Velká Británie a
Evropa se chopily vedení a zavedly
mimořádnou daň z nadměrných
zisků tzv. "windfall"
daně na sektory
energetiky a veřejných
služeb a v poslední době i na
banky.
Spojené státy tak neučinily, možná se poučily ze svých chybných kroků při používání tohoto daňového nástroje v minulém století. Investoři však nemají rádi zavádění nových
daní, což se projevilo minulý týden, kdy se trhy propadly po zprávě z
Itálie, že bude uvalena nová
daň z neočekávaných příjmů na
banky.
Itálie zasadila svým
bankám překvapivou ránu a způsobila šok v celém evropském sektoru tím, že stanovila jednorázovou 40%
daň ze
zisků plynoucích z vyšších
úrokových sazeb poté, co pokárala věřitele za to, že neodměňovali vklady.
Opatření vyděsilo investory a v důsledku toho se ceny
akcií italských bank, například
Intesa Sanpaolo, Banco BPM, Monte Paschi di Siena a
UniCredit, po oznámení propadly o 5 až 10 %, přičemž tento propad ovlivnil i další
burzy z
Evropy.
Akcie část ztrát získaly zpět poté, co
Itálie oznámila zmírněnou verzi nové
daně z neočekávaných příjmů
bank a stanovila
strop pro
výplaty. Analytici společnosti Jefferies odhadli, že tento
strop omezí kolektivní
výplaty některých největších
italských bank kótovaných na
burze, na které připadá přibližně 50 %
italských vkladů, na přibližně 2,5 miliardy
EUR, zatímco dřívější odhady hovořily až o 4,9 miliardy
EUR.
Britská skupina Positive Money, povzbuzena obrovskými částkami, které by mohla Meloniho
daň přinést, podle deníku The Guardian uvedla, že replikace Meloniho neočekávané
daně by mohla vést k tomu, že jen na základě
zisků dosažených v první polovině
roku 2023 by velké čtyři
banky - Lloyds, NatWest, Barclays a HSBC ve
Spojeném království - získaly pro daňové poplatníky 3,4 miliardy
liber. Tato částka by mohla být vyšší, pokud by
Spojené království následovalo kroky české
vlády a zavedlo 60%
daň ze
zisků bank přesahujících 120 % jejich průměru v letech
2018 až
2021 - podle odhadu skupiny by se tak mohlo získat téměř 11 miliard
liber.
Přestože přinášejí okamžitý příjem do
státní pokladny,
daně z
neočekávaných zisků mají negativní dopad na ocenění společností, protože vytvářejí ekonomickou nejistotu a snižují ziskovost. Oba tyto prvky snižují hodnotu a přispívají k rostoucímu diskontu ocenění
britských a evropských aktiv ve srovnání s
USA, přičemž
energetický a finanční sektor v
Evropě je nyní o 41 % levnější než jejich
americké protějšky.
Mimořádné daně z nadměrných
zisků byly poprvé zavedeny v
USA, ale jejich neúspěch v minulosti se
spojil s politickými náklady a patovou situací, které zabránily jejich dalšímu používání v této zemi.
Vlády se těší na budoucí příjmy, které tyto
daně přinesou, ale skutečně vybrané částky jsou často zklamáním, protože největší a nejglobálnější společnosti nacházejí způsoby, jak s
daní bojovat nebo ji zmírnit, často na úkor menších společností, a mohou rovněž omezit lokální
investice.
Bogdan Maioreanu, analytik eToro v Rumunsku