Třetina Čechů dluží. Většinou na bydlení, ale i na běžné výdaje

Společnost KRUK zpracovala průzkum mezi Čechy a jejich zadlužením. Týkal se půjček, včetně hypoték. Zaměřil se nejen na výši aktuálních dluhů účastníků výzkumu, ale i na jejich účel. Společnost KRUK se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, jako jsou banky, pojišťovny, telefonní operátoři či dodavatelé energií.

35 % Čechů dluží

Nějakou půjčku či úvěr má v současnosti více než třetina Čechů (35 %). Častěji tak odpověděli muži (36 %) než ženy (33 %). U mužů jsou typické vyšší částky dluhu (na bydlení na auto), u žen převládají ty nižší (na vybavení domácnosti, na provoz). Vůbec nejčastější částka dluhu se pohybuje v rozmezí 100 tisíc až 1 milion Kč.

Nejčastěji na bydlení a auto

Mezi účely půjčky vede bydlení a vozidla. U bydlení uváděli respondenti nákup bytu nebo domu jako účel nejčastější (29 % z dotázaných mělo úvěr na pořízení bydlení). 26 % dotázaných uvedlo, že dluží na půjčce k renovaci bytu nebo domu.

Vysoký podíl je i u půjček na auto, kterou má 23 % z účastníků průzkumu z roku 2023. Asi nás nepřekvapí, že nejčastěji jsou to mladí muži. Muži se k půjčce na vozidlo hlásili z 29 %, ženy jen ze 17 %. Autopůjčky vedou právě u mladých lidí, s přibývajícím věkem se mění v hypotéky, úvěry ze stavebního spoření a půjčky na rekonstrukce.

Na vybavení, ale i na běžný chod domácnosti

Vybavení domácnosti si z půjčky pořídilo zhruba 19 % dotázaných, častěji ženy (22 %) než muži (16 %). Velká část půjček ale směřuje v roce 2023 na pokrytí neočekávaných výdajů (11 %) a na zaplacení pravidelných účtů, jako je nájem nebo energie (5 %).

Když k tomu přidáme 3 % dlužících respondentů za výdaje na léčbu a léky, 3 % půjček na potraviny, 1 % na oblečení a necelé 1 % na školní pomůcky pro děti, jsme u zhruba pětiny domácností, co si půjčují jen proto, že nedokázaly nashromáždit dostatečnou finanční rezervu. Vzhledem k výši úroků v roce 2023, kdy je problém se dostat pod 8 %, je to při běžných výdajích dost bolavé řešení.

Na splátku jiných dluhů si půjčila desetina dotázaných

Zhruba 9 % respondentů uvedlo, že má půjčku na uhrazení jiného dluhu. Už se však ve výsledcích nedočteme, zda šlo o refinancování či konsolidaci půjček, které můžeme považovat za řešení zdravé. Nebo jestli šlo jen o další bezúčelový úvěr, jehož část použili dotázaní na splátky starších dluhů.

Proti roku 2021 se časté účely půjček nezměnily. Vzrostly nároky na běžné výdaje

Společnost KRUK poskytla i porovnání s průzkumem provedeným v roce 2021. Na úhradu dluhů si půjčily o 2 procentní body méně Čechů (11 % v roce 2021 vs. 9 % v roce 2023). Situace se však zhoršila u seniorů, co se zadlužili kvůli potřebám jiného člena rodiny. Z 8 % roku 2021 se zvýšil jejich podíl na 11 % v roce 2023.

Souběh půjček není výjimkou, závazky po splatnosti má 43 % dotázaných

Nezřídka se respondenti přihlásili k více než jedné půjčce. To by nebyl sám o sobě problém, kdyby se v rámci průzkumu neukázalo, že zhruba 43 % jeho účastníků má i nesplácené závazky. To je nárůst o 2 procentní body proti roku 2021. Informovala o tom Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK:

„Náš průzkum současně zjistil, že až 43 % lidí s půjčkami má zároveň i nějaké závazky po splatnosti. Nemalou část úvěrů, skoro 9 %, si navíc Češi berou na splacení jiných dluhů. Činí tak výrazně častěji muži než ženy a bohužel i lidé ve vyšším až důchodovém věku, kteří mají obecně problémy se splácením svých závazků. Senioři ve věku přes 65 let si také ze všech nejčastěji půjčují peníze na pokrytí potřeb jiného člena domácnosti, což je velmi riskantní krok, často se setkáváme s případy, kdy tito členové rodiny nesplní své sliby, neplatí své závazky a senioři se ocitají v existenčních problémech.“

Chování k půjčkám se liší napříč kraji, vzděláním a příjmy

Vůbec nejvyšší podíl zadlužených najdeme v Karlovarském kraji (52 %), nejnižší na Vysočině (25 %). To znamená více než dvojnásobný rozdíl v počtu zadlužených obyvatel kraje. Co se týká rozložení půjček mezi lidmi z pohledu jejich vzdělání a příjmů, dluhy rostou právě s rostoucím příjmem i dosaženým vzděláním.

„Podíl lidí s půjčkami a úvěry rychle roste s výší osobního příjmu, respektive příjmu domácnosti. Výrazně častěji se zadlužují lidé pracující v sektoru finančních a pojišťovacích služeb a v oboru informačních technologií a telekomunikací. To pravděpodobně souvisí s větší ochotou a možností lidí s nadprůměrnými příjmy investovat například do vlastního bydlení,“ domnívá se  Palendalová.

Do 20 tisíc a do 100 tisíc dluží stejný podíl Čechů

Nejčastější výše půjčky se pohybuje v částce mezi 100 tisíci a jedním milionem korun. V této výši dluží zhruba 36 % respondentů. Shodně, po 22 %, jsou zadluženi lidé v částkách 1 Kč až 20 tisíc Kč a v částkách 20 001 Kč až 100 000 Kč. Zbývajících 19 % dluží více než 1 milion korun.