Proč není základní jednotkou hmotnosti gram, ale je to kilogram?

Převody jednotek hmotnosti jsou nezbytnou součástí prakticky mnoha aspektů našeho života. Ať už nakupujeme potraviny v supermarketu a kontrolujeme cenu produktu na 100 g, nebo pracujeme s vědeckými daty, vždy je důležité být schopen převádět hmotnosti mezi různými jednotkami tak, aby byla komunikace a výpočty co nejefektivnější. Ano skutečně je to tak a nejedná se o chybu, základní jednotkou hmotnosti je kilogram což je mezi sedmi základními jednotkami výjimkou, jelikož je to jediná základní jednotka s dekadickou předponou "kilo", ostatní základní jednotky žádné předpony nemají. (proč není základní jednotka gram, se dočtete níže v tomto článku)

Mezi další dekadické předpony, které určují označení násobků nebo dílčích částí jednotek jsou:

Převody jsou pak pro nás díky dekadickým předponám velmi jednoduché, jelikož násobení či dělení deseti, sty, tisíci... vyžaduje pouhé posouvání desetinné čárky (přidávání a odebírání nul).

Kolik desetinných míst přidat nebo naopak odebrat je zobrazeno na tomto obrázku:

 

Převádění jednotek hmotnosti může prve působit složitě, jelikož používané jednotky se vzájemně liší o 3 řády,  na rozdíl například od jednotek délky,  kdy je běžné využívat dekadické předpony lišící se jen o jeden řád.

Pro vyhnutí se nejasnostem existuje kalkulačka převodů jednotek hmotnosti, která vyřeší převody za vás.

Trocha historie

Jako u většiny měrných jednotek i jednotky hmotnostní prošly určitým vývojem. Na rozdíl od jiných jednotek hmotnostní jednotky nebyly historicky tak důležité jako třeba jednotky udávající délku. Na středověkých tržištích se nerozlišovala váha surovin, řešil se spíš objem, jako například množství brambor, které se vejde do košíku, nebo velikost: malá nebo velká kráva... I přesto však existovalo nezměrné množství jednotek hmotnosti, které se lišily i na území jednoho státu. 

K významným změnám došlo až koncem 18. století ve Francii, kde vznikla iniciativa sjednotit měrné jednotky globálně. Poté, co byl jasně definován jeden metr, váha jednoho gramu se určila jako 1 cm³ čisté vody zbavené vzduchu o teplotě 3,98C° při normálním atmosférickém tlaku 760 mm Hg. Gram byl původně zamýšlený jako základní jednotka hmotnosti, ale v běžném životě se ukázal více využívaný jeho tisícinásobek kilogram - například při vážení a prodeji mouky, cukru, soli. Váha jenoho kilogramu byla následně  v roce 1889 definována na základě prototypu: válce o výšce i průměru 39 mm vyrobeného ze slitiny 90 % platiny a 10 % iridia. Prototyp měl však jisté problémy. Hlavním z nich byl problém s dlouhodobou stabilitou a reprodukovatelností. Materiál mohl podléhat degradaci, kontaminaci... Což způsobovalo nejistoty ve stanovení hmotnosti. Prototyp za přibližně 130 let své existence ztratil 50 µg své původní hmotnosti.

 

Určování váhy jednoho kilogramu dnes

K poslední změně určování přesné hmotnosti jednoho kilogramu došlo nedávno, a to konkrétně v roce 2019. Kdy byl 1 kg definován takto: