EP - Akt o svobodě sdělovacích prostředků: Poslanci zpřísnili pravidla na ochranu novinářů a médií

Ve svém postoji k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který byl v úterý přijat 448 hlasy (102 bylo proti a 75 se zdrželo hlasování), se Parlament vyjádřil pro to, aby členské státy povinně zajišťovaly pluralitu sdělovacích prostředků a chránily je proti vládnímu, politickému, ekonomickému i soukromému vměšování.

Poslanci chtějí zakázat všechny formy zasahování do redakčních rozhodnutí sdělovacích prostředků a bránit vnějšímu nátlaku na novináře – například tlaku na to, aby odkryli své zdroje, přístupu do zašifrovaného obsahu na jejich zařízeních nebo jejich sledování pomocí špionážního softwaru.

Použití špionážního softwaru může být podle poslanců odůvodněno pouze jako krajní řešení, a to případ od případu a nařídí-li to nezávislý soudní orgán v rámci vyšetřování závažného trestného činu, jako je terorismus nebo obchodování s lidmi.

Transparentnost vlastnictví

Parlament chce všem sdělovacím prostředkům, včetně mikropodniků, uložit povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, aby bylo možné posoudit jejich nezávislost.

Poslanci rovněž chtějí, aby sdělovací prostředky, včetně online platforem a vyhledávačů, podávaly zprávy o financování, které obdrží z reklamy zadávané státem a státní finanční podpory. To se týká i finančních prostředků ze zemí mimo EU.

Ustanovení proti svévolným rozhodnutím velkých platforem

Aby se zajistilo, že rozhodnutí velmi velkých online platforem o moderování obsahu nebudou mít negativní dopad na svobodu sdělovacích prostředků, vyzývají poslanci k vytvoření mechanismu správy požadavků na odstranění obsahu. Podle poslanců by měly platformy při zpracovávání těchto požadavků nejprve zjišťovat, zda se týkají nezávislých médií, nebo nikoliv. Poté by platformy měly o tom, že se chystají odstranit nebo omezit jejich obsah, dotčená média informovat a dát jim 24 hodin na reakci. Pokud se platforma i po uplynutí této lhůty domnívá, že mediální obsah nesplňuje její podmínky, může přistoupit ke smazání, omezení nebo postoupení případu národním regulačním orgánům, které neprodleně přijmou konečné rozhodnutí. Pokud se však poskytovatel médií domnívá, že rozhodnutí platformy není dostatečně odůvodněné a narušuje svobodu médií, má právo předložit případ orgánu pro mimosoudní řešení sporů.

Hospodářská životaschopnost

Podle poslanců musí členské státy zajistit, aby veřejné sdělovací prostředky disponovaly odpovídajícím, udržitelným a předvídatelným financováním z víceletých rozpočtů.

Sdělovací prostředky by neměly být závislé na reklamě zadávané státem. Parlament proto navrhuje omezit částku na veřejnou reklamu přidělovanou jednomu poskytovateli mediálních služeb, online platformě nebo vyhledávači na maximálně 15 % celkového rozpočtu na reklamu zadávanou státem v dané zemi EU. Poslanci chtějí, aby byla kritéria přidělování veřejných finančních prostředků médiím zpřístupněna veřejnosti.

Nezávislý mediální orgán EU

Parlament rovněž usiluje o to, aby Evropský sbor pro mediální služby – nový orgán EU, s jehož zřízením akt o svobodě sdělovacích prostředků počítá – nebyl právně ani funkčně závislý na Komisi a mohl jednat nezávisle na ní. Poslanci rovněž usilují o vytvoření nezávislé expertní skupiny zastupující mediální odvětví a občanskou společnost, která by tomuto novému sboru poskytovala poradenství.

Prohlášení zpravodajky

„Nesmíme zavírat oči před znepokojivým stavem svobody tisku ve světě, který se týká i Evropy,“ uvedla před hlasováním zpravodajka Sabine Verheyenová (EPP, DE). Zdůraznila, že média „nejsou jen podnikáním. Kromě svého ekonomického rozměru přispívají média ke vzdělávání, kulturnímu rozvoji a inkluzivitě společnosti. Chrání základní práva, jako je svoboda projevu a přístup k informacím.“ Zpravodajka uvedla, že přijetím Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků dosáhli poslanci „důležitého legislativního milníku pro ochranu rozmanitosti a svobody našeho mediálního prostředí a našich novinářů“ a učinili „důležitý krok v ochraně našich demokraci“.

Další postup

Poté, co svůj postoj přijal Parlament, mohou nyní začít jednání s Radou (ta se na svém postoji dohodla v červnu 2023) o konečné podobě právního předpisu.

Přijetím tohoto usnesení Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se o médií, falešných zpráv, dezinformací, ověřování faktů a kybernetické bezpečnosti, informovanosti občanů, jejich účasti a mládeže, jak je vyjádřeno v návrzích 27 a 37 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.