Komise navrhuje plán na zlepšení reakce na rušivé přeshraniční incidenty (Kritická infrastruktura)

Komise dnes navrhuje doporučení Rady o plánu pro kritickou infrastrukturu, který posílí koordinaci EU v reakci na pokusy o narušení naší kritické infrastruktury.

Geopolitický kontext, ve kterém je kritická infrastruktura provozována, je vysoce nestabilní a to nejen z důvodu útočné války Ruska proti Ukrajině, intenzivnějších hybridních útoků a sabotáže plynovodů Nord Stream. Občané, podniky a orgány v EU se spoléhají na kritickou infrastrukturu, a to z důvodu základních služeb, které subjekty provozující tuto infrastrukturu poskytují. Tyto služby mají zásadní význam pro zachování nejdůležitějších funkcí společnosti a musí být na vnitřním trhu poskytovány nerušeně.

Evropská unie již přijala řadu opatření k posílení ochrany kritické infrastruktury s cílem zabránit dopadům narušení základních služeb nebo je zmírnit. Bezprostředně po sabotáži plynovodů Nord Stream navrhla Komise doporučení Rady pro urychlení práce na ochraně kritické infrastruktury, přičemž navrhla posílit koordinaci reakce na incidenty a krize prostřednictvím plánu pro kritickou infrastrukturu. Kromě toho pracovní skupina EU-NATO pro odolnost kritické infrastruktury, která byla vytvořena v březnu 2023, předložila dne 29. června závěrečnou hodnotící zprávu, jež mapuje současné bezpečnostní výzvy a předkládá cílená doporučení k posílení odolnosti kritické infrastruktury. Dnešní návrh vychází z těchto opatření a dále doplňuje stávající krizové nástroje na úrovni EU. Rovněž doplňuje stávající plán v oblasti kybernetické bezpečnosti a protokol EU pro boj proti hybridním hrozbám.

Oblast působnosti a cíl plánu pro kritickou infrastrukturu

Aby byl zajištěn cílený, přiměřený a účinný přístup, musí plán stanovit cestovní mapu s opatřeními, která lze uplatňovat, když členské státy čelí významným incidentům v oblasti kritické infrastruktury.

Cílem tohoto plánu je dosáhnout v reakci na významný incident v oblasti kritické infrastruktury tří hlavních cílů:

1. zlepšit sdílení poznatků o situaci prostřednictvím lepšího porozumění významnému incidentu v oblasti kritické infrastruktury v členských státech, jeho původu a možným důsledkům pro všechny příslušné zúčastněné strany na provozní a strategické/politické úrovni;
2. zajistit koordinovanou komunikaci s veřejností s cílem minimalizovat nesrovnalosti ve zprávách předávaných veřejnosti po významném incidentu v oblasti kritické infrastruktury. Pro zmírnění následků dezinformací je rovněž důležitá jasná komunikace s veřejností;
3. zajistit účinnou reakci posílením reakce členských států a spolupráce mezi členskými státy a s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty, úřady a agenturami Unie, což zmírní dopady významných incidentů v oblasti kritické infrastruktury a umožní rychlé obnovení základních služeb.

Plán lze použít, pokud:

i) má incident významný rušivý dopad v šesti nebo více členských státech;

ii) má incident významný rušivý dopad ve dvou nebo více členských státech a vzhledem k rozsáhlému a významnému dopadu incidentu, který má technický nebo politický význam, je nutná včasná politická koordinace reakce na úrovni Unie.

Za účelem reakce na významný incident v oblasti kritické infrastruktury plán stanoví několik opatření, která lze přijmout na úrovni EU, jako je podpora dotčených členských států prostřednictvím výměny informací, pořádání setkání odborníků, vypracování zpráv pro zajištění informovanosti o situaci a koordinace veřejných komunikačních kanálů a reakce. Koordinovaná reakce může rovněž zahrnovat technickou podporu jiných členských států nebo příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů a agentur EU, pokud o to dotčené členské státy požádají, a aktivaci mechanismů EU pro koordinaci krizí a využívání nástrojů EU. Pro všechny zúčastněné subjekty se počítá s kontaktními místy pro záležitosti týkající se plánu pro kritickou infrastrukturu. Členské státy dotčené významným incidentem v oblasti kritické infrastruktury budou sdílet příslušné informace o incidentu s rotujícím předsednictvím Rady a Komisí. Doporučení předpokládá, že členské státy, Rada, Komise a případně ESVČ a příslušné subjekty, úřady, agentury a orgány EU, neprodleně uplatní tento plán, kdykoli dojde k významnému incidentu v oblasti kritické infrastruktury.

Další postup

Tento návrh bude nyní projednán v Radě.

Souvislosti

Evropská unie má právní a politický rámec pro ochranu kritické infrastruktury již téměř patnáct let. Byl aktualizován směrnicí o odolnosti kritických subjektů, jež vstoupila v platnost v lednu 2023. Vzhledem k současné bezpečnostní situaci bylo dne 8. prosince 2022 na návrh Komise přijato doporučení Rady o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury. V uvedeném doporučení Rada mimo jiné zdůraznila potřebu zajistit na úrovni Unie koordinovanou a účinnou reakci na rizika ohrožující poskytování základních služeb. Vyzvala Komisi, aby „vypracovala „plán koordinované reakce na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem“.

Dne 25. července 2023 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci, kterým se stanoví seznam základních služeb v uvedených odvětvích. Na základě tohoto seznamu musí členské státy provést posouzení rizik a poté určit své kritické subjekty.

Další informace

Doporučení Rady o plánu koordinované reakce na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů

Odolnost kritické infrastruktury