Čeští geologové vytvořili unikátní mapy etiopských regionů - Mercedes mezi mapami

Česká geologická služba vytvořila unikátní sady geovědních map tří etiopských regionů. Pomohou stavět silnice, pěstovat plodiny, ale také hledat vodu.

Soubory map pomohou místním vytipovat, kde hrozí eroze a sesuvy půdy. Foto: Česká rozvojová agentura

V kanceláři Kryštofa Vernera v budově České geologické služby (ČGS) na pražském Klárově visí na zdi velká mapa, která hraje všemi barvami. Chodit nebo jezdit se podle ní sice nedá, byť jsou v ní orientačně zakreslená osídlená místa. Mapa nového etiopského spolkového státu Sidama v měřítku 1:100 000 je ovšem světovým unikátem. Tak přesnou a moderní mapu, která obsahuje komplexní informace o geologickém podloží, vodních zdrojích a půdě, dosud nikdo v této africké zemi nevytvořil.

Booklet s mapovou i obsáhlou textovou částí již stihl získat ocenění Mapa roku České kartografické společnosti i čestné uznání odborné poroty na konferenci Esri v San Diegu. Na konci letošního roku navíc mapové dílo získá další přírůstek: obdobně totiž čeští a etiopští geologové zpracovali zónu Gamo, do třetice pak přibude Gedeo.

Mapy vznikají v rámci projektu ČGS financovaného Českou rozvojovou agenturou (ČRA), na jehož řešení spolupracují také další české subjekty, a to Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, společnosti SG Geotechnika a All For Soil, za etiopskou stranu pak tamní ministerstvo vody a energie. S využitím metodiky, která kombinuje analytické práce s dálkovým a terénním výzkumem, jdou ale čeští experti ještě dál. „Vytipovali jsme si celkem 18 obcí v extrémně problematických místech, kde hrozí velká rizika geohazardu v podobě náhlých propadů, sesuvů a eroze půdy. Pro tyto samosprávné entity zpracováváme detailní studie, které místním obyvatelům pomohou eliminovat přírodní rizika a doporučí, jak krajinu vhodně a šetrně využít,“ vysvětluje Kryštof Verner. Užitek je ale oboustranný. Pro geology je totiž Etiopie živou učebnicí rozmanitých přírodních procesů, jejichž studium má velkou vědeckou hodnotu. Během terénního výzkumu také není nouze o překvapení a dobrodružství.

Jak dodává jeho kolega Martin Šefr z ČRA, součástí projektu je i práce s místním obyvatelstvem. „Pořádáme tematické workshopy, kde lidem vysvětlujeme, jak mapy číst, jak s výsledky pracovat a jak na základě nich vytvářet jednoduchá, ale účinná opatření v zemědělství nebo územním plánování,“ doplňuje rozvojový expert, který se podílel například na projektu vyčištění jezera Awassa, který v Etiopii realizovala Mendelova univerzita v Brně. „Místní obyvatelé samozřejmě svou krajinu znají, často ale jednají intuitivně. Pokud sáhnou po mapě, najdou řešení lepší a efektivnější,“ vysvětluje Martin Šefr.

ČESKÁ DATA, AMERICKÁ AI

Unikátní geovědní mapy tří regionů nejsou jediným projektem, který v Etiopii Česká geologická služba z rozvojových peněz realizuje. S přispěním České rozvojové agentury vytvářejí čeští experti také národní geologickou a hydrogeologickou mapu celé země v měřítku 1:1 milion, která shrnuje nejdůležitější poznatky za posledních 25 let. Třetí projekt spolufinancovaný z ČRA, který se rozběhne příští rok, se zaměří na hledání zásob podzemní vody. ČGS v něm spojí síly s kolegy z firmy SG Geotechnika, Přírodovědecké fakulty UK, Univerzity George Masona v USA, britské Global Aid Map a univerzitou v Arba Minch a ministerstvem vody a energie v Etiopii. „V rámci tohoto projektu plánujeme využít nástroje umělé inteligence pro vyhodnocování hydrogeologických map,“ říká k tomu Kryštof Verner.

Tři projekty ČGS tak doplní pestré portfolio aktivit na poli české rozvojové spolupráce v Etiopii, do nichž se zapojila kromě univerzit a neziskových organizací také řada firem. Brněnský Geotest například na jihu země pomáhal vypracovat opatření proti erozi, Modelárna Liaz zase v Etiopii testovala, jak by jejich bezpilotní vrtulník mohl pomoci tamním zemědělcům.

BLAHOSLAV HRUŠKA