsme ke konci roku 2022 zahájili šetření u 91 029 nemovitostí zapsaných na nedostatečně identifikované vlastníky, z toho se již 50 809 podařilo úspěšně vyřešit. Nejčastějším výsledkem šetření bylo podání podnětu k obnovení dědického řízení, protože vlastník již nežije.

Na stránkách této brožury naleznete zajímavé informace o nesprávně zapsaných vlastnících a rady, jak postupovat při hledání možného vlastnictví nemovitosti.

Kateřina Arajmu generální ředitelka ÚZSVM

Co znamená pojem nedostatečně identifikovaný vlastník?

Nedostatečně identifikované vlastníky (NIV) nemovitostí lze rozdělit do několika kategorií dle množství informací, které jsou o vlastnících známy.

Jak se může stát, že nemovitost nemá správně zapsaného majitele?

Původ chyb leží nejčastěji v období let 1948 až 1989. V padesátých letech byla povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru na určitou dobu úplně zrušena. Po několika letech se zavedly tzv. zjednodušené evidence, ale ani ty nejsou z dnešního pohledu dostačující. Na mapách se například nezakreslovaly hranice soukromých pozemků užívaných zemědělskými družstvy. Tyto pozemky byly uváděny pouze písemně jako soubor popisných informací.

V některých případech by v situaci nic netušícího vlastníka mohly být právnické osoby, na které byly nemovitosti převedeny zákonem, například obce, tělovýchovné jednoty a společnosti, které již zanikly, nebo někdejší státní organizace, které byly privatizovány, a na část majetku se zapomnělo.

Kdo může zjednat nápravu?

Podle katastrálního zákona je povinností každého vlastníka nemovitosti udržovat údaje v katastru nemovitostí v souladu se skutečností. Věcné nesprávnosti, kam spadá i problém nedostatečně identifikovaných vlastníků, mohou být napraveny pouze z podnětu vlastníka, který své vlastnictví katastrálnímu úřadu doloží zákonem předepsaným způsobem.

ÚZSVM může občanům poradit, jaké dokumenty je nutné předložit k prokázání vlastnictví. Krom toho ÚZSVM prošetřuje zejména ty nemovitosti, které brzdí rozvoj obcí a krajů.

Počet nedostatečně identifikovaných vlastníků

Celkový počet položek majetku – 342 952 – neodráží počet nemovitostí, protože jeden nedostatečně identifikovaný vlastník může vlastnit nebo spoluvlastnit několik různých nemovitostí a jednu nemovitou věc může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků.

Po tomto očištění se jedná o 147 004 pozemků, 3 555 staveb a 121 423 osob.

Stav k 1. 2. 2023

Prošetřování nedostatečně identifikovaných vlastníků a položek

Ke konci roku 2022 zahájil ÚZSVM šetření u 91 029 nemovitostí zapsaných na nedostatečně identifikované vlastníky, z toho se jich již 50 809 podařilo úspěšně vyřešit.

Způsob prošetření n edostatečně identifikovaných vlastníků

Poznámka:

*Jiný – jedná se například o neexistující budovu stále vedenou v katastru nemovitostí, chybný zápis v katastru nemovitostí, vlastníka nalezl sám katastrální úřad nebo v registrech ani archivech nebyly dohledány žádné relevantní listiny.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je organizační složkou státu a součástí resortu Ministerstva financí, vznikl k 1. 7. 2002.

Mezi jeho základní agendy patří zastupování státu v majetkových právních jednáních, hospodaření s vymezeným státním majetkem a dislokační agenda. ÚZSVM svou činnost vykonává prostřednictvím regionálních pracovišť (8 územních a 41 odloučených) po celé republice.

V roce 2022 právní zástupci ÚZSVM státu uhájili přes 16 miliard korun.

ÚZSVM spravuje přes 200 tisíc majetkových položek v souhrnné účetní hodnotě cca 19,7 miliardy korun. V majetkovém portfoliu se nachází nemovitý i movitý majetek. Dále pak cenné papíry, majetkové účasti a další finanční majetek a zvířata.

ÚZSVM v roce 2015 vypracoval unikátní inventuru nemovitostí zapsaných na stát – Mapu majetku státu. Díky ní zjistil, že v Česku se v té době nacházelo 25 557 nemovitostí, které byly zapsány na subjekty zaniklé, nedohledané či v likvidaci.

Od roku 2015 došlo k nejvýraznějšímu poklesu u skupiny zaniklých a nedohledaných subjektů, konkrétně klesl jejich počet o 1 089, což je téměř 85 %. Počet na ně zapsaných bezprizorních nemovitostí se podařilo snížit o 8 651, tedy o 94 %. ÚZSVM aktivně pracuje i na snížení státních podniků v konkursu a likvidaci. Oproti roku 2015 došlo k poklesu o 67 % (63) podniků a 69,9 % (11 450) nemovitých položek.

ÚZSVM provozuje i historicky první státní elektronický aukční systém pro prodej i pronájem nepotřebného státního majetku, který je dostupný na webu www.nabidkamajetku.cz.