Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 2022 zvýšil o 310,8 tisíc z 10,517 milionu na 10,828 milionu. Sňatečnost, Rozvodovost, Porodnost, Úmrtnost, Migrace - Vývoj obyvatelstva České republiky - 2022

1      Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 2022 zvýšil o 310,8 tisíc z 10,517 milionu na 10,828 milionu, a to zejména v souvislosti s přílivem osob z válkou zasažené Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že z Ukrajiny k nám přišly zejména ženy v produktivním věku s dětmi, poprvé od poloviny 80. let došlo k meziročnímu poklesu podílu seniorské části populace (65letých a starších), zatímco zastoupení dětské populace (0–14 let) a populace v produktivním věku (15–64 let) mírně vzrostlo. Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byla již druhým rokem věková skupina 45–49letých osob tvořená populačně silnými ročníky 70. let 20. století. Průměrný i mediánový věk se snížil, a to jak u žen, tak u mužů. Index stáří se meziročně snížil, zatímco index ekonomické závislosti vlivem zvýšeného podílu dětské složky i nadále rostl. 

Na konci roku 2022 měla Česká republika 10 827 529 obyvatel, což byl nejvyšší koncový stav (k 31. 12.) od konce druhé světové války. Oproti stavu k 31. 12. 2021 se populace během roku 2022 rozrostla o 310,8 tisíc osob, což představovalo absolutně i relativně (o 3,0 %) největší meziroční nárůst v historii. K tomuto přírůstku došlo vlivem masivní imigrační vlny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Kromě úbytku v roce 2013 (o 3,7 tisíce osob) obyvatelstvo v posledním desetiletém období (mezi počátkem roku 2013^[1] a koncem roku 2022) meziročně rostlo, a to i v průběhu roku 2021, kdy se od stavu 1. 1. 2021 velikost populace do konce roku zvětšila o 21 871 osob (o 0,2 %). Změna početního stavu populace mezi roky 2020 a 2021 je odrazem nasazení nových stavů (počtů obyvatel podle pohlaví, věku a rodinného stavu) k 1. 1.

2021 vycházejících ze sčítání 2021 do intercenzální bilance.

Tab. 1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, 2013 (k 1. 1.) a 2017–2022 (k 31. 12.)

* Stav a struktura obyvatel od roku 2021 vychází z výsledků SLDB 2021; údaje za předchozí roky navazují na výsledky SLDB 2011.

¹⁾ Ženy početně převyšovaly muže nepřetržitě od věku 59 let, mírně více žen než mužů bylo ale i ve věku 57 let.  

Podíl mužů a žen se v populaci České republiky v průběhu času podstatně nemění. Tradičně mírně převažují ženy, na konci roku 2022 představovala ženská část populace 51,0 % (5,52 milionu obyvatel), zatímco mužská 49,0 % (5,31 milionu osob). V absolutním vyjádření bylo žen o 210,5 tisíc více než mužů. Index maskulinity, který vyjadřuje, kolik mužů připadá na sto žen, meziročně poklesl na hodnotu 96,2, což byla nejnižší hodnota v celém předcházejícím desetiletí (důvodem bylo vyšší zastoupení žen v extrémně silném proudu migrace z Ukrajiny v roce 2022). Na počátku roku 2013 činil index maskulinity 96,5 mužů na 100 žen a každoročně se mírně zvyšoval až na hodnotu 97,2 mužů, na které se držel v letech 2019–2021.

Převaha žen však neplatí ve všech věkových skupinách, v mladších naopak převažují muži. Při narození se poměr pohlaví (tzv. sekundární index maskulinity) v Česku v období 2013–2022, podobě jako obecně ve vyspělých zemích, pohyboval v rozmezí od 104,3 (2020) do 105,5 (v letech 2014 a 2022). S narůstajícím věkem se v důsledku vyšší úrovně úmrtnosti mužů početní rozdíl mezi pohlavími stírá a ve starších věcích již převládají ženy (obr. 1.1). Na začátku roku 2013 bylo více žen než mužů od věku 54 let, v průběhu posledního desetiletí se tento bod obratu posunul do staršího věku, přičemž rychlejší byl nárůst v první polovině dekády, zatímco v posledních letech spíše stagnoval (tab. 1.1). Na konci roku 2022 převyšovaly ženy početně muže až od věku 59 let. Posun početní převahy žen do vyššího věku a zvyšování indexu maskulinity ve starších věcích v čase je výsledkem zejména mírně rychlejšího snižování úmrtnosti u mužů oproti ženám. Ve věkové skupině 65–74 let mezi začátkem roku 2013 a koncem roku 2022 vzrostl tento index z 81 na 84 mužů na sto žen, ve věku 75–84 let z 60 na 65, u 85–94letých ze 40 na 44. Mírně rostoucí trend měl index v letech 2013–2020 i v nejstarší věkové skupině 95letých a starších (nárůst z 26 na 28), ovšem na konci roku 2021 byl poměr mužů a žen tohoto věku nižší (24) než v roce 2013 (26), a to vlivem zpřesnění počtu obyvatel sčítáním z roku 2021 a v roce 2022 vzrostl na 25 mužů na 100 žen. 

Obr. 1.1 Index maskulinity podle věku, 2013 (k 1. 1.) a 2022 (k 31. 12.)

Věkové složení obyvatel 

Věková struktura populace je tvořena nestejně početnými generacemi osob jednotlivých ročníků narození, které odrážejí zejména kolísavý vývoj porodnosti, což ovlivňuje následně i její další vývoj, ve vyšších a vysokých věcích je pak početnost generací silně ovlivňována úrovní úmrtnosti. Početně nejsilnější generace v ČR aktuálně představují osoby narozené v 70. letech 20. století, konkrétně v letech 1973 až 1979. Na začátku sledovaného desetiletí byly tyto osoby ve věku 33–39 let (obr. 1.2), v roce 2022 pak ve věku 43 až 49 let (s maximem ve věku 48 let – 193,4 tis. osob). Další ve srovnání se sousedními věkovými kohortami početnou skupinu populace představují osoby narozené v letech bezprostředně po skončení druhé světové války až do poloviny 50. let 20. století, které v průběhu analyzovaného desetiletí postupně vstupovaly do seniorské kategorie (v demografickém pojetí) a na konci roku 2022 dosahovaly 66 až 76 let.  Naopak početně nejslabší generace (pomineme-li nejstarší seniory) zahrnují osoby narozené v 2. polovině 90. let 20. století a na počátku století 21., které v roce 2022 dosahovaly věku 19 až 24 let.  Ročník 1999, kdy se v ČR narodilo historicky nejméně dětí, představovaly osoby 23leté (99,0 tis. osob). Ve srovnání se sousedními ročníky byly v roce 2022 početně slabší i osoby 60–64leté (v roce 2013 šlo o osoby 50–54leté), přičemž v pozadí tohoto „zářezu“ ve věkové pyramidě je snížení porodnosti po přijetí zákona o umělém přerušení těhotenství v roce 1957.

Obr. 1.2 Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, 2013 (k 1. 1.) a 2022 (k 31. 12.)

V demografické statistice je populace v zpravidla dělena do tří hlavních věkových skupin – dětské (0–14 let), produktivní (15–64 let) a seniorské (65 a více let), popř. je místo věkové hranice 14/15 let použita hranice 19/20 let (s ohledem na delší dobu studia). Početnost všech tří složek obyvatelstva v čase ovlivňuje zejména velikost jednotlivých generací a přesouvání osob různě silných, resp. slabých ročníků do vyššího věku a další demografické procesy. U dětské složky skládající se pouze z patnácti kohort je vliv velikosti populace (nově) narozených dětí největší. V případě produktivní složky působí na její velikost více i saldo zahraniční migrace a částečně také již úmrtnost. Ta pak hraje klíčovou roli pro složku seniorskou.

Dětská složka populace (0–14 let) nepřerušeně početně přibývá od roku 2008^[2], přesto však zůstává z hlavních věkových skupin nejméně početnou (tab. 1.2). Na konci roku 2022 bylo dětí mladších 15 let celkem 1 750 808 a tvořily 16,2 % všech obyvatel (o 1,3 p. b. více než na počátku roku 2013). V posledním desetiletí rostla dětská složka meziročně nejvíce v letech 2014–2017 (průměrně o 1,4 %), od roku 2018 však meziroční přírůstky klesaly a 0,5% navýšení v průběhu roku 2021 představovalo nejmenší přírůstek za sledované období. Naopak 3,4% přírůstek (57,4 tisíce dětí) v roce 2022 byl nejvyšší nejen v posledním desetiletí, ale také od konce druhé světové války. Meziroční růst dětské složky se k hodnotě 3 % přiblížil také v polovině 70. let. Zatímco v případech po skončení druhé světové války i v polovině 70. let, byl růst způsoben zvýšenou úrovní porodnosti, tak v roce 2022, za nárůstem dětské složky stála imigrační vlna z Ukrajiny, která eliminovala i meziroční pokles živě narozených dětí o 10,5 tisíce dětí.

Originál dokumentu